Celá Evropská unie potřebuje stovky tisíc inženýrů z různých technických oborů a doktorů přírodních věd. Jen v Německu jich chybí 15 tisíc. EU ztrácí konkurenceschopnost s USA a Čínou. Firmy musejí odmítat zakázky, protože nemají konstruktéry, vývojáře, technology, nástrojáře apod. Na vině je hlavně nezáživná výuka matematiky, fyziky a chemie na základních školách. Je to nuda a otrava, mnozí studenti předměty nechápou, vytvářejí si k nim averzi až odpor a jsou rádi, když projdou školu s trojkami či čtyřkami. I dvojky z těchto předmětů bývají často vydřené. Pak se hlásí na VŠ na lehčí humanitní obory, které jsou tzv. „okecávací“. Jak z toho ven? Rok 2015 je v ČR rokem technického vzdělávání. V tomto roce by se mělo něco principiálně vyřešit.
Před lety jsem nadšeně četl, jak německé firmy Siemens, Thyssen Krupp a další začaly dodávat do mateřských škol jednoduché stavebnice pro dvou- až pětileté děti. Stavebnice myslím obsahovaly LED žárovečku, nějaký blikač, dráty, baterii a vypínač. Děti samy mohly sestavit jednoduchý obvod (zvládne jej i učitelka) a měly velkou radost, že jim to svítí nebo bliká. Prý se firmy chystaly dodávat i jednoduché stavebnice k montování různých domečků a vozítek, sestavy s malinkým motorkem na výtahy apod. Zásobeny byly stovky mateřských škol a cílem bylo vzbudit v dětech zájem o techniku, který jim vytvoří trochu jiný vztah k matematice, fyzice i k chemii. Tyto velké německé firmy již dnes myslí na svou budoucnost, která nastane za 20 až 25 let. Pokud se úsilí firem, státu a všech typů škol potká a všichni budou synergicky spolupracovat, pak se problém chybějících techniků rychle vyřeší. A co v Česku?
Stavebnice MERKUR
Zdá se, že české úřady se konečně rozhoupaly k důležitému kroku. Ministerstvo školství začne letos poskytovat mateřským školám peníze na nákup stavebnic, které u nejmenších dětí rozvíjejí vztah k technice. Reaguje tak na kritický nedostatek techniků, na nějž si stěžují firmy. Pomoc je však podmíněná – pokud dá kraj milion a další milion firmy a podnikatelé, tak stejnou sumu dostanou od ministerstva školky. MŠMT sice program otevřelo, ale zatím zjišťuje, zda do něj kraje půjdou. A některé z neznalosti váhají…
Pokud ale chce mít země více techniků a šikovných, vysoce odborných dělníků (nástrojářů, frézařů, mechaniků, elektrospecialistů, špičkových montérů), musí děti motivovat od velmi útlého věku. Do školek se pravděpodobně dostanou stavebnice typu MERKUR, na nichž si děti procvičí zručnost a představivost. Zvýší se manuální zručnost dětí, která trvale klesá. V některých školkách používají spíše Lego, protože MERKUR je složitější a jsou tam malé šroubky a paní učitelky tomu nerozumějí (a argumentují tím, že děti mohou matičky či šroubky spolknout).
Učitelky to samy neumějí
Stavebnic na základních i mateřských školách má letos výrazně přibýt. Na podporu technického vzdělávání, hlavně na nákup stavebnic, uvolní letos ministerstvo 25 milionů korun. Stavebnice používá řada základních i středních škol např. v Plzeňském kraji, jimž pomohly i evropské dotace. Domnívám se, že bude moudré, aby se změnily i osnovy na středních pedagogických školách, aby učitelky byly schopny děti vést k technice lákavým způsobem a nevybíraly dětem příliš jednoduché hračky. Učitelky by měly vědět, proč se to vše dělá, a měly by samy umět z MERKURU něco sestavit. Měly by rozeznat talenty a upozornit na to rodiče, aby se jim mohli více věnovat a dát je do lepší školy, kde talent nezakrní. Je dokázáno, že talent, který není na základní škole včas a dostatečně rozvíjen, už okolo třetí čtvrté třídy zakrňuje a dítě se postupně „zprůměruje“ – srovná se s ostatními. A je po talentu. Kolik vynálezů mohlo být učiněno!
Co mám socialistům za zlé, je, že se snaží všechny lidi zprůměrovat již od školy. Nacpat geniální děti s nositeli IQ okolo 80–90 do jedné třídy v naději, že se budou vzájemně obohacovat. Výsledkem tohoto „obohacování“ je, že ztrácíme geniální lidi, kteří by vymýšleli nová odvětví, nové obory, nové skokové inovace a přinášeli do Čech práci s vysokou přidanou hodnotou. Stačí pár velmi účinných léků na rakovinu či převratný materiál a většina Čechů by se měla dobře.
Proto by měly existovat elitní základní, střední i vysoké školy. Elitní ne pro bohaté, ale pro geniální. Prý je mimořádně nadaných dětí s vysokou tvořivostí a často s vysokým IQ v dětské populaci (okolo 7–8 let) asi 2 %, tak by to stálo za to. V elitních školách by mohly zvládat dva až tři ročníky za rok a ukončit vysokou školu klidně v osmnácti letech. Pak by mohly studovat další dvě najednou či jít do praxe a vymýšlet nanotechnologie, léky na rakovinu či věci z kvantové fyziky, které nás budou obklopovat za několik let. Rovnostářství je cestou do pekel průměrnosti, cestou velkých výdajů na sociální dávky a závislosti na technologických lídrech.
Chvála ČVUT
ČVUT má svou vlastní školku a bude mít i základní školu. Nápad založit při pražské technice mateřskou školku vznikl prostě – všude měly mateřské školy problémy s místem, na ČVUT se několik let před tím narodilo zaměstnancům hodně dětí a vědecké pracovnice se potřebovaly vrátit do práce. Jak už to u řady kreativních nápadů bývá, z nouze – ze snahy vyjít zaměstnancům vstříc a vrátit je do práce – se vyklubal světový unikát, který nám ve světě závidějí. Univerzita by se konceptu měla držet a rozvíjet jej. Mateřská škola Lvíčata, kterou před pěti lety otevřelo pražské České vysoké učení technické, je unikátní. Namísto pohádek učitelky dětem pouštějí např. kreslený pořad o tom, kde všude se bere voda. Plot školky zdobí brouci odlití z betonu – odlévaly je samozřejmě samy děti – a do hydraulické haly si třídy chodí pouštět lodičky. Kromě toho budou mít od příštího roku děti například astronomický kroužek, který vede jedna z učitelek – bývalá zaměstnankyně hvězdárny.
Letos nově otevírá i technicky zaměřenou základní školu. V Česku i ve světě jde o unikátní projekt: základní školy při vysokých školách sice existují, ale nejsou specificky zaměřené. Tato základní škola se více zaměří na techniku a přírodní vědy. Bude v ní více matematiky, prvouky, přírodovědy nebo fyziky. Projeví se to ale i ve výuce jazyků. V angličtině se děti budou učit odborná slovíčka, aby v budoucnu mohly používat i anglicky psané odborné materiály. ČVUT tak započala unikátní projekt nejen v Česku, ale i ve světě. Vysoká škola si vychová studenty s technickým zaměřením od nejútlejšího věku. Do pěti let by školku a základní školu mělo doplnit také gymnázium nebo technické lyceum. „Nebude to základní škola, jež by podporovala technické vzdělání jen pro ČVUT. Chceme, aby se u dětí rozvíjely přírodovědné a technické schopnosti. Děti dnes nejsou manuálně zručné. K nám chodí osmnáctiletí studenti a první, co v laboratoři udělají, je, že si šroubovákem propíchnou ruku, nevědí, co jsou kleště nebo hasák,“ popisuje aktuální situaci rektor ČVUT Petr Konvalinka. Firmy pak v posledních letech čím dál více postrádají pracovníky v technických profesích. Spolu s ministerstvem školství se proto nyní rozjela informační kampaň Rok 2015 – rok technického vzdělávání. „Otevření základní školy je příspěvek ČVUT k této akci. Chceme ukázat státu, jakým způsobem by mohly základní školy fungovat,“ doplňuje profesor Konvalinka.
Patronát nad školkami, základními školami Každá firma, která je elektrotechnická, strojírenská, chemická, dřevozpracující, potravinářská apod., by měla převzít jakýsi fungující patronát nad nejbližšími školkami a základními školami. Měla by vybrat zaměstnance, kteří to umějí s dětmi, aby do školek a škol pravidelně chodili a po domluvě s vedením školy přiváděli děti k poznávání techniky od jednoduššího ke složitějšímu. Pomocí her, při laboratorních „pokusech“, při exkurzích. Měli by dětem a žákům zadávat jednoduché, ale zajímavé úlohy k řešení a odměňovat je. Děti to bude bavit, protože budou vědět, že je to k něčemu. Vhodným žákům pak mohou dát doporučení na střední průmyslovou školu nebo je přemluvit k učebnímu oboru, kde je jich zapotřebí, a vyplácet jim zajímavé stipendium. Těm nejlepším pak dávat doporučení na technickou vysokou školu.
Právě patronát nad školami umožní firmám mít nad pedagogickým procesem „kontrolu“ a trochu ovlivňovat ředitele a ředitelky, pedagogy i děti. Za cca 10 až 15 let by se tento systém měl projevit na počtu studentů na technických univerzitách.
Podpora státu
Stát by celou věc neměl odbýt jen podmíněným rozdáváním stavebnic MERKUR. Měl by vymyslet systém podpor a bonusů pro UT, ČVUT, VUT a VŠB–TUO. Buďto výrazně zvýšit státní příspěvek na studenta techniky a přírodních věd nebo, jak navrhuje Václav Klaus mladší, zavést na vysokých školách školné a na technických a přírodovědných oborech je odpustit. Studenti techniky a přírodních věd by měli mít přednostní právo na koleje a řadu dalších výhod.
Do osnov základních škol by se mělo dostat jiné pojetí výuky matematiky, chemie a fyziky. Toto odlišné pojímání už musí začít na pedagogických fakultách, aby se učitelé klíčové předměty naučili správně učit. Shodli se na tom v listopadu u kulatého stolu HN náměstek ministra školství Jaromír Veber, rektor Technické univerzity v Liberci Zdeněk Kůs, viceprezident svazu průmyslu Radek Špicar a ředitel Scia Ondřej Šteffl. Já k tomu dodávám, že ve výuce těchto předmětů musí převládnout hravost, zajímavost, srozumitelnost, vysvětlování smyslu. Hodina matematiky by neměla začínat slovy: „Tak dnes se naučíme odmocňovat….“. Ale například takto: „Děti, kromě jiného i díky speciální části matematiky – tedy odmocňování – je možné v životě řídit letadla, vesmírné rakety, vlaky, lodě, stavět domy, výtahy, vypočítat klimatizace a vymýšlet nové ipody atd. Je to zajímavé, pojďme se tomu naučit!“ Prostě je třeba vzbudit nadšení a dávat výuce smysl. Také návštěvy IQlandů jsou pro zájem dětí o fyziku velmi důležité. V hodinách fyziky, matematiky a chemie by se měl promítat francouzský seriál pro děti a mládež „Byl jednou jeden vynálezce“, který je velmi poutavý a poučný a řada dospělých se na něj dívá s dětmi.
Ředitelé škol by měli hledat ty nejlepší učitele na matematiku, přírodopis, fyziku a chemii. A začít aktivně oslovovat zajímavé výrobní podniky v okolí s prosbou o spolupráci.
Jen to všechno dohromady a s vytrvalostí po dobu dvaceti let zachrání náš průmysl před degradací a zachrání statisíce pracovních míst. Jinak nám hrozí, že budeme jen výrobnou a za lidi budou vyrábět 3D tiskárny.
PhDr. Karel Červený, MSc., MBA