Megatrend ve zdravotnické technice: digitalizace V současné době skýtá digitalizace ve zdravotnické technice naději pro stárnoucí společnost a pro chronicky nemocné. Odhaluje totiž onemocnění dříve, zkracuje dobu hospitalizace a umožňuje lépe využívat telemedicíny. Pojmy jako internet věcí či Průmysl 4.0 se také objevují stále častěji v rámci zdravotnického průmyslu a zdravotnické techniky. Tento megatrend se jasně projeví také na veletrhu COMPAMED 2016 v Düsseldorfu. Je to mezinárodní základna více než 750 vystavovatelů, dodavatelů techniky do zdravotnictví. Letos slaví své 25. výročí a probíhá v těsné symbióze s největším světovým Medical Fair MEDICA 2016 (asi 5000 vystavovatelů) od 14. do 17. listopadu. Na vzestupu jsou mobilní aplikace V jednotlivých expozicích budou dominovat především elektronické komponenty a zařízení. Patří sem mezioperační senzory a čidla udávající informace o parametrech životních funkcí, jako jsou například hmotnost, krevní tlak, teplota nebo EKG. Na základě získaných zdravotních údajů o pacientovi jsou poznatky automaticky digitalizovány a přenášeny do intranetu nebo internetu. Díky tomuto postupu je možné archivovat celou zdravotnickou dokumentaci pacienta a umožnit k ní přístup patřičnému lékaři v různých prostředích. Tyto údaje o zdravotním stavu, léčbě, předepsaných medikamentech a službách mohou být kdykoliv a kdekoliv generovány a mohou být k dispozici na intranetových nebo internetových aplikacích. Ze zpráv poskytovaných výrobci zdravotnické techniky, z informací zdravotnických zařízení a analýz marketingových společností vyplývá: nemůže být pochyb o tom, že na vzestupu jsou mobilní aplikace, ve kterých se zdravotnické služby poskytují prostřednictvím mobilního komunikačního zařízení. Jsou stále oblíbenější a jen v oblasti péče o zdraví jich existují nejen stovky, ale snad tisíce. Podle studie nadace Bertelsmann má již 30 procent Němců zdravotní aplikaci na svém smartphonu. Jaké novinky se představí? Celá plejáda výrobců slibuje nejrůznější novinky. Mezi nejpřitažlivější bude asi patřit nejmenší senzor na světě, který se ideálně hodí zejména při umělém dýchání. Díky svým miniaturním rozměrům (5 × 8 × 5 mm) může být snadno integrován do digitálních mobilních zařízení. Ty mohou být také menší a lehčí než dosud. Sensirion SDP3x se vyznačuje také vynikající přesností měření a dlouhodobou stabilitou. Senzor bývá nasazen na měření hmotnostního průtoku v bypassové konfiguraci. Využívá se v přístrojích pro domácí péči, v přenosných lékařských přístrojích, ale i v inteligentních inhalátorech. Dalším atraktivním exponátem budou výsledky 3D tiskáren. Tento výrobní postup se v posledních letech těší značné pozornosti, a to zcela právem. Otevírá totiž dosud netušené možnosti v řadě medicínských oblastí. Nejdále je snad zatím výzkum a výroba protetik. Na veletrhu se představí výsledky výzkumného projektu Flex, který provádí Fraunhoferův ústav pro výrobní technologie IPT spolu s různými průmyslovými partnery. Cílem jsou protézy vyrobené v kombinaci tisku a kompozitních technologií. Proti tradičním výrobním postupům je nová metoda pružnější, snadněji se dá přizpůsobit individuálním potřebám a přáním určitého pacienta, je levnější a ekonomicky efektivnější i při malých sériích. Od roku 2004 roste trh s touto aditivní výrobou ročně zhruba o 20 procent (podle Wohlers Report 2016) a v nadcházejících letech se očekává pokračující silný růst. Průtoková cytometrie je vlastně měření buněk v pohybu. Tato náročná, ale přesto rychle se rozvíjející přístrojová metoda, se využívá jak v klinické praxi, tak ve výzkumných laboratořích. Její velkou výhodou je fakt, že je možné analýzu vlastností na úrovni buňky provádět ve vzorku o velkém počtu buněk během velmi krátkého časového úseku. Mezinárodní trh zařízení pro průtokovou cytometrii rostl v průběhu uplynulých 5 let o více než 10 procent ročně. Nejnovější prognózy naznačují další nárůst objemu trhu až na 5 mld. eur v roce 2020. V této souvislosti patří velký zájem také „tekuté biopsii“, jež je v současné době slibným přístupem k diagnostice, monitorování a individualizované léčbě pacientů s rakovinou. Biopsie tkání je nahrazena krevními testy a lze tak lépe individualizovat terapii. Díky této metodě lze snadno, rychle a bezbolestně sledovat úspěšnost léčby. Fraunhoferův chemicko-technologický ústav vyvinul zařízení pro získávání jednotlivých nádorových buněk z krve a jejich skladování. Automatizací dosáhl vysoké reprodukovatelnosti, což je důležité pro zkoumání nádoru a později při řízení terapie. Toto zařízení má patřit ke špičce mezi exponáty na veletrhu. Bezpečnostní riziko Konstruktéři a výrobci zdravotnické techniky dosud nevěnovali valnou pozornost bezpečnostním rizikům spojeným s tvorbou a ukládáním dat. Nové směrnice EU upozorňují na slabá místa v archivaci a manipulaci s informacemi o pacientech, ale i o lékařských pracovištích. Kybernetická bezpečnost se stává důležitým aspektem jak při práci lékařů, tak při výběru nových medicínských přístrojů. Z hlediska ochrany před možným zneužitím dat jsou stanoveny základní pravidla Integrity Security Services (ISS). Většina nových zdravotnických přístrojů je dlouhodobě napojena na internet. Například proto, aby výrobce nebo servisní technici měli přehled o bezchybném chodu přístroje, event. o blížící se servisní prohlídce. Přitom bývá podceňován fakt, že ochrana dat pacienta je stejně důležitá jako podnikové informace. Zásadní je proto autorizace lidí, kteří mohou s přístrojem, ev. s daty pacientů nakládat. Existuje už celá řada systémů, jež dokážou kontrolovat, kdo, kdy a jak s přístrojem pracoval a jak získaná data zpracoval. Rozhodně by se měla věnovat větší pozornost přístupovým heslům. Tento krok bývá považován za nesmyslný a přitom zkušenosti hovoří o tom, že právě zda bývá zárodek mnohem pozdějších a závažných problémů. Jedním z nejnebezpečnějších faktorů v celém řetězci totiž bývá tzv. lidský faktor čili selhání člověka. Kolik bude návštěvníků? Organizátoři veletrhu očekávají asi 20 000 návštěvníků. Kromě lékařů to jsou především vedoucí pracovníci nemocnic a dalších zdravotnických zařízení, kteří budou hledat inovační řešení. Globální trh se zdravotnickou technikou roste a očekává se, že do roku 2020 se bude zvyšovat o 5,2 % ročně. Odhaduje se, že roční obrat s touto technikou se pohybuje kolem 530 mld. dolarů. Největší přírůstky se očekávají v segmentu zařízení pro diagnostiku in vitro. Produkty pro laboratorní vyšetření vzorků z lidského těla dosáhnou v celosvětovém měřítku výnosy v hodnotě 70 miliard dolarů, což představuje zvýšení o více než 13 procent. Na druhém místě budou produkty pro kardiologii. Velmi rychle se však bude rozvíjet také segment přístrojové techniky pro neurologii. Největší výrobce medicínské techniky na světě se jmenuje Medtronic a tak tomu bude i v roce 2022. Tento americký koncern se dostal do čela světového žebříčku v roce 2014, kdy za 43 mld. dolarů koupil svého irského konkurenta Covidien a svůj roční obrat si tak v roce 2015 zvýšil na 28,8 mld. dolarů. Na druhé místo tak klesl koncern Johnson & Johnson a na třetím je Siemens. Stránku připravil Karel Sedláček