O nejštědřejším rámcovém programu Evropslé unie na podporu vědy a inovací, Horizon 2020, který v letech 2014 až 2020 rozdělí neskutečné dva biliony korun, Češi příliš nevědí. Ukázal to například malý zájem o jednu z výzev pro menší a střední podniky. Martin Rychlík; Akademie věd ČR
Ta nabízí in ovativn ím fi rmám 2,8 miliardy eur, ale v první fázi byli Češi mezi pasivními účastníky. Patří jim až 25. příčka mezi 35 zeměmi. Zatímco první Italové podali 436 a druzí Španělé 420 žádostí, tuzemští podnikatelé přihlásili pouze 21 projektů – srovnatelně s Kypřany. Ostřejší evropská soutěž „Z uvedených počtů nelze vyvozovat všeobecné závěry o malé české účasti v Horizonu,“ nepřeceňuje jednu výzvu Vladimír Albrecht z Technologického centra. „Copak nebije do očí, že největší účast má Itálie a Španělsko? Tam, kde je ,velká krize‘, tam se chytají jakékoli příležitosti získat financování pro své inovace, od nichž si slibují, že jejich prostřednictvím se dostanou z krize,“ vysvětluje Albrecht. Zatímco v Horizonu se očekává 6% úspěšnost, u národních zdrojů mají menší podniky až 30% šanci. „České malé a střední podniky proto logicky zažádají spíše v Technologické agentuře ČR. Z tohoto hlediska se malý počet českých návrhů nejeví jako chyba, jde spíše o racionální vyhodnocení možností,“ míní Albrecht, podle nějž se v minulosti ukázaly „limity“ Čechů v psaní a koordinaci předložených záměrů. Horizon není určen jen podnikům, sází na spolupráci vědců s průmyslem, což má unii přinést kýženou konkurenční výhodu. Evropská komise vybrala 12 témat, mezi nimiž je lepší zdravotní péče, potravinová bezpečnost, chytrá města či energetika. Desítkami miliard bude podpořen jak základní výzkum (včetně elitních ERC grantů, v jejichž čerpání Česko zaostává), tak i aplikovaný výzkum. „Malý český zájem o Horizon 2020 je dán zaprvé nižší motivací – Češi bývají spokojeni s minoritní účastí v konsorciu. Za druhé: o peníze se soutěží na evropské úrovni, soutěž je ostřejší, a pro výzkumníky se slušnými projekty je na národní úrovni peněz celkem dost. A za třetí: Když už někdo ambice má, často jej odradí evropská byrokracie. Vědci u nás ještě nejsou zvyklí svěřit administrativu specializované agentuře, která vyřídí formální stránku,“ říká Jiří Krechl z vládní agentury CzechInvest. Uspěli a půjdou znovu Jednou z hi-tech firem, jež uspěla na globálním trhu s biotechnologiemi, je Contipro. S univerzitami v Sheffieldu, Linköpingu či Boloni se podílela na čtyřech projektech předchozího programu a získala kredit. I proto ji už instituce oslovují samy. „Aktuálně jsme třeba součástí konsorcia zabývajícího se léčením cukrovky. V programu Horizon 2020 se zaměřujeme na kapitoly Zdraví a Nanočástice,“ sdělil Tomáš Papež, mluvčí Contipro. Co dělat, aby české instituce byly úspěšnější? Koncipovat své strategie dlouho dopředu, hledat partnery a priority i pro roky 2016 či 2017. „Reakce na výzvu Horizonu může být mnohem kreativnější než dříve, a vědecké týmy tak mohou lépe uplatnit své specifické know-how,“ radí Albrecht. A přidává: „Tak trochu knížecí radou, jak dosáhnout vyššího úspěchu, je spolupracovat při přípravě s těmi nejlepšími, tedy s excelentními institucemi jako Oxford, Cambridge, ústavy Maxe Plancka, Fraunhofer nebo CNRS. Každá z těchto institucí získala v rámcových programech větší podporu než celá ČR a návrhy vypracované ve spolupráci s nimi mají výrazně větší šanci získat financování.“