Naše zdravotnictví stojí před důležitým milníkem. Buď zůstane na technologické úrovni minulého století, nebo se bude plnohodnotně elektronizovat. Jde o zásadní rozhodnutí pro další rozvoj a zkvalitnění zdravotní péče a služeb pro občany i vyšší úspory na straně poskytovatelů péče i státu. S odkazem na chystanou Národní strategii elektronického zdravotnictví (tzv. eHealth), která má být jedním z prvních kroků vlády a státní správy pro systémové řešení elektronizace českého zdravotnictví, to shodně potvrzuje řada odborníků a zástupců institucí se zkušenostmi se zaváděním eHealth do praxe. Přitom potřebu zavést co nejrychleji komplexní eHealth v ČR podporují jednoznačně zástupci lékařských profesních komor a sdružení, státní správy, zdravotních pojišťoven i zdravotnických zařízení. Vyplývá to z bleskového průzkumu mezi účastníky konference na téma elektronizace zdravotnictví pořádané Česko-izraelskou obchodní komorou (ČISOK). Roste role občana/pacienta Kromě zvýšení kvality zdravotní péče eHealth zásadním způsobem rozšiřuje možnosti pacientů a zjednodušuje jim život. Pacient bude moci sám a z pohodlí domova nahlédnout do všech svých zdravotních záznamů. Bude-li chtít jiný odborný názor na svůj stav, může své zdravotní záznamy odeslat zvolenému specialistovi. Při změně lékaře se nemusí dokumentace nikam nosit nebo odesílat. Zdravotní záznamy, léky i vyšetření jsou ověřené a úplné, přístupné specialistovi, kterého si pacient zvolí, stejně jako třeba rodinnému příslušníkovi. Na nic důležitého se tak nezapomene. Systém umožní pacientovi i lékaři přehledně plánovat zdravotní péči tak, jak nám to dnes umožňují moderní technologie v ostatních oblastech života. V případě urgentní zdravotnické pomoci bude mít také zasahující zdravotník k dispozici sadu nejdůležitějších údajů pro rychlou pomoc. Každý pacient získá také větší přehled a informace o poskytovatelích zdravotní péče včetně referencí ostatních pacientů o kvalitě služeb. Ukázek efektivní elektronizace zdravotnictví s přínosem pro pacienty, lékaře, pojišťovny i poskytovatele zdravotní péče, je v Evropě hned několik. V zemích s dlouhodobou zkušeností s eHealth, jako je Estonsko, Dánsko, Švédsko či Finsko, přineslo jeho zavedení pokles administrativní zátěže všeobecných lékařů o 10 %, nebo snížení předepisování léků ve standardní péči až o 25 %. Hlavním přínosem je však pro pacienty kvalitnější zdravotní péče. Sl ovenská cesta k elektronizaci Letos eHealth začal v praxi fungovat na Slovensku, kde se do něj začali připojovat první uživatelé. Právě tento případ ukazuje, jak je důležité předem koncepčně nastavit podmínky v legislativě, technologiích nebo organizačních procesech. Vývoj, implementace, testování až po samotné spuštění do ostrého provozu trvalo na Slovensku 5 let. Přitom přínosy eHealth na Slovensku potvrzují i přímo jeho účastníci. „Hlavní motivací pro používání elektronického zdravotnictví je pro mě sdílení klinických informací o pacientech. Je mnohem bezpečnější léčit, když mám o pacientech ověřené a autorizované klinické záznamy,“ uvedla jeden z příkladů MUDr. Helga Kajanová, medicínská poradkyně pro eHealth s tím, že díky elektronizaci se pacienti mohou například vyhnout riziku lékové interakce. „Navíc mi v lékařské praxi časem ubyde i administrativa spojená s hlášeními do různých institucí. Tato hlášení se budou z mých záznamů připravovat automaticky a já je jen odsouhlasím,“ doplňuje MUDr. Helga Kajanová. eHealth šetří čas a peníze, nejen v Evropě Příkladem mimo Evropu je stát Izrael, kde jsou tvůrci elektronizace zdravotní pojišťovny, ale jsou do ní zahrnutí i ostatní aktéři. Jeden z mnoha prvků tamního komplexního řešení eHealth může být třeba takzvaná telemedicína, tedy vzdálený monitoring pacientů či konzultací s lékařem. „Systémová elektronizace zdravotnictví mimo jiné snížila nutnost návštěvy pohotovostních služeb nemocnic o sedmdesát osm procent. Ve výsledku se šetří čas a peníze pacientů i pojišťoven a v nemocnicích se mohou soustředit na závažnější případy,“ upřesnil Pavel Smutný, prezident ČISOK s tím, že fiskální dopady na zdravotnictví i zkvalitnění a zefektivnění zdravotní péče jsou zřejmé. „Je ovšem nutné zmínit, že pojišťovny v Izraeli jsou motivovány svojí odpovědností za vlastní finanční situaci. To bohužel v Česku plně neplatí,“ doplnil Pavel Smutný. Bezpečnost na prvním místě Vedle přínosů vyvolává proces elektronizace obecně i otázky zabezpečení citlivých dat. „Platí, že identifikační údaje a medicínská data jsou v oddělených databázích, jejich propojení je spjato s přísnými pravidly a stálým dohledem,“ uvedl Martin Kult, viceprezident společnosti Ness Technologies v ČR, která se podílela právě na slovenském řešení eHealth. Objevují se také obavy kolem nesouladu s individuálními informačními systémy institucí a strach některých lékařů ze ztráty svého know-how. „Lékaři mohou dál pracovat se svým systémem, stačí jen projít certifikací a následně jsou zapojeni do centrálního eHealth,“ popsal Martin Kult zkušenosti ze Slovenska. /f/