2. května došlo ke slavnostnímu aktu otevření budovy Českého vysokého učení technického v Praze: Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky. Této významné příležitosti se kromě rektora ČVUT Petra Konvalinky, ředitele institutu Vladimíra Maříka, prezidenta ČR Miloše Zemana, premiéra Bohuslava Sobotky, člena představenstva společnosti HOCHTIEF CZ Tomáše Korandy a generálního ředitele VCES Zdeňka Pokorného účastnili také roboti, které ČVUT využívá k vědecko-výzkumným a pedagogickým účelům. Nové prostory, které ČVUT rekonstrukcí a dostavbou získalo, budou využity jako sídlo vysokoškolského ústavu ČVUT sdružujícího excelentní vědu napříč informatickými obory: Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky. „Jedná se o ústav, který se svým moderním charakterem, principy budování, součinností s partnery, principy provozu, vědeckými výsledky, jejich transferem do praxe i stylem výchovy nové generace špičkových odborníků stává unikátním, modelovým centrem excelence v ČR, posilujícím integritu i mezinárodní prestiž ČVUT,“ řekl prof. Vladimír Mařík, ředitel Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT (CIIRC). Stavba stála 1,4 mld. korun, z toho jedna miliarda byla hrazena ze státního rozpočtu, 220 mil. Kč tvoří vratná část DPH a téměř 200 mil. Kč pak spoluúčast ČVUT. Celkově nové budovy přinesou užitnou plochu asi 34 tisíc m2 a zázemí až pro 1 650 osob. Oblast odborného zájmu nejmladšího vysokoškolského ústavu ČVUT je široká: zahrnuje automatické řízení a optimalizaci, robotiku, umělou inteligenci, počítačovou grafiku, počítačové vidění a strojové učení, návrh softwarových systémů a výpočetních prostředků, návrh rozhodovacích a diagnostických systémů a jejich aplikace v medicíně, distribuované systémy rozhodování, průmyslovou diagnostiku, telematiku i návrh uživatelsky příjemných a výhodných řešení pro občany a obyvatele (včetně smart homes a smart cities). Již dnes se může CIIRC pochlubit spoluprací se špičkovými výzkumnými centry v zahraničí, stal se řešitelským pracovištěm ERC grantu, tří projektů Excelentní týmy OP VVV a čtyř projektů Horizon 2020. Významně podporuje transfer know-how směrem k průmyslu a spolupracuje s desítkami firem, například s Rockwell Automation, Eaton, Siemens, Škoda Auto, Honeywell, Airbus. Aktuálně buduje první testbed pro Průmysl 4.0 v České republice za vydatné podpory firem Siemens a Škoda Auto i Svazu průmyslu a dopravy ČR. Spolupráce probíhá také v univerzitní rovině, nejsilnějším partnerem projektů CIIRC je VUT v Brně, ale probíhá i intenzivní spolupráce s VŠB-TU Ostrava nebo Západočeskou univerzitou v Plzni. „Nesmírně mě těší, že se budova otevírá právě letos, kdy naše univerzita slaví 310 let od svého založení. Za tu dobu jsme stáli u zrodu stovek inovací a patentů a pomáhali jsme české vědě prosadit se ve velmi tvrdé zahraniční konkurenci,“ řekl prof. Petr Konvalinka, rektor ČVUT v Praze. A dodává: „Kromě Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT bude budova sloužit jako sídlo Rektorátu, několika kateder Fakulty elektrotechnické a části Výpočetního a informačního centra ČVUT. Nová dominanta Vítězného náměstí vznikla revitalizací bývalé Technické menzy a dostavbou nové budovy. Jsem pyšný na to, že k jejímu dokončení byly využity špičkové technologie a postupy a dodrženy prvky udržitelného stavění. Za zmínku stojí také předsazená vnější fasáda navržená na bázi izolační fólie. Ta je svého druhu zatím jediná v České republice.“ Novostavba je desetipodlažní budova se třemi podzemními podlažími a s parkovacím zakladačem s kapacitou 188 parkovacích míst, určeným pro pedagogy a zaměstnance ČVUT. Pětipodlažní budova původní Technické menzy (objekt B) byla přestavěna na sedmipodlažní budovu, která byla půdorysně rozšířena. Umístěny zde byly pracovny, laboratoře, přednáškové a prezentační prostory, počítačové učebny a stravovací menza. Budovy jsou v nadzemní části propojeny dvěma spojovacími krčky, jeden na úrovni přízemí a druhý je dvoupodlažní a propojuje šesté a sedmé podlaží objektu B se sedmým a osmým podlažím objektu A. Zajímavým architektonickým prvkem je použití průsvitné membránové folie ETFE (ethylen-tetrafluorethylen), kotvené k samostatné ocelové konstrukci, která je použita na objektu novostavby v úrovni pátého až devátého poschodí. Meziprostor zdvojené fasády spolu s vnitřní skleněnou fasádou blokového typu slouží jako sluneční kolektor. Větrání meziprostoru zdvojené fasády je řízeno systémem měření a regulace, vzduch bude rekuperován, čímž bude dosaženo energetických úspor. Proti nadměrnému ohřívání vnitřních prostor objektu A je použito stínění žaluziemi, umístěnými v prostoru zdvojené fasády, které jsou ovládány systémem MaR v závislosti na teplotě a osvětlení místností, a společně s progresivními technologiemi vytápění a chlazení zajistí vnitřní optimální uživatelské prostředí. ETFE fasáda se používá z důvodu vysoké pevnosti a trvanlivosti tohoto materiálu při velkém spektru teplotního zatížení. Ve srovnání se sklem je lehká a nevyžaduje tak mohutnou nosnou konstrukci, dokonce propouští více světla. Díky svému povrchu má samočisticí schopnost, případné nečistoty tak stačí smývat déšť. Stejný materiál je použit také pro zastřešení respiria u budovy B. Budova ČVUT – CIIRC se nepyšní jen unikátní fasádou, ale i tzv. automatickým parkovacím zakladačem. Tato technologie s kapacitou 188 vozidel je umístěna v prvním až třetím podzemním podlaží. V prvním podzemním podlaží jsou umístěny předávací boxy a v ostatních dvou jsou vlastní parkovací „stání“. Výdejní časy zakladače by se měly pohybovat v rozmezí 90 až 190 sekund. Technologie zahrnuje pět předávacích boxů, tři transportní výtahy a dvě točny, které zajišťují, že automobil je vždy řidiči vrácen tak, že je otočen do směru jízdy, čímž odpadá složité manévrování při výjezdu. Stavbu realizovalo sdružení HOCHTIEF – VCES, vítěz veřejného výběrového řízení. Slavnostního otevření budovy ČVUT – CIIRC se účastnili významní představitelé politického, vědeckého a kulturního života včetně zástupců průmyslových partnerů ČVUT, akademických pracovníků, zahraničních zástupů a médií. Asistoval také robot YuMi, který představil programování pomocí učení (lead- -through programming). RobotStudio od ABB a nový headset budoucnosti pro rozšířenou realitu Microsoft HoloLens ovládaný hlasem nebo gesty dokáže do reálného prostředí umístit pomocí holografie robotické technologie. Nechyběla ukázka implementace Průmyslu 4.0 ve výrobě Škoda Auto. Mezi důležité výsledky jednání patří také schválení statutu Zahraniční rady, která se stane významným poradním orgánem RVVI směrem k potřebnému posílení internacionalizace české vědy. /tz/