Nanočástice s důmyslným obalem unikají pozornosti nedůvěřivé imunity
Nanočástice jsou dnes velmi slibné pro přesně cílenou léčbu. Účelem léčby s pomocí nanočástic je dopravit léčivo přesně na místo určení v těle pacienta a vyhnout se drastickým vedlejším účinkům, které jsou typické například pro řadu chemoterapií nádorů. Má to však háček. Nanočástice se musejí dostat přes obranné linie imunity pacienta, která hlídá organismus před cizorodými látkami. V tomto případě jsou problémem především proteiny v krevním séru, které „značkují“ vše...
Grafenové balony detekují vzácné plyny
Vzácné plyny jsou typické svou chemickou netečností. Je velmi obtížné je přinutit s něčím reagovat. Proto bývá také velmi nesnadné je nějakým způsobem detekovat. Irek Rosłoń z nizozemské Delft University of Technology a jeho kolegové využili pro detekci vzácných plynů vlastnosti populárního nanomateriálu grafenu. Grafen tvoří jediná vrstva pravidelně uspořádaných atomů uhlíku. Je nesmírně tenký a zároveň neuvěřitelně pevný, což z něj dělá výtečný materiál pro filtry...
Roztažitelné mikrosuperkapacitory mohou pohánět nositelná zařízení
Baterie představují jedno z největších omezení pro bouřlivě se rozvíjející nositelná zařízení. Bývají těžké, toxické a také nejsou příliš ohebné. Existují ale i jiné možnosti. Huanyu Cheng z americké Pennsylvania State University a jeho kolegové vyvinuli ohebný a roztažitelný energetický systém pro nositelná zařízení, který dokáže těžit energii z lidského dechu a pohybu. Jak uvádí Cheng, dnešní baterie i superkapacitory pro nositelná a roztažitelná zařízení mají celou řadu omezení...
Výroba diamantu při pokojové teplotě během pár minut
Vyrobit diamant není snadné. Jak říká australská badatelka Jodie Bradbyová z Australian National University (ANU), příroda na to obvykle potřebuje miliardy let, během nichž postupně vznikají diamanty z uhlíku v hloubce kolem 150 km pod zemským povrchem za působení teplot kolem 1 000 °C a vysokých tlaků. Věrně napodobit procesy podílející se na přirozeném vzniku diamantů v zemské kůře je velmi obtížné a také dosti nepraktické. Jak se ale ukazuje, pro jejich výrobu...
Nový nanomateriál založený na hedvábí roztočů
Pavouci nejsou jediní klepítkatci, kteří dovedou udělat skvělá hedvábná vlákna. Zvládnou to i mnozí roztoči, jako třeba svilušky, zdatní škůdci mnoha druhů rostlin. Jejich „pavučinky“ u pěstitelů vyvolávají hrůzu, na poli biotechnologií by však mohly najít užitečná uplatnění. Miodrag Grbiç ze španělské University of La Rioja se svými kolegy vyvinul nanomateriál, který je založen na hedvábí svilušky Dufourovy (Tetranychus lintearius). Grbiçův tým prozkoumal...