Jako první z velkých firem, které se věnují internetu věcí, zprovozňují České Radiokomunikace (ČRa) síť založenou na technologii LoRa. Na základě testování na jaře loňského roku a především dosavadního vyhodnocení pilotního provozu sítě určené pro odečet plynoměrů se ČRa rozhodly vybudovat pokrytí vybraných míst České republiky. U technologie LoRa testy prokázaly velký dosah pro oba směry komunikace, nízkou spotřebu energie a nízké provozní náklady. Prokázaly také vysokou kvalitu signálu, a to jak ve volném terénu, tak uvnitř objektů nebo v podzemí. Výborných hodnot dosáhla technologie LoRa i při velmi nízkém vysílacím výkonu, který významně prodlužuje životnost baterií v senzorech. Oproti obdobným konkurenčním řešením umožňuje LoRa obousměrnou komunikaci nejen při monitoringu a sběru dat, ale i při ovládání zařízení na dálku. LoRa také dovoluje přeladění na jiné frekvence – v licencovaném i nelicencovaném pásmu – a přináší výhody otevřené platformy. Tato technologie tak otevírá široké možnosti uplatnění a nabízí nová řešení situací, v nichž byl dříve nutný fyzický výjezd servisních pracovníků do terénu nebo je nebylo možné vůbec vyřešit. Nyní půjde řídit vše automaticky na dálku. Sledování majetku a chytré zemědělství Vývoj platformy LoRa stále probíhá a podílí se na něm řada firem, mezi nimi i česko-švýcarská firma Loriot. Podle jejího jednatele Víta Prajzlera se tato technologie již používá ve více než 40 zemích. K jejím hlavním přednostem patří velký dosah (mnohem větší, než má WiFi), nízké energetické nároky (čidla s vlastním zdrojem energie vydrží při vhodném nastavení fungovat až 10 let) a s tím související ekonomičnost celkového provozu. Komunikace je zabezpečena šifrováním, a to provozovatelem sítě i poskytovatelem konkrétní služby. Spolehlivost přenosu může ještě posílit režim opakovaného zaslání souboru dat prostřednictvím různých kanálů a následné potvrzení jejich přijetí. Největší potenciál se pro tuto technologii v současné době rýsuje v oblastech sledování majetku (asset tracking) a chytrého zemědělství (smart agriculture). Jejími typickými uživateli by měly být města, obce či energetické nebo vodovodní společnosti, které prostřednictvím této sítě budou provádět správu veřejného osvětlení, kanalizace, veřejného parkování, budov a evidovat distribuci vody, plynu, elektřiny či svozu odpadu. „Internet věcí jsme vyhodnotili jako vysoce perspektivní oblast budoucnosti a nechceme promarnit v přípravách ani jeden den,“ řekl Petr Sichrovský, obchodní ředitel ČRa. „Proto se věnujeme nejen vizím a vývoji technologií, ale především také reálnému zprovoznění sítě, abychom mohli co nejdříve nabídnout efektivní pokrytí Česka potenciálním partnerům. Existuje mnoho příkladů využití internetu věcí ze zahraničí, které nyní, se sítí odpovídající kvality, mohou být realizovány i u nás,“ dodal Petr Sichrovský. Zlom nastane v roce 2020 Podle odhadů odborníků bude pro internet věcí přelomovým momentem rok 2020, nicméně ČRa chtějí být kompletně připraveny mnohem dříve. Systém internetu věcí spočívá ve využití speciálního datového protokolu umožňujícího efektivní a bezpečnou obousměrnou komunikaci čidel a senzorů pro nejrůznější použití, například pro chytrou domácnost, chytré město, chytré měření nebo chytrou výrobu. Podle odhadů odborníků bude v roce 2020 celosvětově připojeno k internetu věcí několik set miliard zařízení, což bude představovat desítky zařízení na jednoho obyvatele naší planety. ČRa hodlají sehrát v rozvoji internetu věcí významnou roli, k čemuž mají dobré předpoklady, především díky svojí špičkové infrastruktuře s celostátním rozsahem a supervýkonnému cloudu. /pj/