Jak se zdráv dožít 140 let aneb úvahy o našich vyhlídkách
Firmy potřebují lidi, aby mohly plnit svůj program, rozvíjet se
a prosperovat. Zaměstnanci musí být zdraví a čiperní, kteří nejsou pořád nemocní, mají radost ze života a dokážou ze sebe vydat to nejlepší. K tomu nepřispějí ani sick days, ani jiné benefity, ale spíše osobní příklad představitelů firmy a jejich soustavný tlak na zaměstnance i školení a tréninky o zdraví. Časem se připojí nástroj nejúčinnější, a to jsou bonusy a malusy ze strany zdravotních pojišťoven, které tak budou odměňovat či trestat zdravé či nezdravé chování. Ale než to nastane, zamysleme se nad našimi možnostmi, které máme nyní. Nad příležitostmi a hrozbami. Na jedné straně nám odborníci říkají, že jsme schopni se dožívat 140 let. Na druhé straně si život zkracujeme. Co můžeme dělat? Čeho se bát či varovat? Jak žít?
ŽIJEME V KOLOTOČI
Svět se vyvíjí tak, že zásadně mění náš životní styl. Reklamy od malička podstatně ovlivňují náš život. Konzumujeme vše, co reklama a život nabízejí, pracujeme přespříliš, abychom na to všechno měli, jíme
a pijeme potraviny, které jsou buďto jen plnidlem do žaludku k zahnání hladu, nebo jsou vyloženě zdraví škodlivé. Soustavně si otravujeme organismus stresem, nedostatkem spánku, nedostatkem pohybu a rafinovaným chemickým jídlem a pitím. Pak nám klesá imunita a síla samo uzdravujících sil organismu, a my onemocníme virózou či něčím „civilizačním“. Místo toho, abychom virózu týden vyleželi a nechodili do práce, požádáme lékaře o antibiotika, abychom do práce chodit mohli. Na pracovišti roznášíme nákazu. Lidi to štve, ale dělají to všichni, protože první tři dny nemocenské nejsou placené. Proč nejsou placené? Protože se zneužívala nemocenská. I dnes tam, kde jsou ve firmách a v úřadech zavedeny sick days, to berou lidé jako nárokovou složku dovolené. To je také zneužívání. Švýcaři a další národy to nedělají. Je to nenapadne. Nás ano.
Antibiotika viry nezabijí, jenom posilují odolnost různých bakterií. Vědci se sice dnes snaží k antibiotikům přidávat soli různých kovů, aby razantně zvýšili jejich účinnost, ale stoprocentní řešení to není. Nadužívání antibiotik se děje v celém světě. V mnoha zemích jsou dokonce volně k prodeji nebo je volně seženete na internetu. To však není vše. Téměř všichni lidé celý život denně jedí maso kuřat, vepřů a dobytka, které obsahuje antibiotika. Ta se od narození podávají zvířatům, aby neonemocněla a farmář neměl ztráty. Kromě antibiotik jsou zvířata krmena i růstovými hormony, které „činí paseku v našem hormonálním systému“.
ANTIBIOTIKA V OHROŽENÍ
Podle serveru http://tn.nova.cz/clanek/ smrtici-bakterie-zabije-kazde-3-sekundy- mohou-ji-vyuzit-i-teroriste.html mají vědci strach, že se brzo vyvine kmen nějaké bakterie, jež se stane extrémně smrtící,
a proti níž nebudou žádná účinná antibiotika. Britští vědci provedli testy některých bakterií, které jsou již dnes odolné vůči lékům, a přišli se šokujícím zjištěním. Takzvané super bakterie, tedy bakterie neléčitelné antibiotiky, způsobí do roku 2050 smrtící infekci, a pokud svět nezačne okamžitě jednat, vyhubí miliony lidí, napsal portál BBC s odvoláním na britskou vládu. Můžeme se dočkat pandemie horší než španělská chřipka, která v letech 1918– 1920 zabila nejméně 50 milionů obyvatel. Podle vědců super bakterie zabije každé tři vteřiny člověka. Tento údaj vypadá na přestřelení bulváru, ale není. O super bakterii se píše již 20 let a její hrozba se stále zvyšuje a zrychluje. Nastávají synergické efekty, které hrozbu posilují: cestování stamilionů lidí po celém světě, velkochovy drůbeže a dalších zvířat, konzumace potravin z celého světa, snižování imunity lidí, zvyšování dávek antibiotik dobytku i lidem, nesprávné dávkování, užívání a nedoužívání antibiotik, odolné bakterie v nemocnicích, chybějící vůle lékařů nepodléhat rodičům a nepředepisovat antibiotika „pro jistotu“, chybějící farmaceutické znalosti lékařů a chybějící nemocniční farmakologové, kteří by revidovali předepsané léky kvůli synergickým efektům účinných látek.
Vědci se také obávají, že bakterie mohou být využity teroristy jako smrticí zbraň. Uplatit se dá každý a násilím vniknout do laboratoří také. Odborníci chystají plán k vytvoření léků, které by katastrofální scénář odvrátily, ale jedná se mnohamiliardové investice. Podle vědců je problém v tom, že nevzniká dostatečné množství antibiotik, protože farmaceutickým společnostem se prý vývoj nevyplatí. Přibývají hlasy, aby si vývoj nových antibiotik objednaly vlády samotné a platily za něj. Avšak vlády složené z politických stran neumí myslet na 20 let dopředu. Jen na čtyři. K preventivnímu řešení budoucích hrozeb potřebujeme jiný typ demokracie, jež by do vlády dostal odborníky s kreditem, kteří by řešili problémy lidí dostatečně dopředu a neměli jen stranické zájmy.
Jak pro BBC uvedl ekonom Jim O'Neill, který se problémem zabývá: „Musíme informovat svět, proč je důležité neplýtvat s antibiotiky a nejíst je jako sladkosti. Pokud situaci nevyřešíme, čeká nás doba temna,“ dodal. Nejedná se o možný nový scénář, který nás čeká až v budoucnosti, ale o již existující problém, a ten se prohlubuje. Podle statistik si super bakterie za poslední dva roky vyžádala už milion obětí. Novináři místo toho píší o věcech, které mají život jepičí.
JSME TO, CO JÍME, JAK MYSLÍME A JEDNÁME
Jak už jsem se v úvodu zmínil, ničí nás také každodenní stres. Život se zrychluje. Chceme mít všechno
a hned. Kloužeme po povrchu věcí a vztahů. Nevíme o tom. Vnitřně nestíháme všechny ty změny, nejistotu a turbulence. Nedokážeme si vytvořit čas na to, být pravidelně sám se sebou. Trpíme trvalou úzkostí. A proto u mnohých nastává somatizace těchto psychických trablů. Tedy každý z nás máme nějaké slabší místo v těle – jakousi osobní Achillovu patu. A tam se nám „nemoc vrazí“. Tento fakt se dostal do lidových přísloví:
Nemohl se na to dívat – oční poruchy;
Už to nemohl ani slyšet – problémy se sluchem; Nemohl to překousnout – problémy s přijímáním potravy;
Nemohl to strávit – problémy s trávením; Nemohl to rozdýchat – dýchací problémy – mělké, povrchní, úzkostlivé;
Nevydržel to se srdcem – infarkt;
Nemohl to unést – bolesti zad;
Nemohl to rozchodit – bolesti kloubů;
Osypal se z toho – ekzémy, vyrážky;
Pomátl se z toho – psychózy a neurózy, mrtvice.
...z nárůstu počtu nemocných mají radost dodavatelé diagnostické techniky, farmaceutické firmy a dodavatelé léků, lékaři a odborníci mnohých disciplín jako např. laboratoře a rehabilitace apod. |
Odborníci na psychosomatiku odhadují, že asi 80 % všech nemocí je psychického původu. Jde hlavně o takové nemoci, kdy pacient chodí od jednoho odborníka k druhému a stěžuje si na zhoršenou funkci nějakého orgánu nebo na chronické bolesti. Když člověk chodí dlouho po doktorech, nakonec se nějaká diagnóza najde. Lékaři tam nakonec musejí něco napsat. Přece člověku, který si pořád na něco ztěžuje, musí něco být. A to je výhra. Výhra pro všechny zainteresované: z nárůstu nemocných mají radost dodavatelé diagnostické techniky, farmaceutické firmy a dodavatelé léků, lékaři a odborníci mnohých disciplín jako např. laboratoře a rehabilitace apod. Mají radost odborní lékaři, protože rostou na ceně, je jich zoufalý nedostatek. Nakonec má radost i sám pacient, protože konečně má viníka svých potíží – „nemoc, za níž fakt nemůže“. On sám nemusí se sebou nic dělat, stačí užívat léky a chodit na rehabilitace. Nemusí se měnit. Vždy se najde pomoc – pilulka, injekce operace apod.
Umíte si představit, co by se stalo se zdravotnictvím a státními rozpočty, kdybychom všichni uznali za fakt, že 70–80 % nemocí je psychického původu a chovali se podle toho? Vím, že je to utopie, protože tomu faktu nevěří ani většina lékařů. Medicína se atomizovala a nevnímá člověka jako celek, ale jako jednotlivé součástky. Každý odborný lékař vidí jen svou část, a málokdo z nich to ve své mysli poskládá do jednoho celku. To udělá jen konzilium lékařů, když si to zaplatíte. Individualizovaná léčba Podle některých prognóz přijde do 10–15 let doba, kdy se léčba bude zase individualizovat. Jako za éry rodinných lékařů. Tedy lékaři vás budou dobře znát, budou lépe ovládat farmacii a budou si ve své malé laboratoři v ordinaci míchat léky na míru. Utlumí se výroba miliard tablet – všechny pro všechny stejné, kdy někomu pomohou, jinému uškodí. Pravda, zdá se, že v přechodném období nějakých 10 let půjde o službu jen pro bohaté lidi. Pro chudé zůstanou tablety z velkovýroby. Již dnes to mají bohatí lidé lepší a vždycky měli. Tak už to na světě chodí. Jak to bude dál? Zajímavé údaje o prodlužování života převzal www.investicniweb.cz. O kolik se bohatí dožívají delšího věku než chudí? Mezi lety 2001 a 2014 se v USA průměrný věk dožití pěti procent mužů s nejvyššími příjmy zvýšil o 2,34 roku a 5 procent žen s nejvyššími příjmy o 2,91 roku, zatímco průměrný věk dožití 5 procent mužů a žen s nejnižšími příjmy se prodloužil jen nepatrně. Rozdíl mezi průměrným věkem dožití nejbohatšího a nejchudšího procenta mužů pak vzrostl na 14,6 roku a rozdíl mezi délkou dožití nejbohatšího a nejchudšího procenta žen se zvýšil na 10,1 roku. „Ukazuje se, že během pouhých 13 let lze lidský život prodloužit o dva až tři roky. To je úžasná zpráva. Teď je načase, aby to stejné bylo dopřáno i 95 % zbývajících lidí,“ říká John Mauldin, šéf konzultantské společnosti Mauldin Economics. Sám je optimistou. Tvrdí, že v příštím desetiletí lidstvo dosáhne dalších významných pokroků v léčbě obezity, rakoviny nebo srdečních chorob, což by se mělo příznivě podepsat i na průměrné délce dožití lidí s nižšími příjmy. „Podobně jako v jiných oblastech to bude zprvu poměrně drahé a nové léčebné metody nebudou dostupné pro všechny, to ale zprvu nebyly ani penicilin nebo operace a transplantace srdce,“ říká. Otázkou ovšem podle Mauldina zůstává, zda politici najdou motivaci k prosazování lepší zdravotní péče pro všechny bez výjimky a prodlužování lidského života. „Smysl by to dávalo, kdyby na světě bylo více mladých,“ říká. „Musíme se proto zamyslet, zda je v pořádku, aby lidé i v budoucnu chodili do důchodu v 65 nebo 70 letech, když se jejich život může podle očekávání prodlužovat klidně na 100 a více let. Pokud budeme schopni dosáhnout toho, že lidé v 80 letech budou minimálně stejně zdraví jako dnešní pětašedesátníci, mohou klidně na trhu práce zůstat o 20 let déle,“ otevírá Mauldin téma, které po celém světě vyvolává obrovské vášně. Kde státní rozpočet a zdravotní pojišťovny mají brát na financování všech novinek a technologií, které zkvalitňují a prodlužují život?
PREVENCE A ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL
Nezbývá jim, než se vydat cestou osvěty, prevence, diferenciace ve výši pojistného, cestou bonusů a malusů. Zavést ne falešnou solidaritu odpovědných s neodpovědnými, ale spravedlnost. Jak? Snížit platby povinného zdravotního pojištění těm, kteří zdravě žijí, a podstatně zvýšit těm, kteří žijí nezdravě. Jak se zlepšují technologie, zpřesňují a zkvalitňují diagnostiky, přijde brzy možnost, že každému člověku bude u vstupní lékařské prohlídky prozkoumána DNA, aby se vědělo, k jakým nemocem a k jak dlouhému životu má sklony. Pak podle určitých faktorů lze poměrně přesně odhadnout, jaký životní styl je žádoucí, aby byl člověk dlouho zdravý. A podle toho bude každý posuzován a bude mu stanovena výše plateb zdravotního pojištění. Při pravidelných kontrolách se díky moderní a velmi rychlé diagnostice odhalí, kdo doporučený režim porušuje – kdo kouří, pije alkohol přes míru, jí nezdravé věci, užívá drogy, málo spí, je promiskuitní bez ochrany, soustavně se stresuje apod. Za porušování zdravého životního stylu dostane pojištěnec malusy – tedy navýšení povinných plateb. U některých lidí může jít až o stovky procent. Naopak lidé, kteří budou vše dodržovat a chodit řádně na preventivní prohlídky, dostanou bonusy – buď v nízkém pojistném či v podobě lázeňských pobytů, dražších zákroků za nižší cenu apod. Nezávisle na příjmech už dnes existuje spolehlivý levný životní styl, který je podle mne vede ke zdraví a k prodlužování života:
» Nekouřit, neužívat drogy
» Málo pít alkohol, rozhodně nepít tvrdý
» Vyhýbat se masu, hlavně červenému masu, jíst jen ryby 1-2× týdně
» Sníst denně pět dávek zeleniny a ovoce (cca asi 1 kilogram celkem)
» Jíst nejrůznější semínka a ořechy - sezamová, lněná, chia, slunečnice (úplně vypustit arašídy, obsahují aflatoxin - toxin plísně Aspergilus flavus)
» Vyhýbat se bílému pečivu, spíše přejít na bezlepkovou stravu
» Jíst bílé fazole 2-3× týdně (rozvařené jsou báječné)
» Jíst další luštěniny 1× týdně (čočku, cizrnu, hrách)
» Jíst jednou týdně pohanku - na slano a na sladko
» Jíst jednou týdně quinou
» Vyhýbat se slazeným barevným nápojům a pít čistou vodu a bylinné čaje
» Vyhýbat se cukru, sladit medem a sušeným ovocem, stévií
» Nepřejídat se, spíše jíst do polosyta, počkat po malé porci jídla 20 minut, hlad přejde
» Zbavit se obezity v poradně STOB
» Nebaštit zbytečně léky - tlumicí či povzbuzující
» Neužívat často přípravky s paracetamolem - snižují empatii
» Spát 7-8 hodin denně
» Denně cvičit půl hodiny
» Každý druhý víkend jet do přírody
» Najít si psychologa jako kouče a zvyšovat si sebeúctu, sebelásku, sebevědomí
» V případě podezření na vážnou nemoc vždy požádat o názor tří lékařů, kteří se neznají
» Naučit se meditovat, imaginovat, odpočívat
» Naučit se cíleně myslet na pozitivní věci, netrápit se minulostí a nebát se budoucnosti
» Naučit se naslouchat svému tělu, co nám různými signály sděluje
» Vyhledávat setkávání s pozitivními lidmi, vyhýbat se škarohlídům a ufňukancům
» Několikrát si přečíst knihu Pravidlo 80/20 od Richarda Kocha.
Tento životní styl není extrémní ani fanatický, povede k pocitu plného zdraví a je schopen prodloužit život o desetiletí. U některých do 120 až 140 let. Pokud to všechno zvládnete dodržovat z 80 %, budete se cítit báječně. A nemusíte být bohatí, abyste si to mohli dovolit.
PhDr. Karel Červený, MSc., MBA, vedoucí lektor rozvoje manažerské kreativity MBC