Tuzemská chemie patří mezi strategické obory české ekonomiky. Ani ji v posledních letech neminuly některé dopady globální ekonomické krize. Už v loňském roce se však na jejích výsledcích pozitivně projevil obrat ve vývoji domácí i světové ekonomiky. Všechny rozhodující skupiny uzavřely své podnikatelské aktivity v černých číslech. Podle zjištění Výroční zprávy SCHP o vývoji chemického průmyslu v ČR (2014) rafinérské zpracování ropy (i přes celoevropské problémy rafinérií) meziročně zvýšilo tržby o téměř 10 %. Chemický průmysl je (díky vysoké domácí i zahraniční poptávce) posílil o 12,2 %. Nižší tempo růstu vykázala pouze farmacie: její tržby stouply o 1 %. S dobrou bilancí uzavřely loňský hospodářský rok rovněž firmy v gumárenském a plastikářském průmyslu. Růst poptávky po jejich zboží (zejména v automobilové výrobě) umožnil meziročně zvýšit tržby o 10,8 %. Při impozantním meziročním nárůstu většiny výrobních i finančních ukazatelů oproti roku 2013 ve všech odvětvích chemického průmyslu (celkové zvýšení tržeb o 10,4 %, nárůst počtu pracovníků o 2,8 %) chemické podniky neopomíjely ani investiční aktivity, jejichž plody se projeví zejména v příštím období. Celkové investice meziročně vzrostly o více než 13 % (26,6 mld. Kč). Za výrazný pozitivní faktor třeba považovat také růst obchodu s chemickými produkty. Konkrétně: objem chemického exportu stoupl oproti roku 2013 o 14,6 %. Dovoz se ve stejném období zvětšil o 13,2 %. Z pohledu podniků i státu zaslouží pozornost příznivý vývoj účetní přidané hodnoty: vloni tento finanční ukazatel díky vysokým tržbám meziročně vzrostl o více než 22,5 procentního bodu. Ani přes pozitivní výsledky se zatím nesnížilo záporné saldo chemie: meziročně vzrostlo o 9,1 mld. Kč (na -122,3 mld. Kč). ČR je integrální součástí politických a ekonomických struktur EU28. Řadu výrobních i odbytových vazeb s partnery v tomto společenství v uplynulém období navázala rovněž tuzemská chemie. Evropskými lídry v pelotonu výrobců chemikálií jsou SRN, Francie, Nizozemí a Itálie. Vyjádřeno prizmatem tržeb: jejich podíl na společném výsledku v roce 2013 činil 62,6 % (329,7 mld. eur). Co se týká nových členských států EU, na tržbách evropského chemického průmyslu se nejvíce podílelo Polsko (2,8 %). ČR přispěla 1,3 %. Zajímavá je i ekonomická komparace evropského a celosvětového chemického průmyslu. Podle odhadu CEFIC v roce 2013 dosáhly tržby chemického průmyslu ve světě (bez farmacie) 3 156 mld. eur. Evropský chemický průmysl (EU28 a zbytek Evropy) vykázal celkové tržby 630 mld. eur a na globálních tržbách se v hodnotovém vyjádření podílel 20 %. Celosvětová konkurence v chemickém průmyslu je stále silnější Evropa postoupila svou předchozí vedoucí pozici ve prospěch Číny. Její oborové tržby v roce 2013 dosáhly 1 047 mld. eur. Celkové tržby chemického průmyslu v Asii (včetně Číny a Japonska) pak ve sledovaném roce dosáhly 1 811 mld. eur. Evropa, Asie a státy NAFTA zabezpečovaly v roce 2013 dohromady 91,5 % z celosvětového obratu chemického průmyslu. Vyjádřeno v relaci let 2003–13, podíl EU28 na světovém obratu chemie klesl o 14,7 procentního bodu, a to hlavně vlivem dynamickému růstu chemického průmyslu v Číně a Indii. Objem tržeb EU sice ve sledovaném období stoupal (s výjimkou krizového roku 2009), avšak tržby v ostatním světě (zejména v Asii) rostly rychleji. Trend potvrzuje i skupina 30 největších světových chemických společností, jejichž celkový kombinovaný obrat v roce 2013 dosáhl 2 815 mld. eur. Přitom 12 firem z TOP 30 pocházelo z Asie. Realizovaly tržby za 1 625 mld. eur, což představovalo 57,7 % z celkového obratu TOP 30 a 51,5 % z celosvětových tržeb. Jen 11 subjektů z TOP 30 pochází z Evropy. Generovaly tržby v celkové výši 543 mld. eur, což představovalo 19,3 % z obratu TOP 30 a 17,2 % z celosvětového obratu. Česká republika se podle podílela na tržbách globálního chemického průmyslu (bez farmacie) cca 0,22 %. EU28 patří spolu s Asií (včetně Číny a Japonska) a sdružením NAFTA k rozhodujícím regionům v obchodu s chemickými produkty. V rámci globálního chemického průmyslu byla EU28 v roce 2013 světovou jedničkou ve vývozu (podíl na celkovém objemu 42,5 %), zatímco v dovozu dominovala Asie (podíl 37,4 %). Primát si Evropa udržela v celosvětovém obratu (vývoz + dovoz). Výroba a obchod v chemickém průmyslu EU28 Podle dělení CEFIC pokrývá tři velké výrobkové skupiny: základní chemikálie (petrochemikálie, deriváty a anorganika), chemické speciality a kvalifikovaná chemie (agrochemikálie, nátěrové hmoty, chemické speciality, polotovary a kvalifikovaná chemie, chemická vlákna) a spotřební chemie (mýdla, detergenty, parfumérie a kosmetika). Základní chemikálie se většinou produkují ve velkých objemech a využívají jak v samotné chemii, tak v dalších průmyslových odvětvích. V roce 2013 tvořily 61,8 % z celkových tržeb a jejich podíl proti roku 2012 klesl z 63,1 %. Chemické speciality pokrývají široké sortimentní portfolio, např. nátěrové hmoty, agrochemikálie, barviva a pigmenty. Produkují se zpravidla v menších objemech. Přesto v roce 2013 představovaly 26,5 % z celkových tržeb chemického průmyslu EU28. Spotřební chemie se většinou prodává finálním konzumentům (mýdla, detergenty, kosmetika a parfumerie). Společně tyto produkty tvořily zbývajících 11,7 % z celkových tržeb EU28 v roce 2013. Podíl tržeb petrochemikálií a polymerů je převažující. Vytvořily více než polovinu (53,1 %) z celkových tržeb EU. Rozdělení tržeb v EU je odlišné od struktury v ČR: zatímco na základní chemikálie v EU v roce 2013 připadl podíl 61,8 %, v ČR to bylo 80,1 %. Podíl chemických specialit v EU činil 26,5 % (v ČR 16,8 %) a podíl spotřební chemie 11,7 % (v ČR jen 3,3 %). Evropský vnitřní trh měl pozitivní vliv na rozvoj odvětví chemie a je klíčovým faktorem konkurenceschopnosti. V roce 2013 vzrostl prodej chemikálií uvnitř EU oproti roku 2003 o téměř 72 % (na 270 mld. eur). Vnitřní trh EU28 s více než 500 miliony zákazníků se díky přistoupení 13 nových členských zemí významně rozšířil. Zatímco tržby na něm vzrostly ze 183 mld. eur (v roce 2003) na 292 mld. eur (v roce 2013), tj. o 60 %, význam domácích prodejů v EU klesá. V roce 2013 dosáhly jen 18 % z celkového prodeje EU. Více než čtvrtina z celkových tržeb (26 %) směřovala mimo trh EU a třemi klíčovými odbytišti byly nečlenské evropské státy a dále Asie a země seskupení NAFTA. Přínos chemického průmyslu k ekonomice EU Podle údajů EUROSTATu a CEFIC se chemický průmysl EU (bez farmacie) v roce 2013 na tvorbě hrubého domácího produktu EU podílel 1,1 %. Relativně to může naznačovat nízký objem. Avšak zohlednit třeba i klesající podíl průmyslu na tvorbě HDP ve vyspělých zemích a naopak růst podílu sektoru služeb. Podíl zpracovatelského sektoru EU na tvorbě HDP poklesl z 23,7 % (v roce 1995) na 18 % (v roce 2013). V ČR se pohybuje kolem cca 25 %. Chemické výrobky nacházejí uplatnění prakticky ve všech oblastech ekonomiky. Významnými odběrateli chemikálií jsou gumárenský a plastikářský průmysl, stavebnictví, průmysl papíru a celulózy a automobilový průmysl. Téměř dvě třetiny chemikálií v EU28 jsou využity v průmyslovém sektoru, včetně stavebnictví. Více než třetina směřuje do dalších oblastí ekonomiky, hlavně do zemědělství a služeb. Evropský chemický průmysl v roce 2013 zaměstnával (bez farmacie) necelých 1,2 mil. lidí. Přitom přímá zaměstnanost v tomto odvětví klesala v letech 1996–2013 v průměru o 1,9 % ročně a počet zaměstnanců byl předloni zhruba o 28 % nižší oproti roku 1996. Kromě toho chemický průmysl generoval nepřímou zaměstnanost. Ta byla třikrát vyšší než zaměstnanost přímá. Přitom 96 % firem vykazovalo méně než 250 zaměstnanců, takže většinou převládly malé a střední podniky. V EU realizovaly 28 % z celkových tržeb a zaměstnávaly 35 % z celkového počtu pracovníků. Jen 4 % společností zaměstnávalo více než 249 lidí. Na ně ovšem připadlo 72 % z celkového prodeje (tržeb). V ČR se kategorie velkých chemických podniků s 250 a více pracovníky podílí na celkových tržbách 74 % a na počtu zaměstnanců 60 %. Zatímco mzdové náklady na zaměstnance v chemickém průmyslu EU28 v letech 2001–13 rostly v průměru o 3,2 % ročně, zaměstnanost ve stejném období klesala o 1,9 %. Mezi léty 2001–13 se mzdové náklady zvětšily o 11 % a celková zaměstnanost se snížila o 17,8 %. Pracovní síly v evropském chemickém průmyslu jsou přitom kvalifikovanější, vzdělanější a lépe placené, než činí průměr zpracovatelského průmyslu EU28. Investice, náklady na výzkum a vývoj Investice do rozvoje odvětví a do inovací, včetně výzkumu a vývoje, jsou pro zachování budoucí konkurenceschopnosti chemického průmyslu EU28 rozhodující. Poměr objemu investic k tržbám v EU mírně klesá. Vyjádřeno v absolutních číslech je toto kolísání minimální. Investice v západní Evropě postupně rostly v letech 2004–08. V krizovém roce 2010 však zaznamenaly (oproti roku 2008) prudký pokles (o 22,9 %) na úroveň 16,3 mld. eur. V roce 2012 následovalo solidní zvýšení na 19,2 mld. eur a v roce 2013 znovu mírný pokles (na 18,6 mld. eur). To představuje 14,1 % z celkového objemu osmi nejvíce investujících zemí. Absolutním lídrem v oblasti investic do chemického průmyslu je však Čína. V roce 2013 v tomto odvětví investovala téměř polovinu z celkového globálního objemu – 66,7 mld. eur. USA a EU jsou v tomto případě v lepší pozici než třeba Japonsko, Korejská republika a také země BRIC (Brazílie, Rusko, Indie). Ukazatel kapitálové intenzity (kapitálové investice/tržby) dosahuje v Číně a dalších rozvojových zemích vyšší hodnoty než ve zbytku světa. V samotné Číně vzrostl z 5,6 % (v roce 2003) na 6,4 % procent (v roce 2013). Většina významných produkčních zemí v letech 2006–13 svou kapitálovou intenzitu zvyšovala. S výjimkou EU a Korejské republiky. V roce 2013 nejnižší kapitálové intenzity dosahovala EU (3,5 %) a Brazílie (3,4 %), zatímco v Číně to bylo 6,4 %, v USA 5,1 %, v Japonsku 4,5 % a v Ruské federaci dokonce 7,9 %. V absolutních číslech se náklady na výzkum a vývoj v evropském chemickém průmyslu v období 1991–2013 pohybovaly ročně v průměru kolem 7,8 mld. eur. Poměr náklady na výzkum a vývoj versus tržby v chemickém průmyslu EU se postupně zhoršil z 2,8 % (v roce 1991) na 1,6 % v roce 2013. Pro ilustraci: v Japonsku tento ukazatel v období 2003–13 dosáhl v průměru 4,2 % a byl více než dvakrát vyšší než v EU (1,6 %) a v USA. Vývoj chemického průmyslu v ČR Výrobní struktura tuzemského chemického průmyslu se vytváří dlouhodobě. V posledním období však dochází k mírné redukci výrobních kapacit. Např. v gumárenském a plastikářském průmyslu došlo k poklesu o osm subjektů. Snižuje se také průměrná velikost podniků podle počtu pracovníků. Opět s výjimkou gumárenského a plastikářského průmyslu. Konkrétně: Průměrná velikost podniků v chemickém průmyslu se oproti roku 2013 snížila nepatrně (o 10 lidí) a pohybovala se mírně nad úrovní zpracovatelského průmyslu, kde tento ukazatel vloni činil 127 pracovníků. Na výrobní a odbytové výkony má vliv řada faktorů. Z vnějších je to v posledním období především zlepšující se hospodářská a finanční situace v EU28, růst poptávky po chemických produktech v zahraničí a nižší ceny ropy. Z vnitřních faktorů se sluší uvést růst spotřeby chemikálií v některých zpracovatelských odvětvích, zvláště v automobilovém průmyslu. Domácí spotřeba vyjádřená v běžných cenách vzrostla z cca 653,9 mld. Kč (v roce 2013) na 719,3 mld. Kč, tj. o 10 %, resp. o 65,6 mld. Kč. V porovnání s předchozím vývojem šlo o výrazný růst dynamiky, a to jak v tuzemsku, tak na zahraničních trzích. Pozornost zasluhuje rovněž aktuální vývoj na domácím trhu v roce 2014, charakterizovaný především situací ve vývozní výkonnosti, domácí spotřebě a v krytí spotřeby dovozem. Struktura vývozu a dovozu Vývozní výkonnost velké chemie se vloni meziročně zvýšila o 2,7 procentního bodu, zatímco u zpracovatelského průmyslu o 3,6 procentního bodu. Největšího růstu bylo dosaženo ve farmaceutickém průmyslu (+ 56,2 procentního bodu) a při zpracování ropy (+ 1,8 procentního bodu). V chemickém průmyslu tento ukazatel meziročně klesl o 2,6 procentního bodu. Krytí spotřeby dovozem se v roce 2014 zvýšilo o 2,2 procentního bodu (na 77,8 %). Ve zpracovatelském průmyslu citovaný ukazatel meziročně stoupl výrazněji: o 4,1 procentního bodu. Dobrých výsledků dosáhl zahraniční obchod s produkty chemického průmyslu. V důsledku globální konjunktury vloni meziročně vzrostl o 113,3 mld. Kč (na 996,5 mld. Kč), tj. o 13,3 %. Zahraniční obchod s chemickými výrobky se v roce 2014 vyvíjel příznivě. Jeho obrat meziročně vzrostl o 121 mld. Kč, z toho vývoz o 14,6 % a dovoz o 13,2 %. Jelikož vývoz rostl podobným tempem jako dovoz, záporné saldo meziročně stouplo (oproti roku 2013) o 9,1 mld. Kč. Třebaže struktura chemického vývozu a dovozu se vloni změnila oproti předchozímu roku jen nepatrně, razantnější změny ukazuje analýza Vývoj podílů skupin výrobků na celkovém chemickém vývozu a dovozu výrobků chemického průmyslu v letech 2000–14. Dominantním teritoriem pro vývoz i dovoz produktů chemického průmyslu do ČR zůstaly i vloni země EU28. Jejich podíl (včetně Chorvatska) na celkovém obratu zahraničního obchodu s chemikáliemi v roce 2014 byl vysoký i v důsledku rozšíření EU o 13 nových zemí po roce 2004. Bilance zahraničního obchodu s výrobky chemického průmyslu zůstala v roce 2014 i nadále vysoce záporná (-122,3 mld. Kč) a v porovnání s rokem 2013 negativní saldo vzrostlo o cca 9,1 mld. Kč. Přehled skupin výrobků s významným aktivním a pasivním saldem a vývoj v r. 2014 v porovnání s roky 2000 a 1995 viz v tabulce na této straně. Jedním z velmi sledovaných ukazatelů je i v chemickém průmyslu vývoj přidané hodnoty. Podle Výroční zprávy o vývoji chemického průmyslu v ČR účetní přidaná hodnota v tuzemském chemickém průmyslu meziročně vzrostla o 22,5 procentního bodu. Přičinil se o to příznivý hospodářský vývoj jak v ČR, tak v Evropě. Poměr účetní přidané hodnoty k tržbám v běžných cenách se v chemii meziročně zlepšil o 2,1 procentního bodu. O pozitivních změnách ve vývoji tuzemské chemie svědčí rovněž aktuální vývoj zaměstnanosti, produktivity a mezd. Zaměstnanost v chemickém průmyslu vloni vzrostla (oproti roku 2013) o 2,8 %, zatímco ve zpracovatelském průmyslu to bylo o 3,8 % (+ 39 982 osob). Ve všech agregacích počet lidí stoupl, s výjimkou rafinérského zpracování ropy. Nejvíce lidí meziročně přibylo v gumárenském a plastikářském průmyslu (+ 3 303). Ukazatel produktivity z tržeb se meziročně zlepšil díky vysokým tržbám ve všech agregacích, zejména v chemickém a farmaceutickém průmyslu (+ 10,3 %). Velmi příznivě se vloni vyvíjel ukazatel produktivity z přidané hodnoty. Ve všech agregacích byla jeho dynamika dvojciferná. Růst mezd se vloni při zlepšujícím se vývoji jak v tuzemsku, tak v EU28 pohyboval okolo 2 %. Byl mírně rychlejší než ve zpracovatelském průmyslu. Na dobré výsledky nelze pomýšlet bez optimální akumulace a nasazení hmotných investic. V tuzemském chemickém průmyslu vloni (přes některá úsporná a racionalizační opatření) vykázaly meziroční růst o téměř o 7 % (na 26,7 mld. Kč). Velmi nízká míra investic nadále trvala v oboru rafinérské zpracování ropy (986 mil. Kč). Odpovědné podnikání v chemii Chemický průmysl v posledních několika dekádách učinil řadu kroků nejenom k modernizaci, ale i k ekologizaci konkrétních výrob. Byla implementována řada nových ekologicky šetrnějších technologií. Jedním z konkrétních symbolů tohoto dlouhodobého úsilí je program Responsible Care –Odpovědné podnikání v chemii. K letošnímu 18. květnu se do něj přihlásilo 79 členských společností Svazu chemického průmyslu ČR. Do jeho plnění jsou také zapojeni kolektivní členové SCHP ČR – Asociace výrobců nátěrových hmot ČR, Svaz chemických obchodníků a distributorů ČR a kolektivní přidružený člen Česká asociace čisticích stanic jako celek. Právo užívat logo RC má celkem 46 členských společností SCHP ČR, z toho 41 výrobních a 5 nevýrobních. Iniciativa RC je základ pro plnění úkolů SCHP ČR a jeho společností v oblasti bezpečnosti, ochrany zdraví a životního prostředí. V posledních letech se stále více profiluje jako konkrétní příspěvek udržitelného rozvoje. Velká pozornost je věnována výrobě a péči o výrobek. Od roku 2006 představenstvo SCHP ČR uděluje Cenu udržitelného rozvoje. Celou dobu plnilo principy Responsible Care 16 organizací, které se přihlásily v roce 1994. Většina členů hodnotící skupiny Výboru HSE prošla školením externích auditorů pro ISO 9000, ISO 14000 a OHSAS 18000, což přispívá ke zkvalitnění systému hodnocení plnění principů Responsible Care a do značné míry nahrazuje požadavek na hodnocení dosahovaných výsledků třetí stranou. Cena udržitelného rozvoje byla poprvé udělena v roce 2006 společnosti BorsodChem MCHZ, s. r. o., Ostrava. V dalších letech ji získaly společnosti ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, Spolchemie, PARAMO a Hexion (dnes Momentive Speciality Chemicals), Ing. Petr Švec – PENTA (poprvé podnik z kategorie MSP), a. s. Lučební závody Draslovka, Kolín, a naposledy vloni se stala jejím držitelem a. s. Fatra. Zdroj dat (pokud nen í uveden o jinak ): Výroční zpráva SCHP o vývoji chemického pr ůmyslu v ČR (2014) /uai/