„Moderní potravinářský průmysl se neobejde bez neméně moderních obalů. Jak se na optimalizaci balení podílejí výrobci obalů, resp. výrobci balených potravin?“ zeptali jsme Ing. Vlada Volka, ředitele CZECH AND SLOVAK PACKAGING ASSOCIATION SYBA, z. s.: Technická norma ČSN 77 0000 definuje obal jako soubor obalových prostředků umožňující současně pojmutí, manipulaci i ochranu a také dodání výrobku. Obalový prostředek tato norma definuje jako výrobek určený nebo použitý k sestavení nebo ke zhotovení nebo k výrobě nebo ke složení obalu. Pojem „obalový prostředek“ lze brát jako nadřazený pojem zahrnující • obaly (krabice, lahve, bedny, plechovky, přepravky, tuby…), • obalové materiály (fólie, papír, síťovina…), • pomocné obalové prostředky (zátky, víčka, etikety). Výrobce potravin je odpovědný za to, že pro styk s potravinami použije takové obalové prostředky, jež jsou k tomuto účelu určeny a je k nim vydáno písemné prohlášení o shodě podle článku 16 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY č. 1935/2004/ES. Výrobce (dodavatel) obalových prostředků určených pro balení potravin je povinen splnit požadavky správné výrobní praxe včetně požadavků příslušných právních norem. K dodaným obalovým prostředkům musí být přiloženo písemné prohlášení o shodě podle článku 16 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY č. 1935/2004/ES, pro plastové obalové prostředky prohlášení musí odpovídat také požadavkům článku 15 a přílohy IV NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 10/2011. Vzhledem k tomu, že vlastnosti obalových prostředků vlivem interakce s okolím podléhají změnám, výrobce obalových prostředků stanoví podmínky přepravy a skladování, včetně doby zpracování, za nichž garantuje vlastnosti dodaných obalových prostředků. Vlastnosti obalů balených potravin jsou ovlivňovány také vzájemnou interakcí s balenými potravinami, a tak je ve výlučné odpovědnosti výrobce potravin stanovit trvanlivost (datum minimální trvanlivosti) na základě svých (dlouhodobých) testů. Uvedu příklad: je-li u plastových obalových materiálů deklarováno výrobcem těchto materiálů splnění migračních limitů pro dobu delší než 6 měsíců, neznamená to, že doba trvanlivosti balené potraviny je neomezená. Je garantováno, že se do potraviny nedostane nadlimitní množství migrujících látek, nikoliv, že potravina bude poživatelná po neomezeně dlouhou dobu nebo že nedojde k degradaci např. fyzikálních vlastností obalu. V přiměřeném rozsahu lze takto pohlížet i na jiné balené výrobky, na jejichž obaly jsou kladeny požadavky jako na obaly potravin (kosmetika, zdravotnické potřeby…). Jelikož výrobce baleného zboží má popsanou komplexní odpovědnost, je v jeho zájmu mít pracovníky vyškolené v oblasti obalů, obalové techniky. V závislosti na velikosti podniku a struktuře může být vytvořena samostatná pozice obalový technik nebo lze náplň činnosti kumulovat s dalšími funkcemi, např. nákup (surovin, polotovarů, obalových prostředků). Obalový institut SYBA může být nápomocen v profesním formování obalových techniků jednak projektem Obalová akademie, jednak individuálními konzultacemi, školeními on-site apod. Když porovnáte technickou, konstrukční a materiálovou úroveň a kvalitu obalů pro zemědělskou a potravinářskou produkci u nás s Evropou a s vyspělými zámořskými státy, jak obstojí v tomto porovnání tuzemští producenti? Myslím, že jsme dobrý evropský standard. Špici v novinkách tvoří USA a Japonsko. V Evropě táhnou inovace Švýcaři, Němci, Britové a Italové. Ale v oblasti průmyslových obalů (a to zejména automotive a pro elektroniku) se můžeme srovnávat se světovou špičkou. O rozmach českého obalového průmyslu se aktivně zasazuje obalové sdružení SYBA. Jakými aktuálními úkoly pověřili jeho členové management sdružení? Úkolů je celá řada. Před dvěma lety jsme spustili na našich stránkách on- -line Katalog dodavatelů (obaly, obalové materiály, balicí stroje, akreditované zkušebny…) CZ + SK. Finišuje zpracování České technické normy Plastové obaly pro kosmetiku. Letos jsme publikovali již 8. aktualizované vydání Manuálu pro správnou výrobní praxi obalů pro potraviny a kosmetiku. Ono marketingové nadšení „zelených“ nad oběhovým hospodářstvím (Circular Economy) zdaleka nesdílejí odborníci na balení potravin. Hygienici jsou velmi ostražití vůči nekontrolovatelnému zanášení škodlivých látek do potravinového řetězce. Ani v plastech dosud neexistuje léta avizovaný seznam povolených recyklátorů pro materiály na obaly potravin. To dokládá obtížnost skloubení požadavků na bezpečnost obalů a zvyšování recyklace. Další výzvou, která eskaluje, je problém minerálních olejů v obalech z recyklované lepenky: MOSH (mineraloil saturated hydrocarbons) a MOAH (mineraloil aromatic hydrocarbons). Švýcarský obalový institut vydal k tomuto problému manuál SVI Guideline 2015-01 internal bags. V kostce lze shrnout přístup tvůrců manuálu takto: vzhledem k tomu, že recyklovaná lepenka obsahuje celou řadu škodlivých látek, není efektivní je analyzovat, ale stanovit dostatečnou bariéru fólií, z které se vyrábějí sáčky, v nichž se potraviny do obalů z recyklované lepenky vkládají. Informací, které získala SYBA, byly učiněny první kroky k vytvoření evropské legislativy pokrývající problém minerálních olejů v obalech z recyklovaných lepenek. Indicie ukazují, že se pracuje na přípravě evropské legislativy pro tuto oblast. Minerální oleje budou hlavním tématem konference zacílené na obaly potravin začátkem února příštího roku. SYBA každoročně připravuje prestižní soutěž o nejlepší obaly roku. Jaké nové trendy se v ní poslední dobou objevily? Která skupina obalů zaznamenává nejvíce inovací? Soutěž OBAL ROKU má úctyhodnou tradici s mírně zamlženým začátkem někdy na přelomu 60.–70. let minulého století. Zachovala se nám alba s černobílými fotografiemi oceněných exponátů i prezentace vítězů na veletrhu EMBAX. Alba zachycují ročníky 1972, 1973 a 1974. OBAL ROKU je jediná obalová soutěž na českém a slovenském trhu certifikovaná organizací World Packaging Organisation pro vstup do globální obalové soutěže Worldstar Packaging Awards. Rozvoj automobilového průmyslu samozřejmě generoval i rozvoj potřebných obalových systémů. V soutěži se tento nástup projevil větší mírou inovací, než kupř. spotřebitelských obalů. Nicméně i v oboru balicích potravinářských technologií jsou zřetelné trendy, které poznamenaly soutěž v podobě oceněných potravinářských obalů. K trendům patří smrštitelné etikety šrinkslívy (shrink sleeve), které přinášejí možnost skokového zvýšení kvality potisku a tudíž pro spotřebitele čitelnosti údajů. Je na odpovědnosti výrobce potravin či nápojů, aby volili správnou kombinaci materiálů (PS, PET) namísto lacinějších šrinkslívů z PVC, které (aplikované na PET lahve) velmi komplikují recyklaci. Výrazným trendem je další typ etiket, in- -mould labels (IML), které se ve vstřikovací formě stávají organickou součástí obalu (kelímky, vaničky, víčka). Cestou snižování spotřeby plastů se dali konstruktéři společnosti greiner packaging. Snížili tloušťku stěny a potřebné mechanické vlastnosti kelímku dodává plášť (overwrap) ze skládačkové lepenky. Toto řešení nabízí rozšířený markentingový dopad potištěním i rubové strany pláště, např. omalovánkami, soutěžemi apod. Kampaň Save Food, podporovaná FAO (Food and Agricultural Organisation), v duchu hesla „co nejméně, ale dostatečně“ (as little as possible, as much as necessary) mění pohled na udržitelnost. Vnímá ji společně s akcentem na balenou potravinu, na zachování jejích vlastností, na prodloužení doby spotřeby a eliminaci ztrát. Do tohoto projektu se zapojila rovněž SYBA. Letos vypsala speciální ocenění Save Food, jímž byla oceněna obalová řešení přispívající k eliminaci ztrát potravin při současném minimalizování obalových materiálů. Ani obalové firmy se neobejdou bez úzké spolupráce s vědecko-výzkumnými institucemi. Jak hodnotíte spolupráci vědy a praxe ve vašem oboru? Zajímavým počinem je projekt zacílený na porovnání odolnosti obalů vůči skladištním škůdcům. Obaly suchých potravin (luštěniny, skořápkové plody, těstoviny, suché plody) musí vedle bariéry vůči okolní atmosféře mít i takové fyzikální vlastnosti, které zabrání škůdcům proniknout do balení. Nebezpečí je zde dvojí, a to průnik stěnou obalu nebo nedokonalým svárem uzavření flexibilních obalů. Tento příklad je krásnou ukázkou sdílené odpovědnosti výrobce obalového materiálu a výrobce baleného produktu. Na kvalitě sváru má klíčový podíl technologická kázeň v procesu balení. V citovaném projektu spojili své síly CHEMOSVIT FÓLIE, a. s., Svit, AL INVEST divize TAPA Tábor, výrobci potravinářských fólií; ASTRO VLAŠIM, s. r. o., a VIKING MAŠEK, a. s., oba z Vlašimi, kteří poskytli vertikální balicí stroje; koordinace se zhostil Obalový institut SYBA, s. r. o., hladová zvířata – škůdce dodal a v komůrkách dlouhodobě pozoroval Výzkumný ústav rostlinný, v. v. i., Praha- -Ruzyně. / lav/ Cenu Save Food SYBA 2016 získal také: Kompozitní vícevrstvý laminát „Fénix“ Kompozitní materiál Fénix triplex je složen ze dvou vrstev hliníkové fólie, mezi kterými je technologií bezrozpouštědlového kašírování nalaminována biaxiálně orientovaná polypropylénová (BOPP) folie. Obal je z pohledové strany potisknut metodou hlubotisku a finální vrstvu tvoří z obou stran nanesené laky, sloužící jako ochrana před interakcí balené potraviny a hliníkové fólie. Laky zároveň zajišťují zdravotní nezávadnost materiálu jako celku, současně má výrobek ideální bariérové vlastnosti. Folie je díky své skladbě a tím i mechanickým vlastnostem odolná vůči protržení, a rovněž se výborně tvaruje na balicích linkách.