Celá Evropská unie potřebuje stovky tisíc inženýrů z různých technických oborů a doktorů přírodních věd. Jen v Německu jich chybí 15 tisíc. EU ztrácí konkurenceschopnost s USA a Čínou. Firmy musejí odmítat zakázky, protože nemají konstruktéry, vývojáře, technology, nástrojáře apod. Na vině je hlavně nezáživná výuka matematiky, fyziky a chemie na základních školách. Je to nuda a otrava, mnozí studenti předměty nechápou, vytvářejí si k nim averzi až odpor a jsou rádi, když projdou školu s trojkami či čtyřkami. I dvojky z těchto předmětů bývají často vydřené. Pak se hlásí na VŠ na lehčí humanitní obory, které jsou tzv. „okecávací“. Jak z toho ven? Rok 2015 je v ČR rokem technického vzdělávání. V tomto roce by se mělo něco principiálně vyřešit. PhDr. Karel Červený, MSc., MBa Před lety jsem nadšeně četl, jak německé firmy Siemens, Thyssen Krupp a další začaly dodávat do mateřských škol jednoduché stavebnice pro dvou- až pětileté děti. Stavebnice myslím obsahovaly LED žárovečku, nějaký blikač, dráty, baterii a vypínač. Děti samy mohly sestavit jednoduchý obvod (zvládne jej i učitelka) a měly velkou radost, že jim to svítí nebo bliká. Prý se firmy chystaly dodávat i jednoduché stavebnice k montování různých domečků a vozítek, sestavy s malinkým motorkem na výtahy apod. Zásobeny byly stovky mateřských škol a cílem bylo vzbudit v dětech zájem o techniku, který jim vytvoří trochu jiný vztah k matematice, fyzice i k chemii. Tyto velké německé firmy již dnes myslí na svou budoucnost, která nastane za 20 až 25 let. Pokud se úsilí firem, státu a všech typů škol potká a všichni budou synergicky spolupracovat, pak se problém chybějících techniků rychle vyřeší. A co v Česku? Stavebnice MERKUR Zdá se, že české úřady se konečně rozhoupaly k důležitému kroku. Ministerstvo školství začne letos poskytovat mateřským školám peníze na nákup stavebnic, které u nejmenších dětí rozvíjejí vztah k technice. Reaguje tak na kritický nedostatek techniků, na nějž si stěžují firmy. Pomoc je však podmíněná – pokud dá kraj milion a další milion firmy a podnikatelé, tak stejnou sumu dostanou od ministerstva školky. MŠMT sice program otevřelo, ale zatím zjišťuje, zda do něj kraje půjdou. A některé z neznalosti váhají… Pokud ale chce mít země více techniků a šikovných, vysoce odborných dělníků (nástrojářů, frézařů, mechaniků, elektrospecialistů, špičkových montérů), musí děti motivovat od velmi útlého věku. Do školek se pravděpodobně dostanou stavebnice typu MERKUR, na nichž si děti procvičí zručnost a představivost. Zvýší se manuální zručnost dětí, která trvale klesá. V některých školkách používají spíše Lego, protože MERKUR je složitější a jsou tam malé šroubky a paní učitelky tomu nerozumějí (a argumentují tím, že děti mohou matičky či šroubky spolknout). Učitelky to samy neumějí Stavebnic na základních i mateřských školách má letos výrazně přibýt. Na podporu technického vzdělávání, hlavně na nákup stavebnic, uvolní letos ministerstvo 25 milionů korun. Stavebnice používá řada základních i středních škol např. v Plzeňském kraji, jimž pomohly i evropské dotace. Domnívám se, že bude moudré, aby se změnily i osnovy na středních pedagogických školách, aby učitelky byly schopny děti vést k technice lákavým způsobem a nevybíraly dětem příliš jednoduché hračky. Učitelky by měly vědět, proč se to vše dělá, a měly by samy umět z MERKURU něco sestavit. Měly by rozeznat talenty a upozornit na to rodiče, aby se jim mohli více věnovat a dát je do lepší školy, kde talent nezakrní. Je dokázáno, že talent, který není na základní škole včas a dostatečně rozvíjen, už okolo třetí čtvrté třídy zakrňuje a dítě se postupně „zprůměruje“ – srovná se s ostatními. A je po talentu. Kolik vynálezů mohlo být učiněno! Co mám socialistům za zlé, je, že se snaží všechny lidi zprůměrovat již od školy. Nacpat geniální děti s nositeli IQ okolo 80–90 do jedné třídy v naději, že se budou vzájemně obohacovat. Výsledkem tohoto „obohacování“ je, že ztrácíme geniální lidi, kteří by vymýšleli nová odvětví, nové obory, nové skokové inovace a přinášeli do Čech práci s vysokou přidanou hodnotou. Stačí pár velmi účinných léků na rakovinu či převratný materiál a většina Čechů by se měla dobře. Proto by měly existovat elitní základní, střední i vysoké školy. Elitní ne pro bohaté, ale pro geniální. Prý je mimořádně nadaných dětí s vysokou tvořivostí a často s vysokým IQ v dětské populaci (okolo 7–8 let) asi 2 %, tak by to stálo za to. V elitních školách by mohly zvládat dva až tři ročníky za rok a ukončit vysokou školu klidně v osmnácti letech. Pak by mohly studovat další dvě najednou či jít do praxe a vymýšlet nanotechnologie, léky na rakovinu či věci z kvantové fyziky, které nás budou obklopovat za několik let. Rovnostářství je cestou do pekel průměrnosti, cestou velkých výdajů na sociální dávky a závislosti na technologických lídrech. Chvála ČVUT ČVUT má svou vlastní školku a bude mít i základní školu. Nápad založit při pražské technice mateřskou školku vznikl prostě – všude měly mateřské školy problémy s místem, na ČVUT se několik let před tím narodilo zaměstnancům hodně dětí a vědecké pracovnice se potřebovaly vrátit do práce. Jak už to u řady kreativních nápadů bývá, z nouze – ze snahy vyjít zaměstnancům vstříc a vrátit je do práce – se vyklubal světový unikát, který nám ve světě závidějí. Univerzita by se konceptu měla držet a rozvíjet jej. Mateřská škola Lvíčata, kterou před pěti lety otevřelo pražské České vysoké učení technické, je unikátní. Namísto pohádek učitelky dětem pouštějí např. kreslený pořad o tom, kde všude se bere voda. Plot školky zdobí brouci odlití z betonu – odlévaly je samozřejmě samy děti – a do hydraulické haly si třídy chodí pouštět lodičky. Kromě toho budou mít od příštího roku děti například astronomický kroužek, který vede jedna z učitelek – bývalá zaměstnankyně hvězdárny. Letos nově otevírá i technicky zaměřenou základní školu. V Česku i ve světě jde o unikátní projekt: základní školy při vysokých školách sice existují, ale nejsou specificky zaměřené. Tato základní škola se více zaměří na techniku a přírodní vědy. Bude v ní více matematiky, prvouky, přírodovědy nebo fyziky. Projeví se to ale i ve výuce jazyků. V angličtině se děti budou učit odborná slovíčka, aby v budoucnu mohly používat i anglicky psané odborné materiály. ČVUT tak započala unikátní projekt nejen v Česku, ale i ve světě. Vysoká škola si vychová studenty s technickým zaměřením od nejútlejšího věku. Do pěti let by školku a základní školu mělo doplnit také gymnázium nebo technické lyceum. „Nebude to základní škola, jež by podporovala technické vzdelání jen pro CVUT. Chceme, aby se u detí rozvíjely prírodovedné a technické schopnosti. Deti dnes nejsou manuálne zrucné. K nám chodí osmnáctiletí studenti a první, co v laboratori udelají, je, že si šroubovákem propíchnou ruku, nevedí, co jsou klešte nebo hasák,“ popisuje aktuální situaci rektor CVUT Petr Konvalinka. Firmy pak v posledních letech cím dál více postrádají pracovníky v technických profesích. Spolu s ministerstvem školství se proto nyní rozjela informacní kampan Rok 2015 – rok technického vzdelávání. „Otevrení základní školy je príspevek CVUT k této akci. Chceme ukázat státu, jakým zpusobem by mohly základní školy fungovat,“ doplnuje profesor Konvalinka. Patronát nad školkami, základními školami Každá fi rma, která je elektrotechnická, strojírenská, chemická, drevozpracující, potravinárská apod., by mela prevzít jakýsi fungující patronát nad nejbližšími školkami a základními školami. Mela by vybrat zamestnance, kterí to umejí sdetmi, aby do školek a škol pravidelne chodili a po domluve svedením školy privádeli deti kpoznávání techniky od jednoduššího ke složitejšímu. Pomocí her, prilaboratorních „pokusech“, priexkurzích. Meli by detem a žákum zadávat jednoduché, ale zajímavé úlohy krešení a odmenovat je. Deti to bude bavit, protože budou vedet, že je to knecemu. Vhodným žákum pak mohou dát doporucení na strední prumyslovou školu nebo je premluvit kucebnímu oboru, kde je jich zapotrebí, a vyplácet jim zajímavé stipendium. Tem nejlepším pak dávat doporucení na technickou vysokou školu. Práve patronát nad školami umožní fi rmám mít nad pedagogickým procesem „kontrolu“ a trochu ovlivnovat reditele a reditelky, pedagogy i deti. Za cca 10 až 15 let by se tento systém mel projevit na poctu studentu na technických univerzitách. Podpora státu Stát by celou vec nemel odbýt jen podmíneným rozdáváním stavebnic MERKUR. Mel by vymyslet systém podpor a bonusu pro UT, CVUT, VUT a VŠB–TUO. Budto výrazne zvýšit státní príspevek na studenta techniky a prírodních ved nebo, jak navrhuje Václav Klaus mladší, zavést na vysokých školách školné a na technických a prírodovedných oborech je odpustit. Studenti techniky a prírodních ved by meli mít prednostní právo na koleje a radu dalších výhod. Do osnov základních škol by se melo dostat jiné pojetí výuky matematiky, chemie a fyziky. Toto odlišné pojímání už musí zacít na pedagogických fakultách, aby se ucitelé klícové predmety naucili správne ucit. Shodli se na tom vlistopadu u kulatého stolu HN námestek ministra školství Jaromír Veber, rektor Technické univerzity v Liberci Zdenek Kus, viceprezident svazu prumyslu Radek Špicar a reditel Scia Ondrej Šteffl . Já ktomu dodávám, že ve výuce techto predmetu musí prevládnout hravost, zajímavost, srozumitelnost, vysvetlování smyslu. Hodina matematiky by nemela zacínat slovy: „Tak dnes se naucíme odmocnovat….“. Ale napríklad takto: „Deti, krome jiného i díky speciální cásti matematiky – tedy odmocnování – je možné vživote rídit letadla, vesmírné rakety, vlaky, lode, stavet domy, výtahy, vypocítat klimatizace a vymýšlet nové ipody atd. Je to zajímavé, pojdme se tomu naucit!“ Proste je treba vzbudit nadšení a dávat výuce smysl. Také návštevy IQlandu jsou pro zájem detí o fyziku velmi duležité. Vhodinách fyziky, matematiky a chemie by se mel promítat francouzský seriál pro deti a mládež „Byl jednou jeden vynálezce“, který je velmi poutavý a poucný a rada dospelých se na nej dívá sdetmi. Reditelé škol by meli hledat ty nejlepší ucitele na matematiku, prírodopis, fyziku a chemii. A zacít aktivne oslovovat zajímavé výrobní podniky vokolí sprosbou o spolupráci. Jen to všechno dohromady a s vytrvalostí po dobu dvaceti let zachrání náš prumysl pred degradací a zachrání statisíce pracovních míst. Jinak nám hrozí, že budeme jen výrobnou a za lidi budou vyrábet 3D tiskárny.