Počítač pozná zlý úmysl hackera
Lidstvo je stále více závislé na internetu, který poskytuje mnoho dobrého, ale také mnoho zlého. Kriminální živly, hackeři i recesisté vymýšlejí stále sofistikovanější počítačové viry, které často nemohou odhalit ani tvůrci antivirů.
Světu však hrozí větší nebezpečí než jen okrádání drobných střadatelů nebo šmírování naší komunikace. Uvádí se, že v populaci jsou asi jedno až dvě procenta psychopatů. Že je někdo psychopat, obvykle není na první ani druhý pohled poznat. Část z nich se může stát počítačovými génii-samouky. Takový psychopat trvale trpí (jako většina lidí) poruchou osobnosti, dostatkem uznání, sebedůvěry, docenění a lásky. A bývá velmi inteligentní.
Některé z nich to může vést k tomu, aby vnikli do systému jaderných elektráren, vodáren, velkých čistíren odpadních vod, letišť, dopravních uzlů, nemocnic. Mohou se nabourat do burzovních systémů a změnit ceny komodit i akcií a dočasně rozvrátit některá odvětví či obory. Mohou způsobit jakoukoliv katastrofu, jen aby došli uznání svého génia, psalo se o nich a byli slavní.
Obvykle než se něco závažného reálně stane, tak se podobný případ odehraje ve filmu. Tento námět si zvolil režisér Michael Man a natočil Hackera. Hacker způsobil nehodu v čínské jaderné elektrárně, poté zvedl ceny sóji a prohlásil, že může změnit cokoli. Ve filmu začnou spolupracovat agenti FBI a čínská policie. Film ukazuje, jak by to mohlo vypadat v reálu. Scénáristé mají obvykle dost fantazie, tvořivosti a předvídavosti, a proto si je CIA a Pentagon pozvaly po 11. září 2001 na poradu, aby odhadli, co dalšího se může stát, a státní orgány USA se na to mohly připravit.
Jak dlouho ještě mohou existovat podobné počítačové hrozby? Je paradoxní, jak jedny inovace jsou zneužívány tak, že musejí přijít další inovace, které budou první hrozbu tlumit či eliminovat. Na jedné straně bude hrozba útoků hackerů stále stoupat s tím, jak se do našich domovů a pracovišť postupně zavádí tzv. internet věcí (a čtvrtá průmyslová revoluce), kdy téměř všechny věci v naší domácnosti budou obsahovat čipy a budou spolu komunikovat. Nabourat se do systému skrze drobnosti všedního života pak bude docela snadné. Další technologie to může znesnadnit.
POČÍTAČE UMĚJÍ ROZPOZNAT EMOCE
Nedávno proběhla médii zpráva, že experti již sestavili počítač, který umí rozpoznávat emoce svého uživatele. To nabízí obrovskou škálu využití. Když se např. PC hra zazdá uživateli nudná, tak ji počítač zrychlí či učiní zajímavější nebo náročnější. PC může také zlepšovat náladu svého uživatele vhodnou hudbou, zajímavými obrázky či poutavým klipem na YouTube. Abychom si vytvořili východiska pro následné spekulace, další šokující zprávou je informace z armádních kruhů USA. Americká armáda testuje prostředky na rozpoznávání „biologických signatur“ sledovaných osob. Špionážní systémy nedaleké budoucnosti budou schopny rozpoznat sledované osoby podle obličeje, barvy kůže, typu chůze nebo tělesné stavby. 
Avšak to není vše! Nejen, že stroje budou schopny samy rozpoznat člověka, ale také dokážou odhadnout, zda má nebo nemá nepřátelské úmysly! Odborníci se shodují, že nestačí jen rozpoznat a sledovat cílové osoby, ale bude nutné také odhadnout její nepřátelské úmysly a chování, které by mohlo vyústit v ohrožení druhých.
Proto společnost Charles River Analytics chce za armádní peníze vybudovat systém nazvaný Záznam nepřátelského chování, Sbírání, Porozumění a Shrnutí, neboli ABACUS (počitadlo). Úkolem ABACUSu je shromažďovat hlášení od informátorů, záznamů z bezpilotních letadel, telefonních hovorů a dalších biometrických funkcí.
Podle informací Wired zrychlený tep srdce, rozšířené zorničky a jiné projevy lidského těla, které naznačují nestandardní chování – to vše může být použito a vyhodnoceno a člověk trvale sledován nebo zatčen. Konečným cílem je odhalit v davu jedince s možnými nepřátelskými úmysly. „Nakonec si dovolíme (Wired) načrtnout možnou koncepci využití tak pokročilého rozpoznávání jednotlivých osob. Bezpilotní letoun blízké budoucnosti, vybavený laserovými zbraněmi a pokročilou schopností TTL, může sám od sebe odhalit povstalce jdoucího po cestě někde v Afghánistánu a laserovými zbraněmi ho doslova vymazat ze zemského povrchu.“
Sledovací systémy ve městech na ulicích, ve firmách, v nákupních centrech, kinech apod. dokážou podle námi navštěvovaných webových stránek, podle emailů, SMS zpráv, obsahu telefonátů, podle „párování“ telefonů operátorem – která dvě telefonní čísla se často setkávají na určitých místech, dále podle očních duhovek, otisků prstů, pachu, hlasu, vzhledu, stylu chůze, tepu srdce i podle lékařských záznamů vytvořit dokonalý profil každého z nás. Pak sledování a určení konkrétní osoby zabere velmi málo námahy a času. Když to přeženu, tak monitory kamer sledovačů z bezpečnostních služeb či policie mohou u hlavy každého člověka na záběru z ulice zobrazovat jeho jméno či rodné číslo. Tato doba je velmi blízko. Policie už dnes dokáže snímat oční duhovku řidiče ve zpětném zrcátku (vně vedle řidiče) a určit jeho totožnost. Proč to všechno uvádím? Kam směřuji?
TECHNOLOGIE A MORÁLKA
Existuje velmi mnoho vědců a propagátorů vědy (např. Singularity Univerzity), kteří jsou přesvědčeni o tom, že technologie změní svět. Změní politiku, veřejnou správu, vše bude průhledné a čisté. Podle některých je „velký bratr“, tedy komplexní sledovací systém, důležitý pro zájem celku. Podobně jako v Singapuru se lidé dobrovolně vzdali některých individuálních svobod ve prospěch celku, patrně to dojde i evropským ochráncům lidských práv, že hrozba jakéhokoliv terorismu je příliš velká a demokracie může zajít na své slabiny. Tou hlavní slabinou je všeobjímající tolerance ke všemu jinému (náboženství, kultura) a slovník politické korektnosti, kdy se věci nenazývají pravými jmény. Co v Evropě zvítězí? Rozhodnou technologie?
Jedním z inovativních řešení, jak zabránit hackerům, aby způsobovali bezpečnostní katastrofy (elektrárny, pády letadel, vypouštění přehrad), kolapsy na burzách, výmazy databází v úřadech (daně, trestní rejstřík, katastr nemovitostí apod.), je prý přechod na tzv. kvantové počítače. Jejich funkce je výstižně uvedena na http://www.hw.cz/teorie-a-praxe/trendy/kvantovy-pocitac-princip-funkce-mozne-pouziti.html. http:// vtm.e15.cz/prvni-kvantovy-pocitac-stoji- deset-milionu-dolaru. Kvantové počítače pracují na úplně jiném principu a nelinearita fungování bude spíše výhodou pro celý internet. Důležitá je také otázka bezpečnosti šifrování internetu a ochrana systému před hacknutím. Dnešní systém AES – Advanced Encryption Standard – je zatím neprolomitelný. Nejslabším článkem není systém a technika, ale je to vždy člověk, který hackerům usnadní přístup do svého počítače či mobilu. Soudí se, že kvantové počítače budou před útoky zvenčí absolutně bezpečné. Jak už to v těchto případech bývá, výhoda pro jedny je nevýhodou pro jiné. Tedy i když si např. teroristé vymyslí své šifrování, patrně tu šifru nikdo neprolomí, zrovna tak ani šifry firem, vládních úřadů apod.
... zrychlený tep srdce, rozšířené zorničky a jiné projevy lidského těla, které naznačují nestandardní chování – to vše může být použito a vyhodnoceno
|
POČÍTAČ ROZPOZNÁ MORÁLKU A ÚMYSLY UŽIVATELE
Spojíme-li schopnost počítačů rozpoznat emoce a přidružíme k tomu zcela nový princip PC založených na kvantové mechanice, pak můžeme usuzovat, že počítač v budoucnu odhalí i zlý úmysl psychopata - škodit, krást data, peníze, poškodit systém apod. V tom případě buď počítač jeho pokynu neposlechne, nebo vydá koncovému uživateli, který má být poškozen, zprávu o hrozbě. Patrně nejtěžší na tom všem bude naučit počítač rozeznat pohnutky nějakého rozhodnutí, protože nikdo z nás není od malička na 100 procent ani dobrý ani zlý. Všichni máme nějaké dispozice k určitému jednání, formovala nás výchova rodičů, prarodičů, školy, církve, kamarádů, formuje nás povolání, společnost. Kolik lidí je schopno páchat zlo? Řada experimentů (Zimbardův standfordský vězeňský a Milgramův lékařský experiment) ukazuje, že vliv autorit, vliv extrémní situace, vliv davu apod. nás mohou překvapit, čeho všeho jsme ve vyhraněných chvílích schopni. Naučit počítače správně rozeznat zlé úmysly uživatele bude asi velmi těžké. Ale může se to podařit.
Řada experimentů (Zimbardův standfordský vězeňský a Milgramův lékařský experiment) ukazuje, že vliv autorit, vliv extrémní situace, vliv davu apod. nás mohou překvapit, čeho všeho jsme ve vyhraněných chvílích schopni. |
HROZBA VĚTŠÍ NEŽ HACKEŘI
Jsou jí inteligentní kybernetičtí roboti a internet věcí. Stojí za to připomenout, že Stephen Hawking důrazně varoval před tím, aby lidstvo vytvářelo inteligentnější stroje – PC, než jsou lidé, které by se, připojeny na internet, dokázaly učit geometrickou řadou. Staly by se mnohem inteligentnějšími a schopnějšími než jakýkoliv člověk. Internet věcí by se mohl stát naší největší slabinou, jednou z bran, jak by chytřejší počítače mohly ovládnout celý náš život.
PhDr. Karel Červený, MSc., MBA, vedoucí lektor rozvoje kreativity a inovačního myšlení