Rakouská metropole patří už několik desetiletí mezi města, jež výrazně podporují výzkumné instituce s cílem posílit svou ekonomickou platformu. A výsledky se už dostavily.
Vídeň cíleně investuje do výzkumných a technologických projektů s těžištěm v informačních a komunikačních technologiích (IKT), v oblasti energie a životního prostředí. Statistika uvádí, že metropole patří v rámci Evropské unie do první pětice z hlediska IKT, protože se zde nachází 5700 firem s 64 000 zaměstnanci, kteří se věnují tomuto oboru. Jejich celkový společný roční obrat se pohybuje kolem 20 miliard eur a 15 procenty se podílejí na vytváření HDP metropole.
40 MILIONŮ EUR NA PODPORU PODNIKŮ
Pro koncepční a efektivní podporu inovací si Vídeň zřídila Hospodářskou agenturu. O podrobnostech mne informovala Mgr. Eva Czernohorszky, vedoucí oddělení Technologie Services: „Mezi povinnosti města patří zajistit svým obyvatelům práci. Toho můžeme dosáhnout jen tehdy, když se město rozvíjí, když roste jeho ekonomický potenciál. A to je jedním z úkolů naší agentury.“ 
Z činnosti této platformy mohou profitovat vídeňské firmy různé velikosti a různého zaměření. Například zdejší start-up Flatout vyvinul technologii Smart Home, jako podnikový software. Experti agentury jej podpořili a ve spolupráci s vídeňskou energetikou jej začali testovat.
Neméně dobrým příkladem je aplikace Secure Beam, kterou vyvinuli lidé z firmy Express Flow. Díky tomuto softwaru je výměna a uložení dat bezpečné. Princip spočívá v tom, že se data zakódují a rozdrobí na různá cloudová úložiště. Při zpětném vyvolání se vyzvednou z těchto cloudů a opět složí a dešifrují v koncovém přístroji příjemce.
„Asi 90 procent vídeňských firem, jež se zaměřují na výzkum a vývoj, jsou malé a střední podniky, asi 45 % z nich má méně než 10 zaměstnanců,“ říká Mgr. Eva Czernohorszky. „Chceme jim usnadnit komunikaci a především kooperaci s jinými vídeňskými podniky.“
V posledních letech zesílila také role univerzit a vysokých škol vůbec. Jejich původní zaměření na výuku a výzkum se rozšiřuje o další funkce směrem k aplikovanému výzkumu a inovační výrobě.
„Podniky podporujeme organizačně i finančně. Náš roční rozpočet činí 40 milionů eur. Zvláště vítáme takové iniciativy, jež vedou ke zlepšení života ve městě, tedy například ty, jež se týkají infrastruktury. Těžiště spočívá v technickém rozvoji, ale investujeme do základního výzkumu a vzdělávání. Všechny dotované projekty bedlivě sledujeme a jejich přínos pečlivě vyhodnocujeme.“
CO-CREATION LAB VIENNA
Krátce po tomto rozhovoru jsem měl možnost se v reprezentačních prostorách vídeňské radnice zúčastnit zajímavé akce Co-Creation Lab Vienna, která se letos uskutečnila poprvé. Magistrát totiž nechce jen nečinně čekat až někdo přijde s nějakým inovačním programem, a proto se rozhodl sám aktivně oslovit vedoucí pracovníky vídeňských podniků. Vyzval je, aby formulovali své problémy, jež by potřebovali vyřešit. Podle přísných kritérií nakonec členové speciální komise vybrali 6 atraktivních a závažných témat.
Organizátoři z Hospodářské agentury Vídeň mají v databázi asi 6000 kontaktů z 800 firem, laboratoří, výzkumných a vývojových pracovišť a jejich zástupce pozvali na radnici na slavnostní brífing.
Je to zajímavá forma jak vzbudit zájem, vyvolat tvůrčí energii, jak vygenerovat náměty na projekty s velkým ekonomickým nebo sociálním přínosem.
V prvé části představili autoři svá témata. Firma Melecs EWS hledá vývojáře elektronických součástek pro auta. Společnost Cofely Gebäudetechnik představila hned dva projekty. Jednak hledá firmu, jež by vyvinula mobilní aplikaci, s jejíž pomocí by se snadno a rychle dal vyhodnotit optimální energetický potenciál budov, a jednak tým, jenž by vyvinul softwarový nástroj ke koordinaci dodávek na stavby.
Vídeňské letiště přišlo s atraktivní výzvou – kdo vytvoří systém umožňující přijímat zavazadla cestujících na určitých místech ve městě, třeba v hotelech, cestovních kancelářích nebo dokonce přímo v domácnostech. Úkol je to velmi náročný, jak z hlediska logistiky, tak z pozice dodržování přísných bezpečnostních opatření. Výsledné řešení by mělo zvýšit komfort cestování.
S požadavkem na softwarové řešení přišli i pracovníci Vídeňského přístavu. Výsledek by měl poskytovat jednak přehled o volných místech v přístavních skladech a jednak by měl být napojen na informační systém, který by dirigoval přístup a pohyb kontejnerových tahačů.
Ze strany magistrátu vyšel požadavek na vývoj robustních sensorických přístrojů, jež by byly nasazeny ve vídeňských ulicích a kontinuálně získávaly meteorologická data. Od nich by se odvíjela další opatření pro zkvalitňování životního prostředí ve městě.
Firma TELE Haase Steuergeräte, zabývající se řídicí přístrojovou technikou, hledá řešení jak měřit obsah nádrží ve vodním hospodářství, v galvanovnách, ale také při doplňování vodních rezervoárů parkových fontán.
Po prezentacích následovaly ve druhé části akce už konkrétní diskuse. Každý vyhlašovatel měl k dispozici stolek s podkladovými materiály a kolem nich se tvořily hloučky živě debatujících zájemců o detaily.
Do konce roku čekají pracovníci Hospodářské agentury na přihlášky těch, kteří se chtějí podílet na řešení. Podle zájmu potom vytvoří třeba i multidisciplinární týmy, připraví právní rámec, stanoví časový harmonogram a samozřejmě se podílejí na ekonomické rozvaze. Kromě těchto organizačních kroků totiž agentura jednotlivé projekty dotuje až do výšky 40–60 % nákladů, což v praxi znamená až 500 000 eur!
JAK VZBUDIT ZÁJEM
Pedagogové vědí, že vzbudit zájem o techniku se musí už u mladých lidí, nejlépe ještě dětí. Proto se Hospodářská agentura od roku 2008 podílí na každoročních podzimních Slavnostech výzkumu.
Také letos se mladí zájemci setkali se zajímavými tématy. Mezi nejpřitažlivější patřila krátká virtuální procházka gladiátorskou školou, programování her a izolování DNA banánu. Na dvou Vysokých pedagogických školách představilo několik desítek vystavovatelů – od start-upů až po renomovaná vědecká pracoviště – atraktivní exponáty. Akce se konají ve dvou formátech: jeden rok jako velká výstava a druhý jako výstava putovní. Cílem je přilákat mládež, ale představit také odborné i laické veřejnosti vědecko-výzkumný potenciál hlavního města Rakouska.
VÍDEŇ MYSLÍ NA BUDOUCNOST
V kontextu rakouské podpory vědy a techniky hraje zvláštní roli Wiener Wissenschafts-, Forschungs- und Technologiefond (WWTF). Tento fond na podporu vědy, výzkumu a technologií má už v samotnému názvu zakotveno jméno hlavního města, což je jednou z jeho základních charakteristik.
Fond založil v roce 2001 primátor Dr. Michael Häupl, ale jako soukromá osoba. Tento význačný rakouský sociálnědemokratický politik vystudoval biologii a zoologii na vídeňské univerzitě a od roku 1994 je primátorem Vídně a také zemským hejtmanem.
„Posláním fondu bylo vybudovat z Vídně velkou vědeckou základnu, což se podařilo,“ informovala mne Dr. Donia Lasingerová z vedení Fondu. „K důležitým úkolům dneška patří koordinace a propojení vídeňských vědeckých pracovišť také v souvislosti s možností posílit postavení Vídně v mezinárodní vědecké komunitě. Fond vypisuje tematické úkoly (calls) a využívá k tomu ve dvou formách své finanční nástroje – podporuje projekty nebo osobnosti.“
92 %
|
Šestičlenné předsednictvo fondu schvaluje témata a činnost Fondu. Jeho financování zajišťuje soukromá bankovní nadace, což je v USA, Velké Británii nebo Německu běžná praxe, ale v Rakousku je tento způsob financování vědy ojedinělý.
Dotace projektů se pohybují od 200 000 do 1 milionu eur. Zvláštní formou jsou stipendia pro mladé výzkumníky nebo dotace profesorských míst.
V letech 2003 a 2014 vynaložil fond 100 milionů eur na podporu vědecko-výzkumných programů. Obsahovaly 161 projektů, jejichž realizace trvala dva až čtyři roky. Ale pořádají také tzv. letní školy zaměřené na duchovní, sociální a kulturní témata.
Pod heslem Vídeň myslí na budoucnost – inovace Vídně 2020 vytvořili pracovníci fondu strategii inovační politiky. Jednu z prvních témat formulovala výzva Life Science Call 2016. Je dotována částkou 4,7 milionu eur a obsahuje témata týkající se precizní neboli personifikované medicíny. Toto odvětví ve spojení s nejmodernějšími elektronickými technologiemi otevírá dveře nové generaci léčebných postupů. Jejich cílem je totiž rychlé a snadné určení individuálních příznaků pacienta a stanovení účinné terapie, například využitím genetického vyšetření.
Pavel Sedláček