Produktivita práce dosahuje v současnosti v Česku pouze 77 % úrovně Německa, přičemž za posledních 10 let vzrostla o pouhých 6 %. Ochota českých firem zavádět nové technologie, s nimiž je přitom nárůst produktivity práce spojován především, se dlouhodobě pohybuje na úrovni téměř 90 % našeho západního souseda. Důvodem tohoto rozporu je nízká míra jejich praktického využití způsobená zejména nedostatečnou podporou při jejich zavádění a nízkou motivací zaměstnanců je aktivně používat. Údaje vyplývají z analýzy ekonoma Aleše Michla, kterou představil na počátku listopadu na konferenci Čas digitálních týmů. „To, že firma nakoupí nejnovější technologie, ještě automaticky nemusí znamenat, že tím zvýší svou produktivitu práce. Základním předpokladem toho totiž je, aby zaměstnanci firmy tyto technologie skutečně začali využívat. K tomu jim ale nepostačí samotné technické vybavení, potřebují také chytrý software, který jim umožní naplno využít potenciál technologií, a zároveň i lepší edukaci a podporu ze strany zaměstnavatele,“ uvedl Aleš Michl. Podle něj by dnešním tempem růstu produktivity práce Česko dohnalo Německo nejdříve za 40 let. Firmy se přitom již nyní potřebují vyrovnat s rostoucími nároky na výši mezd, které se dnes v ČR pohybují na zhruba 30 % Německa a jen v několika následujících letech pravděpodobně skokově vzrostou téměř na polovinu. Možnosti vzdálené spolupráce V dnešní době tráví tzv. znalostní pracovníci v průměru 37 % pracovního času na schůzkách. „Připočteme-li k tomu ještě čas na cestování, jsme zhruba na polovině pracovní doby. Tento čas i náklady na cestu by přitom pracovníci mohli snadno ušetřit díky častějšímu využívání možností digitální spolupráce. Kromě tradičních nástrojů pro vzdálenou spolupráci jako e-mail nebo telefon se nabízejí i moderní videokonferenční řešení, která díky audiovizuálnímu kontaktu a možnosti sdílet a společně upravovat dokumenty dokážou nahradit řadu klasických schůzek,“ uvádí Jan Račanský, specialista na komunikaci a spolupráci společnosti Anect. Zaměstnanci ale tuto možnost zatím mnohdy nechtějí využívat z důvodu kolísavé kvality přenosu zvuku a obrazu a omezeného okruhu uživatelů, se kterými se mohou spojit. Adam Kempný, konzultant společnosti Anect, pak upozornil na to, že ve firmách často panuje i opačný nesoulad mezi úrovní hardwarového a softwarového vybavení: „Pokud ve firmě nainstaluji nový program, který sice skvěle funguje na nejmodernějších technických zařízeních, ale polovina zaměstnanců pracuje na starých počítačích s výrazně nižším výkonem, který neumožňuje jeho využití v odpovídající kvalitě, nemohu potom očekávat, že nový software budou využívat.“ Motivovat k používání nových technologií Důležitou roli při prosazování nových technologií ve firmě pak hraje také dostatečná motivace zaměstnanců k jejich používání. „Nástroje pro digitální spolupráci mohou významně přispět nejen ke zvýšení produktivity práce, ale také poskytnout pracovníkům daleko větší flexibilitu a lepší možnosti skloubit práci se soukromým životem. Řadu věcí totiž díky nim snadno zvládnou vyřídit i z domácí kanceláře nebo třeba na cestách,“ říká Jan Račanský. Firmy ovšem musejí být ochotny tyto flexibilní formy spolupráce svým zaměstnancům umožnit. /pj/