Na jedné straně historická budova z roku 1893, na druhé nejmodernější multimediální prezentace. Vítejte v muzeu historie lékařských technologií od poloviny 19. století až do dnešních dnů. Erlangen je poklidné město na řece Regnitz v bavorském správním okrese Mittelfranken (Střední Franky) nedaleko Norimberku. Z jeho zhruba 100 tisíc obyvatel pracuje velká část pro firmu Siemens, a je tak její celosvětově druhou největší základnou. I proto se mu někdy přezdívá Siemensstadt (Siemensovo město). Zvláštní atmosféru města výstižně na internetu popsal jeden z jeho českých návštěvníků: „Mám pocit, že tak zhruba jednu třetinu tvoří zaměstnanci Siemensu a jednu třetinu studenti na tamější univerzitě Friedricha Alexandra. V počtu jízdních kol na jednoho obyvatele Erlangen snad předčí i Nizozemsko – v zimě, v létě, od businessmanů v oblecích po dělníky, všichni na kolech.“ Jednou z řady koncernových divizí je i Medical Solutions. Právě její výrobní zázemí, které v mnohém naznačuje, kam směřuje vývoj v medicínské technice, jsme si měli možnost prohlédnout. A mohli jsme se rovněž seznámit s navazující nemocniční a municipální infrastrukturou, která je názornou ukázkou těsného propojení výzkumu se zdravotnictvím. I v této souvislosti město aspiruje na titul Spolkové hlavní město medicíny. Kde jinde tedy než v Erlangenu v květnu slavnostně otevřeli muzeum lékařských technologií fi rmy Siemens. Jeho výstavní plocha zabírá 400 metrů čtverečních a představuje vývoj lékařských přístrojů – od rentgenových zařízení až po laboratorní diagnostiku. Návštěvníci se mohou seznámit s důležitými inovacemi v lékařství od poloviny 19. století až do dneška. V historickém prostoru z roku 1893, který se v minulosti využíval jako výrobní dílna, jsou instalovány fi remní přístroje, třeba první rentgen, systémy pro počítačovou tomografi i a magnetické rezonanční zobrazování včetně množství doplňkových informací a vysvětlení, jak tyto technologie fungují. Muzeum mapuje nejen historii různých firem, předchůdců dnešní Siemens Healthcare, ale vypráví rovněž o osudech slavných průkopníků. Mezi ně patří Werner von Siemens, Johann George Halsk a také Erwin Moritz Reiniger. Ten se v Erlangenu spojil s Maxem Gebbertem a Karlem Schallem, aby vytvořili společnost Reiniger, Gebbert & Schall (RGS), zabývající se lékařskými technologiemi. Ta začala velmi brzy dodávat rentgenky samotnému Wilhelmu Conradu Röntgenovi – objeviteli rentgenových paprsků. A právě historická dílna fi rmy RGS z roku 1893 je nyní domovem lékařského muzea, umístěného jen několik set metrů od dnešního ředitelství lékařských technologií společnosti Siemens. Elektromedicína je zastoupena elektrostimulačními přístroji, jako je Reinigerova ponorná baterie – nejstarší vystavovaný exponát pocházející z doby krátce po založení RGS, tedy z roku 1886 – a především je tu expozice rentgenového zobrazování, jemuž je věnována samostatná část nazvaná „stínové obrázky“. Uplatnění rentgenových paprsků na přelomu 20. století položilo základ lékařskému zobrazování. Svědkem těchto počátků je rentgenová jednotka z roku 1902, kterou zkonstruoval Friedrich Dessauer, jehož podnik Elektrotechnisches Laboratorium Aschaff enburg (ELA) později koupila RGS. Nedlouho poté byly objeveny také další účinky vystavení těl pacientů rentgenovému záření a léčba ozařováním se stala důležitou částí medicíny s prokazatelným přínosem. Sekce Řezy a vrstvy je věnována relativně mladé oblasti lékařského zobrazování – počítačové tomografi i a magnetické rezonanci. První systémy fi rmy Siemens obou typů, MRI skener Magnetom (1983) a počítačový tomografický skener Siretom (1975), které byly vyvinuty pro diagnostiku v oblasti hlavy, jsou dalšími exponáty v tomto muzeu. V sekci zasvěcené ultrazvukovému zobrazování je představen přístroj, který uskutečnil průlom do ultrazvukové technologie: Vidoson, uvedený na trh v roce 1965, byl prvním přístrojem, který dokázal zobrazovat ultrazvukové obrazy v reálném čase, takže umožňoval pozorovat pohyby v lidském organismu. Dnes je ultrazvuk mimo jiné nedílnou součástí moderní péče o těhotné ženy. Své místo má v prostorách muzea také audiologie. Návštěvníci se mohou seznámit s Louisem Weberem, který v roce 1911 vyvinul první elektrické sluchadlo značky Siemens, Phonophor. Audioprezentace oživuje vzpomínku na Williama Neindorfa, který v roce 1890 sestrojil první německou elektrickou zubní vrtačku. A na švédského vynálezce Runeho Elmqvista, který v 50. letech minulého století vytvořil první plně implantovatelný kardiostimulátor. V té době pracoval pro firmu Elema-Schönander, jež se později stala fi rmou Siemens-Elema. Laboratorní diagnostika je jedním z pilířů lékařské diagnostiky u firmy SieNadačmens sice krátkých 8 let, ale lékařské muzeum připomíná, že už v 70. letech krátkodobě pronikla do sféry laboratorní automatizace. Systém Silab umožnil výrazně zefektivnit analýzu více vzorků a výsledky automaticky přiřazovat jednotlivým pacientům – jak v nemocnicích, tak v soukromé praxi. Muzeum využívá bezkontaktní RFID technologii umožňující procházet jednotlivé exponáty se zde zapůjčovanými tablety. Na nich se návštěvníkům zobrazují další informace a obrazy. I s jejich pomocí se mohou podívat, jak například vypadala výrobní dílna v posledním desetiletí 19. století. V budoucnu se v expozičních prostorách budou konat pravidelné výstavy, jež mají poskytovat další informace k různým tematickým oblastem, jimž je muzeum věnováno. Moderní přístavba budovy nabízí pro tyto akce dalších 100 m2 prostoru. Vstup do muzea je bezplatný. Milan Bauman,