Čisté 223Radium se začalo pro cílenou léčbu rakoviny používat v nukleární medicíně před zhruba dvěma lety. V současné době využívají specializovaná pracoviště pro aplikaci radia pacientům předpřipravené komerčně dostupné přípravky, jejichž použití je poměrně nákladné. Snem týmu vědců z ČVUT je dostat generátor čistého radia přímo na kliniku, zlevnit tak jeho výrobu, rozšířit možnosti přípravy komplexních cílených preparátů včetně ověření jejich kvality přímo v laboratoři a umožnit většímu počtu specializovaných pracovišť podat pacientům včas účinnou léčbu. Léčba rakovinných onemocnění včetně metastáz by se tak stala účinnější a včas dostupná všem pacientům. RNDr. Ján Kozempel, Ph.D., pracuje se svým týmem na problematice vývoje generátoru čistého 223Ra a přípravě jím značených sloučenin už několik let. Zároveň pracují na jednoduchých chromatografických metodách, které umožní nejen vysoce specializovanému pracovníkovi vzdělanému v oboru jaderné chemie zkontrolovat, zda je radium dostatečně čisté a vhodné pro podání pacientovi. V současné době se čistota radia ověřuje poměrně složitými přístroji a vyhodnocení výsledků v procesu výroby zabere nezřídka i několik hodin. Přitom právě dostupnost radionuklidu a jeho včasné podání je pro pacienta, který mnohdy trpí velkými bolestmi, zcela zásadní. Chromatografická metoda, která je předmětem podané patentové přihlášky ČVUT, umožní rychlé a jednoduché ověření čistoty léčebné látky i méně kvalifikovaným zdravotnickým pracovníkům. Tuto metodu lze také použít na složitější preparáty obsahující 223Ra. „Naším snem je dostat generátor čistého radia přímo na kliniku, kde může být ihned zkontrolováno a podáno pacientům,“ říká úspěšný doktorand a nadějný vědecký pracovník RNDr. Martin Vlk. „Naším 223Ra bychom chtěli léčit rakovinu kostí, to znamená především metastázy primárních nádorů prostaty, prsu, plic a dalších typů rakovinného bujení. Aplikací čistého 223Ra můžeme pacientovi prodloužit život v průměru o několik měsíců, přičemž je ve velké míře zachována kvalita pacientova života,“ dodává. Počet onkologicky nemocných pacientů bohužel neustále roste, v současné době jsou onkologická onemocnění druhou nejčastější příčinou úmrtí. Podle informací Státního zdravotního ústavu umírá v ČR ročně v důsledku onkologických onemocnění více než 27 000 osob. Nanočástice v boji proti nádorům Oba vědci se svým týmem zkoumají také využití nanočástic pro včasnou diagnostiku a cílenou léčbu primárních nádorů. „Na katedře jaderné chemie Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT se kromě jiných oblastí zabýváme výzkumem v oblasti využití nanomateriálů jako perspektivních aktivně cílených nosičů radionuklidů pro nukleární medicínu. Náš výzkum je aktuálně zaměřen na přípravu biologicky kompatibilních nanočástic označených jak diagnostickými nuklidy, jako je 99mTc, tak i na radionuklidy dezintegrující kaskádou rychlých rozpadů při současné emisi několika alfa-částic, především 223Ra,“ přibližuje unikátní postup při značení terapeutickými či diagnostickými radionuklidy a jejich cílení do nádorů nanočásticemi RNDr. Ján Kozempel, Ph.D. „Použitím vhodně zvolených nanočástic označených radiem (radium je nanočásticemi pevně vázáno) se posouváme ve srovnání s volným radiem ve formě iontů o několik kroků dál. Na rozdíl od současně dostupných preparátů chceme využít celou rozpadovou řadu radia a použitím nanočástic zajistit přesné cílení dávky nejenom do kostí, ale i dalších tkání. Tím bychom rozšířili potenciální terapeutické cíle i na další typy rakoviny a zvýšili bezpečnost stávajících preparátů.“ Vědci jsou přitom optimisté a tvrdí: „Ačkoli cesta k úspěšnému vyléčení všech onkologických pacientů bude ještě dlouhá a komplikovaná, můžeme odvážně tvrdit, že je jen otázkou času.“ Cílená a personalizovaná léčba připravená pacientovi na míru umožní zasáhnout s adekvátní intenzitou a odpovídajícím způsobem tam, kde je to potřeba, ideálně bez vedlejších nežádoucích účinků. „Snažíme se tímto způsobem zabít alespoň část rakovinných buněk. I když by se to mohlo zdát jako nepříliš účinné, našim cílem není primárně zabít všechny rakovinné buňky v organizmu. Naopak chceme ozářením alespoň části rakovinných buněk vyvolat jejich imunogenní buněčnou smrt, tzn. smrt a rozpad buněk na elementy – antigeny, které aktivují imunitní systém organizmu,“ vysvětluje dr. Kozempel. Nové metody léčby Dostupnost takové péče pro všechny onkologické pacienty bude důležitým faktorem v další prognóze onemocnění. Nové systémy na bázi virových vektorů, nukleových kyselin, protilátek či peptidů, dendritických buněk aj. jsou již dnes v pokročilých fázích klinického zkoušení, a pokud jejich testování dopadne dobře, lze v dohledné době očekávat jejich klinické nasazení. Podpora zavádění nových výsledků výzkumu a vývoje do klinické praxe by však měla mít vyšší prioritu než doposud. Zavádění nových farmak či léčebných postupů je v současné době značně nákladné a mělo by se stát veřejným zájmem. Problematickým někdy bývá rovněž přístup státních regulačních autorit a způsob financování zdravotnictví. Doufejme však, že i v této oblasti nastane brzy posun. „Naším snem je rozšířit a zlevnit přípravu účinných radiofarmak do takové míry, aby mohla být přenesena přímo na kliniku a tam mohla být v požadované kvalitě a bez zbytečného prodlení aplikována každému, kdo je bude potřebovat,“ uzavírají vědci. Alexandra Helmichová, Inovacentrum ČVUT foto: SIEMENS a autorka