Obrovské kupole zachrání města i vesnice
Klima se mění. To je jasné. A mění se rychle. Nevíme, jak bude vypadat za dvacet, třicet let. Vědci se pořád přou, jaké vlastně bude. Zpomalí se golfský proud a nastane krátká (70 let) doba ledová? Nebo nastane výrazné oteplení, roztají všechny ledovce a zvednou se hladiny oceánů o metr? Zatím to vypadá tak, že klima bude pár desítek let hodně bláznivé. To znamená, že na jednom místě – např. v okruhu 500 km2 bude tři roky sucho a pak třeba
5 let po sobě povodně. A tak se to bude nepředvídatelně střídat a měnit po celém světě.
CO TO MÁ PRO NÁS VŠECHNY ZNAMENAT?
Brzo nastoupí geoinženýrství a odborníci začnou měnit planetu tak, abychom na ní mohli žít. Lidská sídla budou potřebovat ochranu před spalujícím žárem, cyklóny, hurikány, kroupami, záplavami lijáků i před třeskutým mrazem a masami sněhu. Ukrývání měst pod zem či pod hladinu oceánů, by bylo moc drahé. Řešením jsou kopule samonosné konstrukce ze speciálních průhledných vláken, pružné i lehké. Kopule, které budou vytvářet mikroklima bez výkyvů počasí a jeho ničivými účinky. I když bude stavba drahá a údržba také, města ušetří mnoho peněz za nápravu škod způsobených klimatem a počasím. Ušetří zimní posypové hmoty, peníze za sypače a obsluhu, za ucpané kanály, za podemleté cesty apod.
Jediným problémem je migrace ptactva a jejich bezpečí. Celý systém mikroklimatu ve městech bude řídit kolektivní inteligence tzv. Smart Dust, což jsou miliardy mikročipů v silnicích, chodnících, fasádách domů, v okenních tabulích i v dané kopuli. Každý čip bude ve svém okolí měřit tlak, vlhkost, teplotu, zplodiny a posílat informace do centra. Inteligentní systém bude vědět, jaké se blíží počasí, jak regulovat vlhkost vzduchu ve městě, kdy otevírat průduchy v kopuli, kdy je zavírat, jak kropit v parcích a městské zeleni, jak odvětrávat zplodiny. Prostě tento inteligentní systém dokáže zajistit obyvatelům měst a vesnic klidný a pohodlný život s trvale mírným podnebím. Náklady na stavbu a provoz se vyplatí. Na stavbu takovýchto kupolí přispějí nejen soukromí investoři, města, ale také pojišťovny a zajišťovny, kterým to ušetří moře peněz za náhrady škod.
Stane se obrovskou výhodou, když bude možné pod takové kupole ukrýt i mnohé vesnice, pole a sady. Zemědělství pak nebude rizikovou záležitostí. Ve městech mají vyrůstat tzv. vertikální farmy, v nichž se bude pěstovat zelenina, ovoce, obiloviny a zrniny hydroponním či aeroponním (ve výživné mlze) způsobem Je spočítáno, že k uživení New Yorku bude zapotřebí asi 160 mrakodrapů takových farem. Potraviny se stanou levné, protože se spotřebují v místě pěstování a není potřeba je převážet a skladovat. Kdy to vše začne?
PRVNÍ VLAŠTOVKA
Čím dál více radních velkých i malých měst si tuto naléhavost uvědomuje a lákají architekty, aby konceptuálně něco vymysleli a vytvořili. Podle Ladislava Loukoty z Prima Zoom se zdá, že kupole se brzy stanou realitou. „Arabská Dubaj chce být prvním městem na světě, které podstatnou část svých ulic schová pod přikrývku ze skla a železa. Dubaj neplánuje zastřešit nikterak skromnou plochu, tzv. Mall of the World (Nákupní středisko světa) pojme více než 100 hotelů, divadel a dalších budov poskytujících svým hostům veskrze luxusní služby. Díky sklo-ocelovému zastřešení a kontrolovanému klima uvnitř celého superkomplexu se honorace nebude muset obávat nikterak nepříjemných teplot, přeháňky ani písečné bouře. Jedná se o další krok ve snaze zachovat písečné město atraktivním i do budoucna.
Prakticky okamžitě se začaly ozývat hlasy, že správa podobného přístřešku bude extrémně drahá a neekologická. Vládce Dubaje, při jejich megalomanských projektech, prozatím první ani druhá námitka příliš nepálí. Dá se však očekávat, že do budoucna k podobné ochraně sáhne mnohem více měst. Bude proto zajímavé sledovat, do jaké míry se Mall of the World stane rentabilní, ale i jak moc ovlivní zdraví svých hostů,“ uzavírá Loukota.
DALŠÍ PŘÍKLAD – HOUSTON
Martin W. Kiml z www.vtm.cz přináší další příklad města pod kupolí. „Každý rok zhruba ve stejnou dobu drtí 5milionové město Houston vítr o rychlosti větší než 200 km/h a vybírá si svou daň – miliardové škody a spousty lidských životů. Architekti s pomocí moderních materiálů teď přišli na způsob, jak se hurikánům bránit. Čtvrté nejlidnatější město Spojených států se totiž možná brzy ukryje před světem pod nejmonstróznější, největší a pravděpodobně i nejšílenější stavbu v historii lidstva. Každý rok ve stejnou dobu, tedy přibližně od května do září, sužuje Karibik, Texas a několik dalších států na jihu USA zničující počasí. Bouře, při kterých se z oblohy valí tuny vody, vichry, prostě hurikány v celé své děsivé a brutální kráse. Rok co rok tento kout země spolkne miliardy dolarů na opravy rozmlácených silnic, sesutých domů, zničené infrastruktury, přetrhaných drátů rozvodné sítě atd.
Hasnou při tom stovky lidských životů. Lidé umírají ve svých autech, v domech, které buď odmítli, nebo nestihli opustit, na ulicích měst, kudy vítr honí hromady šrotu, stavebních materiálů a jiných věcí, ale i pod vodou, protože s hurikánem pravidelně přicházejí vytrvalé silné deště, zvednuté hladiny řek i moří. V případě Houstonu totiž nejde jenom o hurikány. Město je sužováno i dalšími protivenstvími přírody. Ohromná letní vedra, sem tam nějaké to zemětřesení, vysoká vlhkost vzduchu. Suma sumárum lze říci, že odstraňování následků řádění přírody stojí Houston každý rok několik miliard dolarů. Nedávno si však obyvatelé města definitivně řekli ‚dost‘.
Nad Houstonem se totiž v brzké době má klenout obrovský poklop, který celé město zakryje a ochrání. Změní se tím definitivně lidský pohled na život pod modrou oblohou. Její rozměry jsou vskutku monstrózní. Jak také jinak ve městě, jehož profil je třetí nejvyšší ve Spojených státech hned po mrakodrapových královstvích New Yorku a Chicaga. Třeba ten úplně nejvyšší mrakodrap, JPMorgan Chase Tower, měří 305 m a je v něm 75 pater. Jak vysoká tedy musí být kupole, která by tohle monstrum a jeho široké okolí přikryla!
Výška podle předběžných výsledků to bude minimálně 350 m. Plocha pod kupolí ukrytá by měla mít velikost asi 2 000 000 m2, čímž se z houstonského poklopu stane suverénně největší budova se suverénně největší střechou na světě. Pro představu, tato plocha je veliká zhruba jako téměř 400 fotbalových hřišť.
KONSTRUKCE
Celou konstrukci má podpírat 369 000 ocelových prutů, které by měly být lehké, relativně tenké, samozřejmě pružné, a specialitkou je fakt, že ani v případě zborcení až 75 000 prutů by se stavba neměla zhroutit. Pruty vytvoří speciální konstrukci, na kterou se přimontuje 147 000 panelů. Ty mají tvar 6úhelníku, pouze 12 panelů bude 5úhelníkových, aby bylo možné vytvořit kulový tvar. V této fázi ovšem architekti narážejí na poměrně zásadní problém. Panely musí být samozřejmě průhledné, ale zároveň lehké a také velmi odolné.
Právě nutnost minimální hmotnosti okamžitě vyloučila sklo, případně plexisklo. Jednak by takovou hmotnost samozřejmě nezvládla konstrukce, dalším problémem je i bezpečí lidí dole. Představa, že chodcům na ulicích Houstonu občas spadne na hlavu z výšky přes 300 m skleněná deska, se samozřejmě nikomu příliš nezdála. Řešením je speciální materiál známý pod názvem ethylen tetrafluoroethylen neboli ETFE. Ten vznikl ve výzkumných laboratořích firmy Vector Foil v německých Brémách a na první pohled jde o zázrak hodný
21. století.
ZEFTE je například plavecký areál, ve kterém se závodilo na olympijských hrách v Pekingu. Srovnáme-li skleněnou desku a stejně velikou a odolnou desku z tohoto materiálu, zjistíme, že deska z ETFE má hmotnost pouhého 1 % desky skleněné. V případě, že se jeden ze 6úhelníků na kupoli uvolní, rozhodně nespadne dolů a nezmasakruje obyvatele Houstonu, které měl původně chránit, ale pomalu, jako padající list, se snese na zem.
Poměrně velikým problémem se od začátku jeví postup stavebních prací. Není přece možné nad celým Houstonem postavit obří lešení. Nelze zastavit život ve městě a na rok odstěhovat všechny jeho obyvatele. Řešením by podle tvůrců měly být stavební vrtulníky a také vzducholodě, schopné vydržet ve vzduchu i několik hodin a unést náklad o hmotnosti až 2 t. Musí se vyřešit i systém ovládaného větrání a přístup pro ptáky. Aby se dovnitř dostali i lidé, bude nutné vybudovat pozemní vstupy. Řešením jsou obrovská vrata, kterými povede jakási vstupní dálnice. Ta se bude v případě zuřícího počasí zavírat. Celé kupolovité monstrum, pracovně pojmenované The Houston Dome, by mělo vydržet vítr o rychlosti až 280 km/h, což je hurikán, který dosud na Houston neudeřil. Pro srovnání Katrina, která zpustošila New Orleans, frčela nad pevninou rychlostí asi 250 km/h. Kolik bude stavba stát, se zatím neví, ale je jisté, že to bude částka minimálně v řádech miliard dolarů“, uzavírá Martin W. Kiml.
VÝVOJ NELZE ZVRÁTIT
Určitě se najde velmi mnoho lidí, kterým se tato myšlenka nebude líbit. Avšak téměř všichni odborníci jsou přesvědčeni, že je to jediná správná cesta a vyplatí se všem. Jistě, bude nutné vyřešit řadu otázek, ale ta hlavní je jasná. Lidé najdou bezpečnou ochranu před živly. Je to příležitost pro mnoho odvážných architektů, pro mnoho firem vyvíjejících nové materiály, konstrukční prvky i důmyslný systém ventilace a ochrany ptactva a regulace hmyzu. Příležitost pro stavaře, logistiky a kybernetiky. Patrně různá města budou mít různé koncepty řešení. A až jich budou stovky, ukáže se, které jsou ty nejlepší.
Věřím, že několik českých firem přijde s odvážnými nápady a postaví jednu z prvních kupolí. Ti první vždy udávají tón. Stačí se nebát a vypsat na všech technických univerzitách výzvy ke konstrukčním a materiálovým řešením. Mladí lidé se rádi účastní dobrodružných a nových věcí.
PhDr. Karel Červený, MSc., MBA