Vyrobit energii co nejekonomičtěji, a zároveň maximálně ekologicky – to jsou imperativy současné energetiky. Neméně důležitá je rovněž její racionální spotřeba. Hospodářsky rozvinuté země bedlivě sledují energetickou náročnost hrubého domácího produktu. ČSÚ ji aktuálně propočetl za náš stát, konkrétně za r. 1995–2012 (viz tabulka). Třebaže třetinový pokles je příznivý, všechny možnosti jsme dosud určitě nevyčerpali. Podle ekonomů jedním z nejrazantnějších nástrojů, jak dosáhnout úspor ve spotřebě energie a tepla (z pohledu velkoodběratelů energie v průmyslu, v terciární sféře i v domácnostech), je optimální vývoj jejich cen. Prizmatem firemních a rodinných účtů to nezřídka bývá i nástroj nejbolavější. Na prahu nového roku 2015 si však tuzemští odběratelé budou moci (alespoň částečně) oddechnout: regulované složky ceny elektřiny letos mírně poklesnou. Kdo a jak u nás rozhoduje o cenách proudu a plynu? Citovaná rozhodnutí pro rok 2015 byla vydávána v souladu s přijatou metodikou pro III. regulační období a dodržují parametry výpočtů, určených uvedenými právními předpisy. Cenu dodávky elektřiny pro konečné zákazníky na liberalizovaném trhu ČR tvoří: • ceny regulované, které stanovuje ERÚ (jedná se o ceny za přenos a distribuci elektřiny a za další související služby), a • neregulované ceny silové elektřiny, které nabízejí jednotliví dodavatelé (obchodníci s elektřinou a výrobci elektřiny), bez vlivu ERÚ. Nabytím účinnosti vyhlášky č. 436/2013 Sb., bylo prodlouženo III. regulační období na šest let, čímž došlo k zachování základních principů regulace i pro rok 2015. Změnila se metodika stanovení povolených nákladů a míra výnosnosti. To mělo výrazný vliv na výši celkových ekonomických parametrů, jež vstupují do výpočtu cen za přenos a distribuci elektřiny. Za uplynulé období docházelo na evropských burzách ke snižování ceny základních ročních produktů silové elektřiny. Výsledný průměrný meziroční pokles v ceně silové elektřiny v eurech činí přibližně 13,9 %. Proti tomuto poklesu působilo oslabení kurzu koruny vůči euru přibližně o 5–6 %. Cena silové elektřiny nakoupené v zahraničí tak skokově vzrostla přibližně o 50 Kč/MWh. Letos jinak? Experti ERÚ predikují, že letos dojde k mírnému snížení regulované části konečné ceny elektřiny, a to z důvodu poklesu většiny jednotlivých složek regulovaných cen. Na snížení regulované ceny přenosu a distribuce elektřiny bude mít pozitivní vliv rovněž snížení tržní ceny silové elektřiny. Příznivě se projevuje efektivní nákup podpůrných služeb k zajištění rovnováhy bilance výkonu v elektrizační soustavě a vliv korekčního faktoru z minulých let, jenž snižuje cenu za systémové služby zajišťované společností ČEPS, a. s., o 11,7 %. Cena za činnost operátora trhu v elektroenergetice pro rok 2015 meziročně poklesla o 8 %. Cena na úhradu nákladů spojených s podporou elektřiny je stanovena v maximální zákonné výši 495 Kč/MWh (zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie). V důsledku uvedených faktorů celková regulovaná část konečné ceny elektřiny pro rok 2015 poklesne v průměru o 2,1 % pro odběratele na napěťové hladině velmi vysokého napětí (VVN), resp. o 1,6 % na hladině vysokého napětí (VN) a 1,4 % na hladině nízkého napětí (NN). Neregulovaná část ceny elektřiny (tzv. silová elektřina) se bude řídit ceníky jednotlivých dodavatelů elektřiny. ERÚ odhaduje meziroční pokles neregulované části ceny elektřiny do 5 %, v závislosti na zvolené produktové řadě zákazníka. U plynu jinak Oproti elektřině se u konečných cen plynu pro rok 2015 počítá s mírným růstem. Cena této komodity je ovlivněna mnoha faktory a za současného geopolitického vývoje se obtížně předvídá. Pokud zůstane na současné úrovni, konečná cena plynu vzroste maximálně o 1–2 %. Na zvýšení ceny za distribuci měly vliv: • nárůst ceny za přepravu plynu do domácího bodu, • pokles plánovaného distribuovaného množství plynu, • navýšení hodnoty regulační báze aktiv, • kladné hodnoty korekčních faktorů. „Na mírném růstu cen v regulované části mají vliv dva faktory, které ERÚ nemohl ovlivnit. Jedním z nich byla velmi teplá zima 2013/2014 a druhým je prudký nárůst ceny za tzv. službu flexibility, na niž provozovatel přepravní soustavy každoročně organizuje výběrové řízení. Po svém nástupu do funkce jsem trvala nejen na každoročním dohledu ERÚ nad takto významným výběrovým řízením, ale také nad udělováním souhlasu k parametrům těchto výběrových řízení. ERÚ dlouhodobě vyvíjí tlak na provozovatele přepravní soustavy, aby byla přepravní soustava i tato služba využívána efektivně, což mělo za následek výrazně klesající trend ceny za tuto službu v minulých letech. Pro rok 2015 však výsledná cena bez zjevného důvodu vzrostla o stovky milionů korun. V této souvislosti se ERÚ obrátil na ÚOHS s žádostí o prošetření, zda v tomto konkrétním případě nedošlo ke kartelové dohodě obchodníků nabízejících tuto službu.“ – Alena Vitásková, předsedkyně ERÚ. /zú/