Každý, kdo byl někdy na alergologickém vyšetření, ví, že nejde o nic příjemného. Na kůži jsou naneseny vzorky různých alergenů a je-li nález pozitivní, způsobí otok a zarudnutí. Zejména pro malé děti může jít o velmi stresující zážitek. Přitom právě včasná detekce alergie je pro její léčbu klíčová a může zabránit vzniku dalších komplikací.
K nejzávažnějším patří především astma, jež u více než tří čtvrtin pacientů vzniká právě v důsledku alergie. Nepříjemnou proceduru však lze obejít testem 3gAllergy, který jen z malého množství krve dokáže určit alergii na širokou škálu látek. Test probíhá na automatizovaných analyzátorech, které v krvi měří koncentraci protilátek (nazývaných též imunoglobuliny) třídy IgE. Tyto protilátky nás chrání především proti parazitům. Jejich zvýšená koncentrace však může způsobit přecitlivělost organismu i na další látky, čímž dochází ke vzniku alergie. A právě tuto vlastnost imunoglobulinů, tedy schopnost vázat se na specifi cké alergeny, využívají i měřicí přístroje. Do detekčních komor v přístroji je nejdříve vloženo pacientovo krevní sérum spolu s alergeny. Imunoglobuliny IgE obsažené v séru se zachovají stejně jako v organismu a na alergeny se naváží. Poté jsou do směsi přidány další protilátky, které se tentokrát váží specifi cky ne na alergen, ale přímo na samotné imunoglobuliny. Vznikne tak navzájem svázaná trojice alergen – imunoglobulin IgE – protilátka. Posledně připojená protilátka však na sebe kromě IgE má navázaný také enzym, pomocí kterého se detekuje, kolik IgE je v séru přítomno. Enzym rozloží přídavek substrátu, který se přidá v posledním kroku, což vede k chemiluminiscenci neboli uvolnění světla v důsledku chemické reakce. Míra produkovaného světelného záření je pak přímo závislá na množství enzymu, to se ovšem v důsledku odvíjí už od počátečního množství IgE v séru. Je tak nejen možné určit, na jaké alergeny se imunoglobulin IgE váže (a které tedy stojí za vznikem alergie), ale i jeho koncentraci v krvi. Martin Čepa