Říkáme: To je skandinávský design. Nejspíš vidíme něco ze dřeva, kvalitně zpracované, jednoduché, lehké, funkční. Jde však o mnohem širší pojem… Skandinávský návrhář Alvar Aalto, nejvýznamnější modernistický architekt a designér Finska, řekl: „Příroda je zcela jasně tím nejúspěšnějším umělcem mezi všemi. Forma tudíž musí mít vždy obsah a ten musí být s přírodou v souladu.“ Možná že právě tato věta skrývá tajemství trvalého úspěchu skandinávského designu. Jednoduchého, funkčního, otevřeného, postaveného na využívání přírodních materiálů. To, čemu se říká švédská moderna, přineslo styl, který je sice založený na tradici, ale nese všechny znaky modernosti… Zatímco moderní hnutí z 30. let XX. století vyznávalo trubkovou ocel, „švédská moderna“ proti oceli postavila přírodní materiál. Alvar Aalto dával vždy přednost měkkým liniím dřeva, jeho nábytek hravě obstojí v dnešním interiéru. Předměty ze dřeva, ale i skla tvořené jím a jeho souputníky byly kvalitně zpracované a vždy cenově dostupné. Švédská moderna dominovala vkusu po II. světové válce. Pokus o charakteristiku Když řekneme skandinávský design, nemusíme nutně pojmenovávat nějaký konkrétní předmět určitého tvaru, pocházející ze severu Evropy. Jedná se víc o názorovou spřízněnost a kulturní blízkost jednotlivých designérů. A také o bohatou řemeslnou tradici, bez níž by práce slavných norských, dánských, finských a švédských návrhářů nebyla tím, čím je. Mezi dnes již legendy patří Eero Aarnio, Alvar Aalto, Eero Saarinen z Finska; Dánové Arne Jakobsen, Poul Henningsen, Poul Kjaerholm; a ze Švédů Gunnar Asplund, Yngve Ekstöm, Gunnar Cyrén či Bruno Mathsson. A co ti řemeslníci? Podporují estetiku výrobků a dodávají jim řemeslnou dokonalost. Například Švédská asociace řemeslníků má ve svých stanovách motto: „Více krásných věcí pro každodenní užití.“ Ideály skandinávského designu mají kořeny v 50. letech XX. století. Patří sem spíše organické než geometrické tvary, ctění ergonomických principů, požadavky na nenáročné uskladnění, lehkou manipulovatelnost, celkovou lehkost. Uvědomme si načasování. Poválečná Evropa stojí před novými výzvami, je zdevastovaná válkou a zchudlá. Hlavním úkolem v oblasti životního stylu je vymyslet nábytek a další předměty každodenní potřeby, které budou jednoduché, vhodné pro masovou výrobu, a tudíž i cenově dostupné pro širokou střední vrstvu společnosti. A do těchto požadavků se skandinávský design trefil zcela přesně. I proto získal v 50. letech velkou pozornost a úspěch za hranicemi „skandinávského“ prostoru. Jednoduché a čisté formy jej bez větších problémů přenesly až do dnešní doby a my klidně můžeme k jeho charakteristice přidat, že jde o design, který nestárne. Co je Artek Světoznámou firmu Artek založil již v roce 1935 ve Finsku architekt Alvar Aalto spolu se svou ženou kurátorkou umění Maire Gullichsenovou, svůj podíl na vzniku má i kunsthistorik Nils-Gustav Hahl. Firma byla postavena na principu radikálního obchodního plánu „prodávat nábytek a propagovat moderní kulturu bydlení a další cesty vzdělávání“. Na tom se v poválečném nově nastaveném směru nemuselo prakticky nic měnit. Artek se postupně stal jedním z nejinovativnějších podporovatelů moderního designu, architektury a dědictví Alvara Aalta. Dneska se s ním můžeme seznámit i my, protože společnost Vitra, která má u nás zastoupení, převzala Artek pod svá křídla a zaštiťuje jej. Firmy, které potkáte i u nás Je to dost hrubé zjednodušení, ale pro přehlednost se přidržme finských projektů zastoupených u nás, když už jsme se zmínili o Arteku. Jednou takovou je Iittala, tradiční finská designová značka, jejíž historie sahá až do roku 1881. Právě tehdy byla ve stejnojmenné vesnici Iittala v jižním Finsku založena sklárna. Dokázala jako jedna z prvních přejít od výroby dekorativního zboží se zdobnými motivy k funkčnímu a estetickému designu; přijala skandinávské vlivy. Ve 30. a 40. letech XX. století na vývoji značky spolupracovaly osobnosti jako Alvar Aalto, jeho první žena Aino Aalto a Kaj Franck. (Není to náhoda, u většiny velkých jmen skandinávského designu najdeme přesahy do různých odvětví. Pracují se dřevem i sklem, dělají architekturu, nábytek i drobné předměty.) Do doby rozkvětu patří například i slavná Aaltova váza Savoy, zvlněné sklo, které Iittala stále vyrábí a obohacuje kolekci o nové barevné tóny. Návrhy z 30. let minulého století patří dnes k moderní klasice. Snad ještě jedna zmínka v souvislosti s touto značkou, která stejně jako Artek pečuje o úžasné dědictví, obnovuje, osvěžuje a vrací na trh výrobky trvalé kvality. Jsou to ptáčci finského umělce, designéra, profesora Oiva Toikky z ručně foukaného skla, předmět zájmu sběratelů z celého světa. V Praze najdete také značku Marimekko, která nastartovala svoji činnost právě v reakci na výzvu předložit po válce mladým rodinám finančně dostupné věci do domácnosti. Společnost založila v roce 1951 Armi Ratia a vložila jí do vínku rozhodnutí dělat věci krásné, nadčasové, unikátní. To, že značka skvěle funguje dodnes, znamená, že ani ona nezavrhuje staré a otevírá se novému. Dává šanci studentům, svoje designéry neomezuje. Jejich textilie se vzory, které klidně přenáší na hrnky a další předměty denní potřeby, jsou vzorovou učebnicí toho, jak vytvářet nadčasový a přitom současný design. Výrobky, které vznikaly a vznikají na základě tří E – ekologie, estetika, ergonomie –, jsou stále tady. A my ty četné solitéry navržené velkými jmény skandinávského designu ochotně kupujeme a používáme. A to je moc dobře. Vladimíra Storchová