Na severovýchodním okraji Vídně, v místech, kde krátce po druhé světové válce vzniklo letiště sloužící americkým vojenským vzdušným silám, se již několik let čile rozrůstá nové předměstí Aspern. Není to však pouze další z mnoha tuctových městských periferií. Toto je laboratoř, kde se simuluje život budoucích měst, kde se vědci, urbanisté i normální rezidenti společně učí, jak sladit požadavky na komfortní bydlení s energeticky úspornými technologiemi a novými distribučními soustavami.
Projekt aspernské „živé laboratoře“, na němž se jako jeden z hlavních realizátorů podílí společnost Siemens, se momentálně nachází v polovině. Využili jsme proto příležitosti a požádali jsme Mikea Pichlera ze společnosti Siemens, odpovědného za smart cities projekty, při jeho nedávné návštěvě Prahy o stručné představení projektu Aspern a o zhodnocení jeho dosavadní realizace.
Můžete popsat, jak se projekt smart city Aspern zrodil?
Každý velmi dobře ví, že lidí na Zemi velice rychle přibývá. Polovina celosvětové populace dnes žije ve městech a očekává se, že do roku 2030 to bude až 60 %. Tento vývoj podnítil společnost Siemens a její partnery k tomu, aby založili městečko Aspern – v současné době jeden z největších projektů smart city v Evropě – kde se budou společně učit, jak na tyto zásadní změny reagovat.
S realizací projektu „živá laboratoř“ Aspern se započalo v říjnu 2013. Trvat by měla 5 let, nyní jsme tedy zhruba v polovině. Projekt zaštituje konsorcium partnerů, jehož hlavními členy jsou kromě společnosti Siemens město Vídeň a dodavatelé energií Wien Energie a Wiener Netze.
Jaká je role společnosti Siemens v tomto projektu?
Naše role v něm je dvojí. Zaprvé dodáváme řadu nejrůznějších technologií, které jsou nezbytné k uskutečňování výzkumných záměrů, jež jsme si vytkli. Dodáváme technické vybavení pro tzv. smart buildings – chytré budovy – či výbavu pro tzv. smart grids – chytré energetické sítě.
Za druhé pak i sami provádíme většinu výzkumu. Máme k tomuto účelu speciální výzkumné oddělení Corporate Technology, které provádí 80–85 % tamních výzkumných činností.
Jak je celý projekt financován?
Projekt je z velké části financován partnery sdruženými v konsorciu, ale bohužel nemohu poskytnout detailní informace. Mohu říci pouze to, že společnost Siemens se na financování projektu podílí zhruba 45 %. Velkými investory jsou i Wien Energie a Wiener Netze, město Vídeň se podílí menší částkou.
Zároveň je však třeba zdůraznit, že vyčleněné finanční prostředky jsou určeny výhradně na výzkum, není tedy v plánu z realizace projektu komerčně těžit. Snažíme se sice společně s našimi partnery na základě dosavadních výsledků výzkumu vytvořit obchodní modely, které by se někdy v budoucnu mohly uplatnit, tlak na bezprostřední zisk však nikdo nevyvíjí.
Aspern nazýváte „živou laboratoří“, co přesně se tím míní? 
O živé laboratoři hovoříme proto, že výzkum probíhá za zcela běžného provozu, v Aspernu totiž již nyní normálně žije a pracuje mnoho lidí. Můžeme tedy své nápady testovat v reálných podmínkách. Společnost Siemens ve městě instaluje technologie, které již dnes najdete v jejích katalozích a jež jsou zcela běžně dostupné na trhu. Kromě nich však v Aspernu testujeme také různé prototypy a zcela nové koncepty. K tomu, abychom je vyzkoušeli co nejdůkladněji, ale potřebujeme dobrovolníky, kteří budou ochotni nechat na sobě tyto nové produkty a postupy dlouhodobě testovat, i s rizikem, že ne vše bude hned napoprvé fungovat tak, jak má. Dnešní výzkum je velmi složitý a neobejde se bez komplikovaných simulací a náročné práce v laboratořích, kde lze docílit mnohého, úplně vše se však v in vitro podmínkách vyvinout a otestovat nedá.
Jaké jsou v současné době hlavní cíle projektu?
K našim hlavním cílům patří vyvinout energeticky úsporné technologie a nové druhy distribučních sítí včetně příslušných ICT, které budou vyhovovat nárokům budoucích trhů s elektřinou. Pracujeme proto na vývoji rozmanitých automatických systémů vybavených řadou senzorů, které sbírají informace o aktuálním stavu budov a jejich energetických sítí, na jejichž základě se následně provádějí korekce fungování systému. Například k tomu, aby bylo možné precizně plánovat zacházení s energií na následující dny, potřebujeme mít k dispozici mohutné prediktivní algoritmy, které jsou schopné vytvářet relevantní modely budoucího vývoje a dokážou pracovat i s jistou mírou neurčitosti. V tomto ohledu by měly nově vyvinuté systémy znamenat ve srovnání se současným stavem velkou změnu.
Opomenout však nelze ani sociální aspekty, které s sebou projekt Aspern nese. Je totiž potřeba zásadně změnit také smýšlení lidí ohledně zacházení s energií a jejími zdroji, a to nejen na straně koncových uživatelů, ale i na straně dodavatelů energií, provozovatelů energetických sítí a výrobců technologií pro energetiku. Právě to považujeme za jeden z našich největších úkolů.
Kolik dobrovolníků se v současné době „živé laboratoře“ účastní?
Nevím úplně přesně, kolik lidí v Aspernu žije v současné době, ale myslím si, že to bude něco mezi 1000 a 5000 osob. V plánu pak je, aby za nějakých 15 let ve městě žilo 20 000 lidí. Přitom je třeba zdůraznit, že těch 20 000 lidí nebude v Aspernu pouze žít, ale bude tam i pracovat, protože pro ně budou vytvořena nová pracovní místa. Tak to stojí i v zadání celého projektu.
Petr Jechort