Biomasa (chemicky i biologicky) představuje složitý konglomerát látek z těl všech organismů na této planetě. Má řadu funkcí i využití. Pokud si je účelově zúžíme jen na energetickou a termickou exploataci, zelení aktivisté i zarytí energetičtí tradicionalisté se v případě biomasy poprvé (a patrně i naposledy) shodnou na jejím označení „obnovitelný“ zdroj energie. Pro její původ ve fotosyntéze okolo nás a pro permanentní opakování tohoto procesu v přírodním prostředí, nejčastěji bez závislosti na člověku samém. Biomasu lze specifikovat podle jejího výskytu (nadzemní, podzemní), podle stavu vitality (může být suchá i ve vegetativním stavu) i podle původu (ze zemědělské prvovýroby a jejího zpracování, z lesního porostu, z dřevozpracujícího průmyslu apod.). Nemusí být pouze autonomní, ale i cíleně pěstovaná. Pro energetiky je zajímavá i zbytková, v podobě odpadu. Průmyslového, stejně jako komunálního. Lidstvo energeticky a termicky využívá biomasu od prvopočátků. Mezi tradiční technologie patří její spalování. Časem k němu přibylo zplyňování, alkoholové zkvašování a zkapalňování aj. Nejnověji do technologického portfolia pro exploataci biomasy přibyly pyrolýza, esterifikace či anaerobní digesce. Utilitárně: vedle elektřiny a tepla dokážeme energetický potenciál biomasy efektivně využít i v dopravě. Jedním z technologických hitů na přelomu XX. a XXI. století se stala cílevědomě řízená produkce biopaliv v tuhém a kapalném skupenství. Aktuálně zabezpečují cca 15 % globální energetické spotřeby lidstva. Nejširší uplatnění nacházejí v rozvojovém světě, kde se (bohužel) nadále používají jako levné palivo pro vytápění a vaření. V průmyslově rozvinutých zemích se v sofistikovaných energetických systémech nejlépe etablovaly ve skandinávských státech, v USA a Kanadě. Poptávka po biomase stoupá V uplynulém období jsme byli svědky pokusů některých rozvojových ekonomik o hyperprodukci biomasy. Nezřídka na úkor pěstování základních plodin pro výživu lidí a hospodářských zvířat. Nasazování chomoutu z biomasy bylo mediálně přehlušeno debatami o vývoji II. generace biopaliv, která nebudou mít negativní dopady na ekonomiku a společnost v rozvojových státech, opakovanými kalkulacemi, kolik moderní biopaliva dokážou ušetřit draze importovaných fosilních surovin (zejména ropy a plynu), a bilancemi nenávratně vytěžených spálených domácích zdrojů (především hnědého a černého uhlí). Zastánci biomasy vyzdvihovali tzv. uhlíkovou neutralitu biopaliv. Její odpůrci naopak argumentovali nepřehlédnutelnou zátěží pro životní prostředí z titulu záboru půdy, jejího chemického hnojení, motorizované sklizně i transportu k místu zpracování a následného využití. Vedle tradičních zdrojů suchozemské biomasy čas od času probleskly odborným tiskem zprávy o cílené produkci biopaliv na bázi vodních řas, zbytků mořské fauny a flory atd. atd. Biomasa v Česku Patrně nejrozšířenější technologií zpracování, energetické a teplárenské exploatace biomasy v ČR se v posledním období stala produkce dřevních pelet. Loňský rok byl pro český trh s peletami dvojnásobným milníkem: produkce dosáhla 332 000 t a domácí spotřeba pelet pokořila hranici 100 000 t. Přestože počet peletových kotlů v českých domácnostech už vzrostl na 25 000, dvě třetiny tuzemských pelet jsou stále určeny na vývoz, zejména do Itálie, Rakouska a Německa. Situaci mohou změnit kotlíkové dotace. O rekordní navýšení výroby se zasloužila především nově otevřená peletárna firmy Stora Enso ve Ždírci nad Doubravou. V loňském roce se zdejší produkce ztrojnásobila a peletárna se zařadila mezi hlavní producenty pelet v republice. „Zkušební výrobu dřevěných pelet jsme zahájili v červnu 2015. Vloni již roční produkce dosáhla 61 000 t certifikovaných pelet nejvyšší jakosti ENplus A1. V roce 2017 předpokládáme dosažení maximální kapacity naší linky 70 000 t. K výrobě pelet se ze 100 % využívají piliny a hobliny z vlastní výroby. Z důvodu prozatím poměrně nízké spotřeby pelet v ČR se převážná část výroby vyváží,“ potvrdil Pavel Urban, výrobní ředitel Stora Enso Wood Products Ždírec, s. r. o. Dynamický přístup volí i ve společnosti Biomac. Stejně jako Stora Enso plánují rozšiřovat výrobu, ale zaměřují se na tuzemský trh. „Výrobní kapacity firmy Biomac v roce 2016 přesáhly 30 000 t pelet. Přitom 50 % zboží končí v zahraničí, 50 % na tuzemském trhu. Mezi roky 2017 a 2018 plánujeme navýšit naši výrobu o dalších 50 % a tuto volnou kapacitu prodáme v ČR,“ řekl Ing. Martin Černý, jednatel společnosti Biomac, s. r. o. Vedle Story Enso a Biomacu patří k největším výrobcům v ČR společnosti Mayr-Melnhof v Paskově a Pfeifer Holz, která má své provozovny na více místech v ČR. „V letošním roce plánuje skupina Pfeifer další masivní investice v závodu v Chanovicích,“ osvětlil plány do budoucna Mgr. Josef Dringel, jednatel společnosti Pfeifer Holz, s. r. o. „Část peněz půjde i do nové technologie sušení pilin. Celkově roční kapacita výroby pelet, včetně druhého závodu v Trhanově, vzroste na 80 000 t. Další navýšení výroby je v plánu i na rok 2018.“ Česko vyrábí vysoce kvalitní pelety certifikované ENplus „Dobrá zpráva je, že drtivá většina u nás vyrobených pelet, konkrétně 311 000 t, získala v loňském roce certifikaci ENplus A1. Jsou to pelety nejvyšší jakosti. Zákazníci si mohou být jisti, že při jejich koupi získají nejvyšší kvalitu. Kulaté razítko ENplus zároveň českým peletám otevírá cestu na západoevropské trhy,“ upozornil M. Stupavský, předseda Klastru Česká peleta, jenž sdružuje většinu domácích výrobců. Klastr Česká peleta, který v ČR uděluje certifikaci a kontroluje kvalitu doma vyrobených pelet, zároveň varuje před nákupem levných pelet z východní Evropy. S nižší cenou přichází zpravidla nižší kvalita, nižší výhřevnost, více popele a nepovolených přísad, takže ve výsledku může být účet za celou topnou sezonu mnohem vyšší než s domácími peletami. Roste počet peletových kotlů v domácnostech Druhý významný milník pokořila také domácí spotřeba pelet. Vloni poprvé překonala hranici 100 000 t, což znamená meziroční růst o 7 %. Ačkoliv obliba peletového vytápění u nás roste, výroba čistého paliva stoupá ještě rychleji. Doma se zatím spálí jen třetina českých pelet. Limitem je počet kotlů. Aktuálních cca 25 000 kusů je málo. S touto bilancí mohou už letos významně zamíchat pokračující kotlíkové dotace, které společně s povinnými revizemi kotlů a předepsanými emisními třídami motivují majitele starých, neekologických kotlů na uhlí a koks k výměně za zdravější způsob vytápění, kupř. právě peletami. Z kotlíkové dotace lze uhradit až 85 % ceny nového automatického kotle na dřevní pelety, maximálně 127 500 Kč. Biomasa v hledáčku vědců Efektivnější produkci a využití biomasy u nás zkoumá hned několik vědeckých a akademických pracovišť. Za zmínku určitě stojí úsilí týmu z katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze a jejich kolegů z Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i. (VÚKOZ, v. v. i.). Jejich novou metodiku mapování potenciálu biomasy pro energetické využití v zadaném území zaregistrovala nejnověji i redakce vědeckého časopisu Renewable and Sustainable Energy Reviews. Nový software, vyvinutý v prostředí GIS, podrobně analyzuje a zobrazuje množství biomasy využitelné jako energetický zdroj v zadaném území, kupř. v kraji, okrese nebo republice. Jedná se o biomasu, jejíž potenciál je tvořen produkčními schopnostmi konvenčních a energetických plodin a dřevin v příslušných klimatických a půdních podmínkách. Počítá se tedy s dlouhodobým očekávaným průměrem výnosu biomasy při správném hospodaření. Pro stanovení potenciálu biomasy se využívá bonitace zemědělských a lesních stanovišť po odečtení spotřeby pro zemědělské, dřevozpracující, příp. průmyslové využití a vyloučení zdrojů z důvodů ochrany přírodních zdrojů. Podle vedoucího katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulty elektrotechnické ČVUT prof. Jaroslava Knápka: „Aplikace nám umožňuje jak podrobné mapování dlouhodobě udržitelného potenciálu biomasy, s nímž lze počítat v energetických bilancích, tak odhad možností jeho krátkodobého navýšení zmírněním některých standardních agrotechnických, ekonomických či tržních omezení.“ Výsledky provedených analýz pro vybrané oblasti ČR potvrzují, že potenciál biomasy pro energetické účely lze krátkodobě významně navýšit. Pro jednotlivé kraje České republiky se toto navýšení potenciálu biomasy pohybuje v řádu až několika petajoulů. Jedná se tedy o významný příspěvek k energetické bilanci celé republiky i jednotlivých krajů. Výsledky společného výzkumu ČVUT a VÚKOZ tak poskytují cenný podklad pro aktualizaci státní energetické koncepce a pro plánování rozvoje energetické infrastruktury s ohledem na zajištění energetické bezpečnosti. Biomasa má u nás budoucnost. /uai/