Je to výmluvný historicko-ekonomický paradox: aby se noha člověka mohla poprvé dotknout povrchu Měsíce, během 60. let XX. století bylo třeba vynaložit cca 150 mld. USD (počítáno v dnešních cenách). Stejnou sumu třeba vyčlenit znovu, tentokráte na záchranu planety před nežádoucími změnami klimatu, jež vedou ke globálnímu oteplování. Klíčový dokument „Globální program Apollo“ by mohl být schválen letos v prosinci v Paříži, na celosvětové konferenci o klimatu. Technických důvodů pokračujícího oteplování je povícero. Mezi nezpochybnitelnými viníky (a to na jednom z předních míst) figurují energetika a doprava. Obě operují dominantně na fosilní surovinové bázi. Neméně známé (a stále varovnější) jsou...