Barcelona se těší v poslední době značné pozornosti veřejnosti nejen kvůli separatistickým tendencím, ale také díky světovému kongresu a veletrhu Smart City Expo World Congress. V jeho rámci představují významní odborníci i firmy svá řešení pro optimalizaci budov a zvyšování efektivity dopravních a energetických systémů. Veletrh Smart City Expo World Congress byl letos zaměřen na výzvy, kterým musí v současné době města čelit, tedy na urbanizaci, globalizaci a změnu klimatu. Akce se zúčastnilo asi 700 měst z celého světa, více než 600 vystavovatelů a během doprovodném kongresu vystoupilo více než 400 řečníků. Celkem přišlo na výstaviště 18 tisíc lidí, které zajímá, jak budeme v budoucnu žít. Na kongresu se hovořilo především o hrozícím kolapsu velkých měst, kde rapidně přibývá lidí, aut, odpadků a jedovatých plynů a ubývá kyslíku a prostoru pro spokojený život. A právě chytrá města jsou ta, která komunikují se svými obyvateli a snaží se jim pomocí moderní techniky ulehčit život. Kardinální otázka Bude život obyvatel měst v budoucnu zdravější a kvalitnější? Odpověď na tuto otázku musíme hledat už dnes, protože vybudovat chytrá města mohou jen chytří lidé. A ti vědí, že co mohou udělat dnes, nemají odkládat na zítřek. Více než polovina světové populace žije už asi deset let ve městech. Konec přílivu do metropolitních oblastí není v dohledu. Naopak: podle současných prognóz Organizace spojených národů se do roku 2050 očekává, že ve městech bude 70 % populace, tedy téměř tolik lidí, kolik dnes žije na celém světě. Dalším faktorem je fakt, že silný populační růst povede ke vzniku stále větších tzv. megacities, tj. měst s více než 10 mil. obyvatel. Zatímco v roce 2014 jich bylo 28, předpokládá se, že do roku 2030 jich bude 41, a tomu odpovídajícím způsobem budou růst požadavky na infrastrukturu. Mnoho měst se již potýká s nedostatkem bydlení, přetíženou infrastrukturou, ohroženými dodávkami vody a energie. To je důvod, proč nastupují chytrá města, jež znamenají konec dosavadního způsobu života. Ale především konec dosavadního způsobu myšlení. Všechno musí být jinak, všechno bude jinak! Z diskusí odborníků vyplývá, že spíš než o revoluční změnu půjde o kontinuální proces. Co se děje dnes na městské úrovni, ukazuje mnoho paralel s vývojem formule 1 před 20 lety. Až do tohoto okamžiku byly úspěchy na závodní dráze připsány především mechanikům automobilů a dovednostem řidiče. Ale pak přišla dálková telemetrie. Závodní auta se stala počítačem, vozy byly sledovány v reálném čase tisíci senzory; staly se „inteligentními“ a mohou lépe reagovat na příslušné podmínky závodu. Podobně se v posledních deseti letech digitální technologie dostaly do měst a dnes jsou páteří rozsáhlé inteligentní infrastruktury. Jestliže kongres nastoloval výzvy, veletrh představoval možné odpovědi. Je to pochopitelné, protože globální trh pro řešení inteligentních měst má obrovský ekonomický a technický potenciál. Nové přístupy otevřou zcela nové trhy technologií a služeb. Zpráva marketingové společnosti McKinsey z roku 2016 odhaduje, že v letech 2016–2030 by bylo zapotřebí investovat 49 mld. dolarů do infrastrukturních projektů, jen aby podpořilo očekávané tempo růstu. To odpovídá ročnímu průměru 3,3 bilionu dolarů nebo zhruba 3,8 % hrubého domácího produktu (HDP na základě průměrného ročního HDP 3,3%). Asi 60 % těchto investic je zapotřebí na rozvíjejících se trzích. V důsledku toho také roste světový trh pro řešení inteligentních měst: společnost Navigant Research předpovídá v nadcházejících letech roční růst okolo 10 % – od 40 mld. dolarů v roce 2017 na 98 mld. v roce 2026. Základem jsou data Při procházce expozicemi měl člověk dojem, že listuje ilustrovaným žebříčkem nejúspěšnějších světových firem v oblasti informačních technologií, který je doplněn o mladé, neznámé, ale o to atraktivnější start-upy. Atraktivní expozice společnosti Siemens, jež se v této kategorie prosadila už mnoha projekty v řadě světových měst, ukazovala, jak data mohou změnit lidské chování. Síťové možnosti města a jeho zainteresovaných stran jsou fascinující: města a jejich obyvatelé mohou být propojeni v sítích, které nejen optimalizují spotřebu energie, ale také dopravu, logistiku, lékařské informace a zábavu. Například výroba a spotřeba energie mohou být sladěny lépe než kdy jindy, je možné lépe zvládnout rostoucí decentralizaci, slučovat trhy s teplem a elektřinou, integrovat průmyslová zařízení, budovy a dopravu. Výrazným nástrojem v tomto směru je MindSphere, otevřený operační systém IoT na bázi cloud od firmy Siemens, který kombinuje datovou analýzu s vícenásobným připojením. To umožňuje každému městu a továrně, bez ohledu na jejich velikost, začít analyzovat data za účelem zefektivnění operací. První oblast použití lze nalézt v Singapuru, který bude prvním místem na světě, kde bude tato platforma nasazena jako pilotní projekt, aby co nejvíce digitalizoval svou infrastrukturu. Už dnes je zřejmé, že obrovský potenciál měst je ukrytý v digitalizaci. Právě ta umožňuje implementaci inovativních řešení, která zlepšují život ve městech. Mezi klíčovými řešeními, která Siemens představil, uveďme například City Performance Tool (CyPT), který slouží ke zmapování nejúčinnějších technologií v infrastruktuře měst pro dosažení ekonomických a ekologických cílů. Jedná se o výkonný simulační nástroj, díky kterému je možné vyhodnotit a predikovat různé scénáře. CyPT zároveň poskytuje informace o tom, jak každé rozhodnutí vedení města ovlivní tvorbu pracovních míst a růst infrastruktury. CyPT také reportuje klíčové ekonomické a enviromentální ukazatele napříč dopravou, budovami a energetikou. Neméně atraktivní je řešení ControlGuide Digital Station Manager, které kombinuje integraci funkcí SCADA, PIS/PA, CCTV a komunikačních funkcí do jediného systému. Tato integrace usnadňuje výměnu informací, koordinaci a interakci mezi různými subsystémy, což jim umožňuje jednat jako jedna jednotka. Provozovatelé jsou vybaveni jedním společným HMI umožňujícím sledovat a řídit všechny různé subsystémy. Kdo je nejchytřejší? U příležitosti kongresu bylo vyhlášeno nejchytřejší město roku 2017. Organizátoři nejprve prostudovali situaci ve více než 500 městech na celém světě a analyzovali ji podle 19 faktorů. Jedná se například o dopravu a mobilitu, udržitelnost životního prostředí, organizaci správy města, inovační ekonomiku, stupeň digitalizace a životní úroveň. Palmu vítězství si letos odnesla Kodaň a Praha je na 72. místě. V této souvislosti je zajímavý průzkum Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK), který ukázal, že většina českých měst a obcí (64 %) dosud nemá žádnou chytrou strategii. Zároveň pro sedm z deseti měst a obcí je smart city relevantním tématem pro rozvoj. ČNOPK průzkum provedla v rámci svého Top Tématu Inteligentní infrastruktura a zúčastnilo se ho 120 měst a obcí. Při realizaci chytrých projektů se ale rozevírají „infrastrukturální nůžky“ mezi městy a vesnicemi. Jen dvě z deseti malých obcí v některé oblasti zavedly chytré řešení, proti tomu u měst to jsou tři čtvrtiny. Pro 67 % malých obcí je téma smart city nové a zabývají se jím méně než rok. Navíc jen 5 % z nich má odpovědnou osobu nebo koordinátora, který toto téma dále rozvíjí. U měst je to skoro 60 %. Největší překážkou pro zavádění chytrých řešení jsou chybějící finanční prostředky (70 %). Pro čtyři z deseti měst a obcí představují velký problém chybějící know-how nebo personální kapacity či chybějící celkový koncept a vysoká míra byrokracie. Kromě finanční podpory (67 %) by městům a obcím pomohly tyto překážky překonat také bestpractice nebo pilotní projekty (59 %), výměna zkušeností s jinými městy a obcemi (54 %) nebo podpora státu a veřejné správy (52 %). Hlavními kooperačními partnery při zavádění chytrých řešení jsou kromě dalších měst a ministerstev především firmy. To tvrdí téměř jedna třetina respondentů. S podobnými problémy se ovšem potýkají města i v jiných zemích. Proto se s velkým ohlasem setkalo oznámení společnosti Cisco, že v rámci tzv. City Infrastructure Financing Program investuje 1 mld. amerických dolarů. Díky tomuto globálnímu programu mohou obce začít svoji cestu k chytrému městu s minimálními počátečními náklady. Model financování je postaven na sdílení příjmů. Obce tak mohou spojit financování s očekávanými příjmy a zvýšit tak budoucí rozpočty na provoz prostřednictvím příjmů ze služeb, které jim nasazení nových technologií umožní. Klíčenka z Kolína Na první pohled bylo překvapivé, že v Barceloně vystavovala také společnost MasterCard. Její expozice ukazovala, že je partnerem tzv. chytrých měst a má co nabídnout, jak co se týče technologií, tak i zkušeností. Jedná se především o digitalizaci státní správy, o programy sdílené ekonomiky, například půjčování aut nebo kol. „Poprvé jsme zde představili projekt z České republiky, a to město Kolín. Přesněji řečeno tzv. chytrou klíčenku pro děti základních škol,“ řekla nám Zuzana Weissová, jež projekt ve společnosti MasterCard připravila. „Jednou kartou nahrazujeme dosavadních pět čipů a karet. Jinými slovy – dítě muselo mít kartičku do školní jídelny, do knihovny, na autobus a další aktivity. Tyto funkce jsme stáhli na jedinou kartu, jež se navíc může využívat pro platby. Díky tomuto řešení, jež je unikátní v celé Evropě, získal Kolín už několik ocenění a dvakrát se v soutěži digitálních měst může pochlubit Nejchytřejší radnicí v Čechách.“ MasterCard se však zabývá také poradenskou službou. Nabízí zpracování dat městům a státní správě, ale i obchodní sféře. Tedy všem, kteří mají zájem pracovat s daty a využívat je. Výsledkem je nový projekt, jehož zkušební provoz otestovali na Ibize. Je totiž zaměřen především na turistiku. Na základě platebních operací, jež byly provedeny prostřednictvím karty MasterCard v dané oblasti v posledních dvou letech, se agregují anonymní data podávající ucelený obraz o tom, jak se plátce, čili turista, choval, co nakupoval v kterém obchodě, kde bydlet, jak dlouho pobýval v jakém městě a odkud přijel. Z těchto dat se dají analyzovat jeho zájmy a preference. Na jejich základě mohou organizátoři cestovního ruchu přijmout účinná opatření, jak rozšířit nabídku, zpříjemnit turistům pobyt a jak jej ekonomicky využít. „Ve spolupráci s firmou, jež se zabývá sociálními sítěmi, jsme dokonce vytvořili pocitovou mapu. Z ní je zřejmé, jak se daný člověk v dané chvíli v dané oblasti cítil,“ uzavřela svůj výklad Zuzana Weissová. Něco pro pejska Na veletrhu bylo možné obdivovat mnoho roztodivných aplikací a kuriozit. Avšak největší pozornost budila chytrá psí bouda americké firmy Dog Parker. Je určena pro majitele obchodů, restaurací nebo třeba nemocnic či jiných budov, kam je vstup se psy zakázán. Elegantní boudička se dá odemknout zákaznickou kartou nebo mobilním telefonem a v ní může domácí mazlíček překonat dobu, kdy jeho páníček třeba nakupuje. Není tedy přivázán někde u vchodu, ale hoví si pěkně v teple. Klimatizace se stará o jeho pohotové klima a kamery sledují, zda se mu daří dobře. V newyorském Brooklynu již instalovali 15 takových chytrých boudiček. Minutu pobytu účtují jen 30 centů zákazníkovi, ale něco musí zaplatit i majitel obchodu za instalaci a úklid. Ale prý se mu to vyplatí. /KarelSedláček, Barcelona/