Zatímco v roce 2011 byla Česká republika v žebříčku globální konkurenceschopnosti sestavovaném Světovým ekonomickým fórem na 38. místě, v roce 2013 se propadla až na 46. místo. Ministr průmyslu a obchodu Jiří Cienciala (na snímku) společně s premiérem Jiřím Rusnokem a ministrem vnitra Martinem Pecinou proto iniciovali razantní změnu ve strategii konkurenceschopnosti ČR.
„Vláda se dohodla, že Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti (SMK) bude v nastávajícím období hlavním strategickým dokumentem pro rozvoj hospodářství České republiky. Rada vlády začala psát novou kapitolu na cestě za vytvořením podmínek pro dosahování konkurenceschopnosti ČR, a to na půdorysu tří klíčových oblastí pro náš rozvoj, kterými jsou instituce, infrastruktura a inovace," řekl premiér Jiří Rusnok, který je předsedou obnovené rady vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost (RV KIS).
Zatímco v roce 2011 byla Česká republika v žebříčku globální konkurenceschopnosti sestavovaném Světovým ekonomickým fórem na 38. místě, letos se propadla až na 46. místo. „Základním znakem tohoto propadu je skutečnost, že ČR spíše přešlapuje na místě a ztrácí tak svou pozici v porovnání s ostatními zeměmi regionu. Proto jsme dnes přistoupili k provedení razantních změn v řízení SMK prostřednictvím RV KIS tak, abychom stanovili relevantní a měřitelné cíle, které budeme následně naplňovat," uvedl ministr průmyslu a obchodu Jiří Cienciala, první místopředseda RV KIS. Rada počítá se spoluprací hospodářských a sociálních partnerů a členů tripartity, aby byl postup v tomto klíčovém úsilí pro celé národní hospodářství jednotný.
Z rozhodnutí vlády se agenda SMK definitivně převedla zpět na Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). V rámci tohoto přesunu MPO se souhlasem vlády zjednodušilo řídicí struktury RV KIS, která řídí implementaci strategie. Došlo ke snížení počtu členů RV KIS z 24 na 13, přičemž prvním místopředsedou RV KIS zůstal ministr průmyslu a obchodu, který je zároveň garantem za celou SMK. Druhým místopředsedou je pak ministr vnitra, který je garantem strategie Efektivní veřejné správy. MPO zároveň snížilo počet pracovních výborů Rady pro realizaci SMK na tři, a to podle klíčových oblastí, kterými jsou instituce, infrastruktura a inovace. Aplikuje se projektové řízení, aby byl proces co nejefektivnější a aby došlo také k úsporám.
MPO provedlo inventuru projektů SMK a zároveň zpracovalo komplexní Analýzu konkurenceschopnosti ČR. Závěry, ke kterým MPO dospělo, jsou nelichotivé. Česká republika se v oblasti mezinárodní konkurenceschopnosti nadále propadá a vzdaluje se tak cílům vytčeným v SMK.
Nejhůře hodnoceným pilířem zůstává stav institucí. Za posledních pět let sledování si ČR v tomto pilíři pohoršila o 24 příček. Příčiny jsou přitom známé a zůstávají stejné jako v předchozích letech, tedy nenastartování reformy státní správy, vyšší míra korupce a stav soudnictví.
Pokles v konkurenceschopnosti zaznamenal i neméně důležitý pilíř infrastruktury, který v meziročním srovnání klesl o jednu příčku. Je nezbytně nutné dobudovat klíčovou dopravní infrastrukturu. Pro moderní ekonomiku je důležité rozvíjet informační technologie a související infrastrukturu. Zabezpečení plynulých dodávek elektrické energie a její přijatelná cena jsou nezbytnou podmínkou rozvoje konkurenceschopného průmyslu.
Analýza MPO upozorňuje také na vážné problémy technického školství. Nedostatek technicky vzdělaných lidí, vycházejících z učňovského, středoškolského i vysokoškolského studia, má na tuzemský průmysl rovněž negativní vliv.
Nejdůležitějším faktorem pro konkurenceschopnost jsou inovace, neboť představují klíčový nástroj na cestě k dlouhodobé ekonomické prosperitě. I v této oblasti si Česká republika pohoršila a meziročně klesla o tři příčky. Podle srovnávacího přehledu Unie inovací z roku 2013 sice procentní podíl výzkumu a vývoje související s podnikáním na HDP vzrostl v roce 2011 na 1,11 % z 0,88 % v roce 2009, přesto ale zůstává naše inovační schopnost nedostatečná a je třeba se zaměřit na její efektivní podporu.
Rada se nyní zaměří hlavně na stanovení indikátorů pro klíčové oblasti konkurenceschopnosti a stanoví pro tyto oblasti cílové hodnoty a postupy k jejich dosažení. Vznikne tím plán hospodářského růstu ČR, který by měl být srozumitelný a všeobecně přijatelný.