Triangl na pražské Balabence, který tvoří tři železniční trati, obsadili letos v dubnu stavbaři. Začala zde realizace Centrálního dispečinku Praha. Již závěrem roku 2015 se v jeho prostorách spustí postupně řízení provozu na většině hlavních železničních tratí v Čechách. Bohumír Kotora
Koncem července již stála hrubá stavba suterénu objektu, na pořadí je monolitický skelet. „Hrubá stavba by měla být hotová do konce roku. Poté plánujeme provedení příček a interiérů či fasády tak, aby se v květnu 2015 zahájily instalace technologií,“ sděluje Ing. Jiří Ambrož, vedoucí projektu ze Stavební správy západ SŽDC. Stavbu provádí firma Metrostav. Největší problém zatím stavbaři řešili s podložím při zakládání stavby. Dnes nic nesvědčí na to, že by se neměl dodržet harmonogram výstavby. Kostky jsou vrženy Centrální dispečink Praha (CDP Praha) bude druhé pracoviště u nás na dálkové řízení železničního provozu. První už tři roky v Přerově řídí provoz na hlavních moravských tratích. Denně se zde odbaví na 300 vlaků. Jedním z primárních kroků byl vznik organizační jednotky CDP Praha, fungující od 1. prosince 2012. V současnosti má tři oddělení operativního řízení (Praha, Plzeň a Ústí nad Labem) a oddělení přidělování kapacity dráhy a technologické podpory. „Kromě každodenních provozních činností věnujeme v úzké spolupráci se Stavební správou západ SŽDC a projekční organizací značnou pozornost přípravě nové budovy a navazujícím stavbám souvisejícím s dálkovým řízením provozu,“ popisuje Miroslav Jasenčák, ředitel CDP Praha. Základ řízení provozu vytvoří dispečerské sály, které obsadí tři z pěti podlaží nové budovy. Také tu vznikne cvičný sál ke školení zaměstnanců před jejich zařazením na konkrétní sál se zapojeným traťovým úsekem do DOZ (dálkové ovládání zabezpečení). Prostor nabídne i další aktivity zejména pro praktický nácvik činností při řízení provozu. Traťové úseky určené k zapojení do CDP Praha specifikuje Pokyn GŘ SŽDC č. 9/2013. Jde o traťové úseky na území Čech, jež jsou součástí železničních tranzitních koridorů, tratě v pražské aglomeraci a určené návazné tratě. „Postupné zapojování určených dopraven a traťových úseků do dálkového řízení z CDP proběhne na třikrát s cílovým stavem v roce 2020. Již nyní připravujeme traťové úseky patřící do 1. etapy. Budou zapojeny hned po dokončení výstavby budovy, tedy na přelomu let 2015 a 2016,“ prozrazuje šéf pražských drážních dispečerů. Investice pro budoucnost Výstavba budovy v Praze má stát kolem půl miliardy korun. Další miliardy půjdou do úpravy tratí spadajících do působnosti CDP Praha, aby na nich mohl být provoz řízen dálkově. Do nového pracoviště se tak budou sbíhat kabely ze všech stran a s nimi i data potřebná k řízení železničního provozu, včetně dopravně důležitých nekoridorových tratí. „Pro řízení ostatní sítě navazujících tratí se dle lokality a dostupné kapacitní datové sítě počítá do budoucna, v souladu s příslušným pokynem generálního ředitele SŽDC, s vytvořením regionálních dispečerských pracovišť,“ vysvětluje Miroslav Jasenčák. Jak dodává, snížení počtu provozních zaměstnanců potřebných pro zajištění provozu a vhodně provedená modernizace, spojená se zvýšením rychlosti a bezpečnosti, může u regionálních tratí významně přispět k udržení provozu. Celkové investice na vybudování dálkového řízení dopravy z Prahy mají dosáhnout až 14 miliard korun, většinou jsou v plánu dotace z Evropské unie. Především ty přispějí k dobrému účelu, neboť dálkové řízení za podpory moderních technologií zvyšuje bezpečnost, plynulost a efektivnost dopravního procesu. A navíc, markantně zlepší pracovní prostředí pro dispečery. Se vznikem CDP Praha ale souvisí i obava současných výpravčích působících na hlavních tratích, že přijdou o své místo. Všichni však z nádraží nezmizí. Budou sloužit jako pohotovostní výpravčí pro případ, že by došlo k poruše dálkového řízení, respektive i nadále zůstanou v dopravně významných železničních stanicích. „Dislokace pracovišť pohotovostních výpravčích a jejich počet bude řešen v rámci konkrétních projektů jednotlivých staveb DOZ. Obecně se zřízení pracovišť pohotovostních výpravčích předpokládá v dopravně významných železničních stanicích,“ uzavírá Pavel Kolář, ředitel odboru operativního řízení provozu SŽDC.