Věda, výzkum – jejich aplikace v praxi – by neměly mít hranice, pronesl v těchto dnech při své návštěvě VŠB – TU Ostrava jeden z předních světových vědců prof. Mark Jones. V doprovodu Ing. Jana Brejchy, zástupce vládní agentury Australian Trade Commission (Austrade) pro Českou republiku a Slovensko jednal s představiteli této ostravské alma mater, kdy centrem jeho zájmu byla Laboratoř sypkých hmot VŠB Technické university Ostrava (LSH), vedená prof. Jiřím Zegzulkou.
„Těžištěm naší práce jsou unikátní a praxí ověřené metody posuzování mechanicko- fyzikálních a geometrických vlastností sypkých hmot, ze kterých vychází fundované návrhy posouzení výchozího stavu inženýrského zadání,“ vysvětluje prof. Zegzulka. „Technický postup spočívá v hledání optimální relace mezi vlastnostmi sypké hmoty, geometrickými tvary inženýrského díla, aplikovanými materiály a optimálního průběhu zákonitostí probíhajících v sypkých hmotách při výrobě, dopravě a skladování. Smyslem je dosažení spolehlivé funkce zařízení a specifikace možných rizik. Základním cílem je vypracování metod řešení na základě skutečných vlastností prášků nebo sypkých materiálů, ne vymýšlení fiktivních řešení.“
Uznávaná TUNRA
Laboratoř (LSH) byla založena v roce 1997 na základě několika desítek let spolupráce Fakulty strojní VŠB – TU Ostrava s průmyslem. Cílem bylo vytvoření vědeckotechnického týmu pro podporu inovativních projektů firem. V průběhu doby byly pomocí Laboratoře, dnes s 9 vysoce kvalifikovanými pracovníky a 
technickým zázemím, vyvinuty výrobky na nejvyšší inovační úrovni, z nichž mnohé byly a jsou uváděny na světový trh.
„Výsledky ostravského pracoviště, LSH při VŠB – TUO, se dostaly do hledáčku odborníků v této problematice. Aby toto úsilí, za ním obrovská práce, bylo efektivnější, je třeba pospojovat síly, prostředky, vědomosti a samozřejmě zapojit průmysl,“ dodává k tomu prof. Mark Jones, děkan Fakulty strojní, University of Newcastle, a ředitel TUNRA Bulk Solids – Centra sypkých hmot. TUNRA je celosvětově uznávané centrum, které pracuje pro množství firem na aplikovaném výzkumu. Jeho specializací je pásová doprava, ve které působí jako uznávané testovací centrum.
V dohledné době má TUNRA v plánu vytvořit prototyp nového pásového dopravníku, který by měl mít sníženou spotřebu energie na polovinu a dosažení více než dvojnásobné vzdálenosti rozteče podpůrných válečkových stolic v porovnání se současným největším pásovým dopravníkem na světě. To by mělo přinést obrovské úspory nákladů. Dalším projektem je doprava materiálu v potrubí, které by mělo mít podstatně zvýšenou životnost. Jenom tyto projekty však vyžadují odborné znalosti z mnoha aspektů strojírenství, pohledy z nejrůznějších stran. TUNRA stanovila světový standard pro pásovou dopravu a spolupracuje s řadou společností ve světě, které posílají své produkty pro ověřování.
I když TUNRA pracuje na komerční bázi, sdělil Ing. Brejcha, jedná se nicméně o neziskovou organizaci, která veškerý zisk investuje zpět do technologií a dalšího výzkumu a vývoje. Pro zajímavost – v roce 2012 obrat tohoto centra přesáhl 4,7 mil. AUD, tj. téměř 90 mil. korun. Jedná se o specifickou strukturu, jež je součástí ještě větší pod označením NIER. Tato struktura je samostatnou jednotkou s cílem vytěžit komerční možnosti financování výzkumu a vývoje.
Profesor Jones o možnostech spolupráce
Profesor Jones informoval vedení VŠB – TUO o možných formách spolupráce. V současné době například pracují na základě licence s univerzitou v Jihoafrické republice. Do budoucna chtějí přejít na systém společného podniku. Čili – globalizace výzkumu a vývoje. 
Na otázku TT jak vnímá možnost spolupráce s Laboratoří sypkých hmot při VŠB – TUO, prof. Mark Jones odpovídá: „Vidím zde řadu komplementarit a velký přesah aktivit. Zaujala mne i možnost spolupráce v rámci poloprovozu, který jsem si prohlédl a seznámil se s jeho možnostmi. Těch forem spolupráce je celá řada. Hlavní zájem je realizovat společný aplikovaný výzkum s potenciálem rozvoje partnerství, obdobně jak to uskutečňujeme v Jihoafrické republice.“ Jednání s profesorem Jonesem na VŠB – TU Ostrava se zúčastnil i zástupce společnosti NOEN, která zvažuje těsnou spolupráci s LSH – Ing. Josef Hejsek. „Otevření možností takovéto spolupráce, může pro naši společnost znamenat obrovský krok vpřed. Znamená to však získat prostřednictvím mezinárodní spolupráce nové technologie a vhodné realizátory.“ „Nabídka možností této spolupráce je velice zajímavý koncept transferu technologií a výsledků výzkumu, vývoje do reálného světa, vytvořený na australské univerzitě,“ dodává Ing. Brejcha. „Tato forma rozšiřuje možnosti a přispívá k rozvoji výzkumného centra a vědců, kteří pro něj pracují. Zároveň ideálně propojuje vědu a průmysl. Dává firmám možnost spolupracovat v různých oblastech a specializacích, nikoliv jen například na jedné fakultě.“
„Pro Českou republiku je napojení na australský výzkum a vývoj v oblasti hornictví jednou z možností jak si udržet a dále rozvíjet kvalitní odborníky v tomto průmyslovém odvětví. V Austrálii je hornictví na vysoké úrovni a představuje budoucnost země v oblasti těžby, ale také s tím související rozvoj vědy a výzkumu. Máme největší zásoby olova, niklu, uranu a zinku. Jsme předním producentem bauxitu, rutilu, zirkonu, tantalu, druhým největším producentem zlata, železné rudy, olova, manganu, lithia. Třetím největším dodavatelem ilmenitu, niklu, uranu a zinku, čtvrtým největším producentem černého uhlí a stříbra a pátým největším producentem hliníku, hnědého uhlí, diamantů a mědi na světě. Ročně je na výzkum a vývoj pro těžební průmysl směřováno 3,8 mld. AUD – téměř 72 mil. korun. Získat toto přírodní bohatství pro rozvoj země vyžaduje užití progresivní techniky spjaté však s náležitými znalostmi, globálním rozvojem vědy, techniky. To je cesta pokroku,“ dodává závěrem prof. Mark Jones.
Pro dosažení těžebních cílů je potřeba vyvinout nové progresivní technologie těžby, ale i zpracování surovin s téměř absolutní výtěžností a s minimálními ekologickými dopady. Matematické modelování a simulace průběhů procesů jsou samozřejmostí. Je to reálná šance i pro české výrobce špičkových strojních zařízení pro těžbu a zpracování surovin, ale i pro výzkum Vysoké školy báňské – Technické university Ostrava.
Oldřich Houška