Marketingoví odborníci očekávají, že letošní Vánoce budou na celém světě ve znamení dronů. Tato bezpilotní letadélka si získala srdce malých i velkých, takže si o ně píší jako o dárky pod stromeček. Odhaduje se, že jen v USA se jich na předvánočním trhu prodá 400 000. Většinou jde o hračky, mnohdy doplněné fotoaparáty nebo filmovými kamerami, jež mohou vysílat záběry pořízené ve vzduchu přímo do tabletu na zemi.
JAKO POŠŤÁK
Brzy už budou drony doručovány drony zasílatelských firem. Známý internetový obchod Amazon, proslulý svým nelidským přístupem k vlastním zaměstnancům, se snaží vylepšit svůj pošramocený obraz v očích veřejnosti a tak nyní vsadil také na oblíbený dopravní prostředek.
Získal do svého propagačního týmu britskou televizní hvězdu, moderátora Jeremy Clarksona, který uváděl motoristickou show Top Gear. Nabídl mu smlouvu, podle amerického tisku v celkové hodnotě 250 mil. dolarů, aby si sestavil svůj nový tým. První výsledky prvního zadání se objevily před několika dny: propagační videa a fotografie propagující Amazon a jeho novou verzi dronů.
Novou službu nazval zakladatel Amazonu Jeff Bezos Prime Air a tvrdí, že to není futuristická služba vzdálené budoucnosti. Naopak, prý se jí dočkáme poměrně brzy. Nový dron Amazonu je podobný jako u ostatních firem a vychází ze starého známého principu malého letadla řízeného na dálku, jež však navíc startuje a přistává kolmo jako helikoptéra. Nyní představený model má dolet 24 km, unese balík o hmotnosti 25 kg a létá ve výšce 120 m. Díky nové službě by Amazon mohl dodat zákazníkům objednané zboží do 30 min!
Drony budou tvořit pestrou rodinu několika velikostí a konstrukcí podle toho jak velké a těžké balíky budou přepravovat. Poprvé jsou vybaveny senzory, jež mají zabránit střetu s okolními překážkami.
Americká Federální letecká správa FFA (úřad ministerstva dopravy Spojených států amerických v úloze státního leteckého úřadu s pravomocí regulovat a dohlížet na všechny aspekty civilní letecké dopravy nad územím) je však velmi opatrná. K povolování komerčního provozu dronů přistupuje zdrženlivě, i když od letošního března povolila testování dronů firmy Amazon ve volném prostoru. Kritici totiž varují před rizikem pádu dronů při špatném počasí nebo chaotickém leteckém provozu, což by mohlo na zemi způsobit značné škody.
Ovšem i jiné přepravní společnosti testují nasazení dronů. Například DHL Deistche a Švýcarská pošta Google rozvíjí svůj program Project Wing. V jeho rámci testuje drony, které doručí balík k obydlí zákazníka a pak mu jej spustí na laně na určené místo.
Německá pošta už dokonce začala oficiálně používat bezpilotní kvadrokoptéry k dopravě zásilek. Samozřejmě se jedná o zkušební provoz. Stroje létají asi jednou týdně z přímořské vesnice Norddeich a dopravují zásoby léků na 12 km vzdálený ostrov Juist v Severním moři. Je dlouhý 17 km a široký 500 až 1000 m, leží u hranic s Nizozemskem. Žije zde okolo 2000 stálých obyvatel. Dron se pohybuje nad mořskou hladinou ve výšce asi 50 m a trasu zvládne za 11 min. To závisí na počasí. Na miniletišti vyjme obsluha balík z dronu a buď na kole nebo na koni jej doveze k adresátovi. Na ostrově je totiž zakázáno používat auta či motorky. Společnost DHL Parcelcopter využívá drony firmy Microdrones, jež váží 5 kg a unesou náklad 1,2 kg. Ve vzduchu se udrží maximálně 45 min.
Švýcarská pošta, nákladová divize letecké společnosti Swiss a americký Matternet zase testují drony v oblasti Bernu. Typ Matternet One unese balík o váze 1 kg a baterie stačí na jeho přepravu do vzdálenosti 10 km. Drone letí autonomně podle přesně zadané trasy a řídí jej speciální software.
JAKO INSPEKTOR
Zásadně se mosty kontrolují obtížně a dnes se k tomu musí využívat moderní měřicí technika. Důležitá jsou ovšem i vizuální pozorování. A tady se otevírají dronům nové možnosti uplatnění.
Podobně je tomu i při inspekci větrných elektráren, při geodetických měřeních nebo při biologickém boji s polními škůdci. V Bielefeldru v Německu má sídlo firma Height Tech, jež se věnuje nasazení této moderní techniky profesionálně. Nyní představila nový Octocopter nazvaný Inspector S, který představuje začátek nové modelové řady. Je dlouhý 80 cm a široký téměř 70 cm a bez baterie váží 2,3 kg. Při startu unese maximálně 4 kg. Stroj je poháněn 8 motory, takže dosáhne rychlosti až 55 km/h.
Rotory jsou poměrně malé, ale díky vysokým otáčkám zajišťují stabilitu ve vzduchu i při relativně silném vzduchovém proudění. Baterie vydrží let 12 min, což pro inspekční práci je dostačující. Součástí Inspectora S je kamera s rozlišením 24,3 megapixelů a zoom objektiv s ohniskovou vzdáleností od 24 do 75 mm.
Předností je fakt, že kamera sleduje nejen prostor pod dronem, ale také nad ním, protože se může otočit a snímat podle potřeby také mosty či tunely. Poměrně snadno je možné kameru vyměnit za infračervenou, což je důležitý prvek při pátrání po zmizelých osobách.
JAKO PLAVČÍK
Už 31 útoků žraloků zaznamenali letos na plážích Austrálie. Některé z nich byly dokonce smrtelné. Nyní se odpovědní činitelé rozhodli, že se musí zlepšit kontrola nad pobřežními vodami. Plavčíci ze svých pozorovatelen musí především sledovat koupající se a nemohou se věnovat pátrání po vzdálenějším nebezpečí.
V přístavu Coffs, asi 540 km severně od Sydney, začali nyní testovat nasazení dronů jako pozorovatelů. Létají nad vodou v dostatečné výšce, takže mají poměrně široký monitorovací záběr, a když kamera zjistí nebezpečí, vyšle foto se souřadnicemi výskytu pobřežní hlídce. Plavčík pak nechá prostor vyklidit. Pokud se experiment osvědčí, budou všichni plavčíci vybaveni touto nejmodernější technikou. Projekt prý bude stát 16 milionů australských dolarů. Ostatně podobné pokusy se konají už také v Kalifornii. Jako bioodpad
Kdyby mohly kartony na vajíčka létat, už by bezesporu sloužily jako drony. Protože tomu tak bohužel zatím není, musela si americká NASA pomoci sama a vyvinula biodron. Je šedivě nenápadný, a když spadne, nijak nenarušuje životní prostředí. Navíc po jeho existenci není brzy ani vidu ani slechu, protože se rozpadne. Takže se líbí jak ekologům, tak špiónům.
Základem úspěchu je materiál – a tím je mycelium čili shluk vzájemně propletených vláken, charakteristický zejména pro houby a některé bakterie. Vlákna mohou být rozdělena septy (přepážkami) na jednotlivé buňky, nebo tato septa chybějí a celé mycelium je tvořeno jednou buňkou. Tento materiál se osvědčil už jako obal na lahve s vínem nebo součást surfovacích prken. Při výrobě dronů je houbovitý materiál potažen bakteriální celulózou a také bílkovinovou suspenzí.
Po pádu na zem se takový dron sám začne rozpadat. A co je zcela unikátní – elektronická nanodestička ovládající dron je rovněž biologicky odbouratelná. Zůstává ještě motor a senzory, ale již se pracuje na tom, aby byly nahrazeny třeba bakteriemi E. coli, jež patří k nejlépe prostudovaným mikroorganismům.
Ale to už vědci přece jen hodně pustili uzdu své fantazii.
Karel Sedláček