Moderní průmyslové roboty jsou bez jakéhokoli přehánění opravdovým výkvětem techniky. Více než milion jich pracuje jako průmyslový nástroj po celém světě. Používají se v mnoha různých průmyslových odvětvích, nejčastěji pak při výrobě automobilů. Počet vyrobených robotů permanentně roste. Je to dáno také tím, že za posledních 20 let výrobní cena klesla zhruba čtyřnásobně. Nejvíce robotů dnes uplatňuje svoje schopnosti v Asii (50 %), následuje Evropa (31 %), třetí se drží Severní Amerika (14 %). Jak vlastně průmyslový robot vypadá? První moderní robot vyrobila firma Kuka v roce 1973. Jmenoval se Famulus a disponoval šesti ovladatelnými osami. Současní kolegové zpravidla mají kloubovou paži, skříňový rozváděč a volitelný jazyk pro ovládání. Programovatelnost je klíčovou součástí každého robota, protože jeden a ten samý robot může být využit pro různé účely, podle toho jak je naprogramovaný. Cílová branže, pro jakou se s roboty počítá, pak řídí vzhled a schopnosti těchto pomocníků. Laser s robotem usnadňují výrobu PKD nástrojů Řezné nástroje z polykrystalického diamantu (PKD) se pro svou tvrdost a odolnost proti opotřebení dobře uplatňují při obrábění náročných materiálů, včetně lehkých kovů nebo vláknových kompozitů. Výroba řezných destiček z PKD je ale poměrně zdlouhavá a i finančně nákladná. Brusné kotouče na jejich opracování se rychle opotřebovávají a tak poměrně dlouho trvá, než se dojde k požadované rozměrové toleranci. Ve Fraunhofer Institutu IPT vyvinuli v rámci projektu „ProPKD“ systém opracování destiček, při kterém úvodní fázi, tzv. broušení nahrubo, nahradili laserovým úběrem a na klasické broušení pak zbývá jen finální opracování. Pro opracování obou stran destiček laserem slouží laserový modul, kde přesnou polohu destiček, podávaných a obracených kloubovým robotem, zajišťuje automatický měřicí systém. Po laserovém opracování pak podává robot jednotlivě destičky do brusky, kde se ještě ubírá několik μm, aby se dosáhlo požadované jakosti povrchu. Pro nástrojárny přitom nová technologie neznamená nijak extrémní převrat v nákladech, postup s laserem se dá poměrně dobře přiřadit ke stávajícímu technickému vybavení. V IPT odhadují časovou úsporu při novém postupu na 50 % a tím, že odpadá brusné hrubování, snižuje se i spotřeba drahých diamantových brusných kotoučů. Nový kamerový robot pro studia Kloubové roboty, obdobné těm v průmyslu, potřebuje i každé televizní a nahrávací studio. Časté jsou tu systémy od Camerabot Systems GmbH, která nyní přichází s novou verzí dosavadního úspěšného provedení. Robot je při manipulaci tišší a díky zvýšené tuhosti ramena i méně provázený vibracemi. Nové provedení pro studia, které i v tomto případě vychází od 6osého robotu průmyslové verze, vyniká jemným pohybem ramen i zápěstí s kamerou a to jak při ovládání robotu přes Joystick nebo v automatickém módu. Závěrečným efektem pro posluchače programů studií je pak opět lepší kvalita snímání obrazu i zvuku, dosažená i při volném pohybu robotu po studiu. Robot partnerem v laboratoři Yaskawa Motoman letos rozšiřuje využitelnost svých dvouramenných robotů o další aplikace, včetně využití pro přesné analytické a syntetické práce v biolaboratořích. Označení této verze robotů je CSDA10F a odpovídá všem hygienickým požadavkům pro procesy v laboratořích. Při odpovídající opakovací přesnosti dokáže tato verze robotu přebírat laboratorní práce i tam, kde se klasická automatizace projevila jako málo flexibilní a drahá. Dokonce se ukazuje, že práce robotu je při těchto úkolech přesnější než práce laborantů. Robot se svým programovým vybavením dokáže pracovat s výbavou laboratoří, s pipetami, inkubátory, reakčními nádobami, a naučí se též nové úkoly. Může pracovat i s nebezpečnými látkami, včetně vývojových úkolů ve farmacii. Prakticky nevyžaduje žádnou mimořádnou péči, jednoduše se obsluhuje a uživatel může jeho činnost sestavit na základě modulové programové stavby. Red Dot Award pro „ramenáče“ Frma Schunk, výrobce kompletů a doplňků průmyslových robotů, závěrem roku 2013 obdržela cenu Red Dot Award za design robotického kloubového ramena LWA 4P. Toto ohodnocení uděluje v různých kategoriích už od roku 1955 Design centrum Nordrhein Westfalen v Essenu. Zaujala zejména mechatronická stránka konstrukce s propojením mechaniky a elektroniky v kompaktní lehké provedení. Rameno má šest stupňů volnosti, po dvou na každý kulový kloub, kompletní řídicí a regulační elektronika je uložena v zápěstí. Kulové provedení kloubů se volilo s ohledem na bezpečnost pracoviště při alternativním užití ramena ve funkci asistenčního nebo přímo kooperujícího robotu a to jak pro servisní, tak i průmyslové účely. Rameno se dá dobře ovládat přes dotykový displej, napájení systému 24 V, příkon 80 W. Doplňuje jej pak vhodné chapadlo, nejčastěji v provedení jako dvoučelisťové paralelní nebo tříprstové v průmyslové verzi. Kloubové rameno LWA 4P patří mezi nejlehčí ve své kategorii s dosaženým poměrem vlastní hmotnosti ku nosnosti 2 : 1. Konkrétně na 12 kg hmotnosti ramena připadá nosnost 6 kg. (sch)