Bezpečnost práce při svařování
Technologie svařování se využívá v mnoha různých oborech, například ve strojírenství, stavebnictví, opravárenství, službách atd. Svařovat lze kovy železné, jako jsou ocele, a neželezné, jako je hliník, měď apod., svařovat lze i plasty. Metod svařování je celá řada. Nejběžnější metodou je svařování tavné, kterým se rozumí svařování provedené místním ohřevem a roztavením spojovaných částí bez použití tlaku. Nejčastěji se používá svařování el. obloukem a el. odporem nebo svařování plamenem. Existuje však i mnoho dalších metod, jako je svařování nebo dělení materiálů laserem, svařování tlakem zastudena, třením, výbuchem, navařování tvrdokovů, aluminotermické svařování, svařování plastů horkým vzduchem a další. Jednotlivé metody svařování se dále dělí.
RIZIKOVÉ FAKTORY
Rizikové faktory při svařování vyplývají ze samotného prostředí, v němž se svařuje, z použité metody a z technologie svařování. Na pracovištích, kde se svařuje, hrozí zejména riziko požáru, výbuchu, úrazu el. proudem, popálením nebo riziko úrazu pohyblivými částmi zařízení, rozstřikem kovu a úlomky strusky, působení škodlivin (např. svářečské aerosoly a plyny), záření, hluku a v neposlední řadě i ergonomická rizika a rizika plynoucí z nedodržení vhodných mikroklimatických podmínek (zejm. nesprávné nebo nedostatečné větrání).
POŽADAVKY NA PRACOVIŠTĚ SVÁŘEČE
Pracovní a manipulační prostor musí zaručovat jak bezpečné svařování, tak bezpečné provádění ostatních činností, se svařováním přímo souvisejících. Pro trvalé svářečské pracoviště je třeba zajistit nejméně 15 m3 prostoru a 2 m2 podlahové plochy. V případě plazmového svařování s příkonem do 3 kVA je to 40 m3 prostoru a 6 m2 podlahové plochy, při příkonu větším je to 100 m3 prostoru a 10 m2 podlahové plochy. Přechodné svářečské pracoviště se vybavuje zástěnami, závěsy apod. na ochranu svářeče a jeho okolí před škodlivými účinky svařování. Podlaha pracoviště musí být nehořlavá a musí odolávat zejména mechanickému poškození. Stěny a strop tohoto pracoviště se zhotovují z nehořlavých nebo nesnadno hořlavých materiálů, musí mít dobré tepelně a zvukově izolační vlastnosti, musí zabraňovat šíření škodlivin do okolí. Výměnu vzduchu na svářečském pracovišti lze zajistit přirozeným větráním, kombinovaným větráním nebo nuceným větráním. Přirozené větrání má přednost v prostorách, kde se trvale nesvařuje nebo kde na jednoho svářeče připadá více než 100 m3 prostoru, případně kde při svařování nevznikají jedovaté plyny a páry. Na pracovištích, kde se trvale svařuje, je výhodné použít větrání kombinované. Pro snížení koncentrace škodlivin na pracovišti se využívá místní odsávání. Na pracovištích, kde se svařují těžké nebo lehké kovy (např. kadmium, zinek, mangan, chrom), případně jejich slitiny, kdy při svařování vzniká značné množství jedovatých zplodin, je třeba použít větrání nucené. Pokud je na pracovišti jeřáb s trvalou obsluhou, musí být zabezpečeno, že ani v jeho kabině nedojde k překročení největší povolené koncentrace škodlivin. Při fyzické práci je třeba zajistit výměnu vzduchu na každého pracovníka v množství 50 m3/h. Pokud je zajištěna cirkulace vzduchu a jeho úprava, musí upravený vzduch obsahovat nejméně 10 % vzduchu čerstvého. Rychlost proudění vzduchu kolem pracovníka nesmí způsobovat jeho nadměrné zahřívání ani ochlazování.
ZÁSADY BEZPEČNOSTI PRÁCE PŘI SVAŘOVÁNÍ
Bezpečnost práce při svařování upravuje celá řada technických norem, na které navazují další přidružené normy pro jednotlivé způsoby svařování. Tyto normy podchycují zvláštnosti jednotlivých druhů svařování dle specifických rizik každého druhu svařování.
Výběr nejdůležitějších zásad:
- Před začátkem svářecích prací musí být vyhodnocena možná rizika. Zejména je nutné zkontrolovat, zda nejsou v místě svařování a jeho okolí hořlavé látky, zda je zamezeno možnému vzniku požáru nebo výbuchu a zda je na pracovišti a v jeho okolí zajištěna ochrana osob.
- Pokud přesto hrozí nebezpečí nehodové události (úraz, požár apod.), musí být zajištěn odborný dohled druhou nebo i třetí osobou po minimální stanovenou dobu.
- Nesmí být provozováno svařovací zařízení, které by mohlo ohrozit životy nebo zdraví osob.
- Díly připravené ke svařování musí být v pásmu ovlivněném svarovým spojem zbaveny látek, z nichž by se při svařování mohly vyvíjet nebezpečné škodliviny nebo hořlavé látky, případně by mohly mít negativní vliv na kvalitu svarového spoje.
- Láhve na plyny užívané při svařování a jejich příslušenství musí být chráněny před znečištěním a poškozením.
- Svařovací zařízení, se kterým se pracuje na volném prostranství, musí být chráněno před atmosférickými vlivy.
- Při svařování el. obloukem musí být vyloučen dotyk svářecího nástroje s elektricky vodivými předměty v okolí.
- Na pracovišti se musí udržovat pořádek.
- Po dobu práce, při jejím přerušení a po ukončení svařování nebo řezání v prostorách s nebezpečím požáru nebo výbuchu musí být prostor pro svařování a prostory přilehlé po nezbytně nutnou dobu kontrolovány.
- Na pracovištích s odsávacím zařízením nesmí odsávané škodliviny procházet dýchací zónou zaměstnance a škodliviny v jeho dýchací zóně nesmí přesahovat přípustnou koncentraci.
- Svářečské práce mohou vykonávat pouze osoby zdravotně způsobilé s odpovídající odbornou způsobilostí, kterou mohou prokázat příslušným dokladem (svářečský průkaz, který musí mít vždy u sebe).
- Svářeči musí být vybaveni osobními ochrannými prostředky, aby byli chráněni proti záření, příp. roztaveným kovům a horkým částicím (svářečský štít nebo kukla, svářečské rukavice proti teplu s dostatečně dlouhou manžetou, vhodné jsou prostředky ochrany těla a nohou).