Nejvýkonnější, nejrychlejší, nejexkluzivnější a nejluxusnější sériově vyráběný supersportovní vůz na světě. To jsou superlativy, které podle značky Bugatti náleží novému modelu Chiron, nástupci Veyronu. Zcela nový Bugatti Chiron byl představen na Ženevském autosalonu 2016 jako nástupce modelu Veyron, jehož poslední, 450. exemplář byl prodán v únoru 2015. V listopadu 2016 následovalo zahájení sériové výroby Chironu v tzv. Ateliéru v Molsheimu a začátkem března 2017 byly předány první vozy zákazníkům v Evropě a na Středním východě. V nadcházejících letech vznikne pouhých 500 Chironů a legendární francouzská značka pod perutěmi koncernu Volkswagen se o jejich prodej nemusí strachovat ani navzdory základní ceně 2,5 mil. eur bez daní. Jedna třetina plánovaných vozů byla totiž rezervována již v době prvního oficiálního představení, v květnu letošního roku měla společnost Bugatti objednávku na polovinu plánovaných vozů. Pro letošní rok se plánuje výroba až 70 Chironů. Zákazník získá s Chironem automobil superlativů. S nejvyšším výkonem 1 103 kW (1 500 k) a maximálním točivým momentem 1 600 Nm v širokém rozsahu otáček od 2 000 do 6 000 min-1 je Chiron podle údaje výrobce schopen dosáhnout nejvyšší rychlosti 420 km/h – a i ta je ještě pro jízdu po veřejných komunikacích elektronicky omezena! Bugatti však touto hodnotou nepřekoná svůj rychlostí rekord z června 2010, kdy byla vozu Veyron 16.4 Super Sport s výkonem „pouhých“ 1 200 k naměřena rychlost 431,072 km/h. V dubnu 2013 stanovil Veyron 16.4 Super Sport Vitesse rychlostní rekord pro otevřené vozy hodnotou 408,84 km/h. Chiron má však všechny předpoklady k tomu, aby uvedené rekordy pokořil. Bugatti Chiron není ovšem automobilem s jednostranným zaměřením na maximální rychlost a zrychlení. Cílem vývojářů bylo vytvořit supersportovní vůz, který ohromí nejen svými jízdními výkony, ale také pozoruhodným komfortem, snadnou ovladatelností a maximální bezpečností, takže je vhodný i pro častější cestování. Základem vozu, jehož design se v porovnání s předchůdcem vyznačuje o poznání větší dravostí, je nová skořepinová konstrukce z uhlíkového kompozitu, jejíž tuhost dosahuje úrovně závodních vozů kategorie LMP1. Výroba skeletu trvá čtyři týdny a vyžaduje 500 člověkohodin. Z uhlíkových kompozitů jsou zhotoveny rovněž vnější panely karoserie. Mimořádná pozornost byla věnována také aerodynamice s mnoha aktivními prvky, mezi něž patří například hydraulicky ovládaná klapka difuzoru s optimalizovanou geometrií na přední nápravě nebo adaptivní zadní spoiler se čtyřmi polohami, včetně funkce aerodynamické brzdy. Nově koncipovaný podvozek s adaptivním odpružením může pracovat v pěti různých režimech: Lift, EB, Autobahn, Handling a Top Speed. Jednotlivé režimy ovlivňují nejen nastavení světlé výšky a elektronicky řízených tlumičů, ale také posilovače řízení, pohonu všech kol s funkcí „Easy to Drift“, elektronicky řízeného zadního diferenciálu, řízení aerodynamických prvků, stabilizačního systému a vysokovýkonné brzdové soustavy, která využívá komponenty z Formule 1. Režim Top Speed se aktivuje druhým samostatným klíčkem (tzv. Speed Key), který zvýší elektronicky omezenou rychlost z 380 na 420 km/h (stupnice rychloměru sahá až k magické hranici 500 km/h). Pneumatiky s rozměrem 285/30 R 20 vpředu a 355/25 R 21 vzadu vyvinula opět společnost Michelin, nejedná se však o speciální typ Pilot Sport PAX, který se v modelu Veyron příliš neosvědčil, a to nejen kvůli své absurdní ceně. Výrobce uvádí, že Chiron má být schopen dosáhnout příčného zrychlení až 1,5 g. Motor Chironu má sice šestnáct válců, uspořádaných do W, zdvihový objem 8,0 litru a přeplňování čtyřmi turbodmychadly jako Veyron, jedná se však o novou konstrukci, v níž nalézají relativně široké uplatnění mimořádně lehké materiály, jako jsou titan a uhlíkové kompozity. Turbodmychadla jsou větší a pracují na principu postupného přeplňování. Pro maximální akceleraci při rozjezdu zajišťují přeplňování v nízkých otáčkách jen dvě turbodmychadla. Zbývající dvě turbodmychadla se přidají při cca 3 800 min-1. Dvojitá vstřikovací soustava dopravuje benzin do válců 32 vstřikovacími ventily. Kromě toho bylo vylepšeno chlazení stlačovaného vzduchu. Výfukové plyny odvádí nová výfuková soustava z titanu, jejíž dva hlavní katalyzátory jsou přibližně šestkrát větší než katalyzátor běžného vozu střední třídy. Celkem je však Chiron vybaven šesti katalyzátory, jejichž aktivní povrch má plochu více než 30 fotbalových hřišť. Hnací síla je přenášena na všechna kola prostřednictvím sedmistupňové dvouspojkové převodovky. U této kategorie vozidel je pozoruhodný také rozsáhlý program jízdních zkoušek a dalších testů během náročného vývoje Chironu. Celkem vzniklo více než 30 prototypů, s nimiž bylo ujeto více než 650 000 kilometrů, což „odneslo“ více než 200 sad pneumatik. Jen v aerodynamickém tunelu strávil Chiron více než 300 hodin. Pavel Olivík