Stávají se fenoménem současného technického pokroku, prožívají technologický boom a jejich vývoj není zdaleka ještě ukončen.
Na nadcházejícím mezinárodním veletrhu IFA, který se 4. až 9. září koná v Berlíně a který patří k největším evropským veletržním akcím ve světě spotřební elektroniky a domácí techniky, mají mít – podle posledních informací – dominantní postavení také tzv. smart (neboli chytré) hodinky a náramky. Oproti předchozím ročníkům bude údajně jejich expanze zjevná a výstavní expozice světových výrobců jako jsou Alcatel, Samsung, Motorola, Asus, Garmin, Mio, LG, Sony, ConnecteDevice (Cookoo), Huawei a četných dalších se pochlubí nejen nejnovějšími modely v této branži, ale i výhledovými prototypy.
Pro řadu návštěvníků berlínského výstaviště bude existence těchto náramkových inovací 21. století (a bezesporu i prestižních módních doplňků) zřejmě známou skutečností, neboť některý z modelů třeba už sami vlastní, pro jiné spíše vhodnou příležitostí pro podrobnější seznámení s něčím, o čemž zatím mají jen matnou představu.
JEJICH ZROD BYL LOGICKÝ
Trh mobilních telefonů a tabletů začíná být saturovaný, a tak se pozornost výrobců spotřební elektroniky začala orientovat i na takzvanou nositelnou elektroniku (v angličtině wearables), k níž patří různé fitness náramky, sledující sportovní aktivity či jen denní režim svého uživatele a rovněž na chytré hodinky – tedy hodinky spolupracující mimo jiné s mobilním telefonem. 
Zvláště digitální chytré sportovní náramky či chytré sportovní hodinky – vzhledem k vzrůstajícím sportovním aktivitám veřejnosti a celosvětovým změnám v životním stylu – vytvářely žádaný tržní segment, který i přes různé slibné „první vlaštovky“ tvořil mezeru v nabídce spotřební elektroniky.
Tento nový sortiment byl rovněž vítanou příležitostí pro mnohé elektronické firmy, které jen žárlivě sledovaly úspěchy tradičních švýcarských hodinek i věhlas značky Swiss made na jejich cifernících. Bylo zjevné – a potvrzovaly to též výroky některých švýcarských výrobců – že je „chytré hodinky nechávají chladnými“. Ozývaly se hlasy, že „při vývoji chytrých hodinek je pro švýcarské značky naprosto nezbytná spolupráce s jinými zahraničními firmami, které jsou v tomto ohledu technicky lépe vybaveny“. (Označením Swiss made se mohou honosit pouze ty kusy, které jsou ze 60 % vyrobeny ze švýcarských součástek a zároveň je finální montáž hodinek prováděna ve Švýcarsku. Přesná definice, kdy smí být značka Swiss made na hodinkách užita, je obsažena ve švýcarských zákonech a dodržování je přísně kontrolováno úřady. Tato pravidla dávají zákazníkům záruku, že hodinky jsou vyrobeny z kvalitních dílů a jsou kompletovány opravdovými hodinářskými mistry.)
Ale vše samozřejmě ukáže čas. Například označením Swiss made se již nejnověji chlubí na první pohled klasické elegantní hodinky s minimalistickým designem Withings Activité francouzské firmy Withings. Na největším světovém veletrhu s luxusními hodinkami Baselworld tento rok své vlastní chytré hodinky vystavovala také řada klasických švýcarských hodinářských firem, u nichž by to ještě před rokem nikdo nečekal.
NAPLNĚNÁ VIZE
Oficiálně byly první chytré hodinky uvedeny na trh v podstatě nedávno, ve skutečnosti se však s nimi experimentuje již delší dobu. Počáteční prototypy přitom nevypadaly nějak atraktivně. Teprve miniaturizace a příchod dotykových displejů umožnily použít jejich současnou konstrukci.
První opravdu chytré hodinky se objevily na počátku 21. století. V letech 2001 až 2002 to byly třeba IBM WatchPad, které „poháněl“ operační systém Linux – tehdy ve verzi 2.4. O jejich výkon se staral pomalý ARMový procesor, obsahovaly malou operační paměť RAM (8 MB) a 16megabajtové úložiště. Nechyběl jim kalendář ani Bluetooth. Americká firma IBM hodinky sestavila ve spolupráci s japonským Citizenem (dnes světově největší hodinářskou společností) se zacílením na manažery a studenty a nastavila tehdy cenu na 399 dolarů. Nicméně projekt byl krátce poté zastaven a hodinky zmizely z trhu. 
Od roku 2013 dochází k vývoji chytrých hodinek s mobilními operačními systémy. Mezi výraznější modely lze zařadit Sony SmartWatch & SmartWatch 2, Pebble Watch a Samsung Galaxy Gear. V roce 2014 americká společnost Apple uvedla své Apple Watch.
Není ovšem bez zajímavosti, že první koncept chytrých hodinek byl zveřejněn již před 59 lety. Tehdy, v září roku 1956, otiskl redaktor Robert G. Beason v americkém časopise Mechanix Illustrated nástin zařízení, které pojmenoval „telefon zítřka“. Na článku spolupracoval s bývalým hlavním inženýrem Haroldem Osbornem, který působil v American Telephone & Telegraph (AT&T) a nadepsal ho titulkem Your Telephone of Tomorrow. Toto zařízení vypadalo jako tehdejší kulaté kapesní hodinky, ovšem mělo funkce dnešních „chytrých hodinek“, které se v té době mohly objevit spíše ve sci-fi filmech.
Beason uvedl, že budou disponovat tónovou volbou a automatickým vytáčením. (Lidé vysloví telefonní číslo, to zařízení okamžitě rozpozná a vytočí daný kontakt.) Dále měly hodinky zastoupit některé úkony sekretářky (informování o kontaktech, jménech či číslech). Kromě toho už tehdy „viděl“ v tomto zařízení barevný displej. Navíc chtěl, aby „telefon zítřka“ umožňoval zobrazování živého televizního signálu na velkou vzdálenost, to znamená i přes oceán. Novinář tipoval, že telefony budoucnosti budou mít funkce jako videohovory a dokonce předpověděl dotykové obrazovky. Věřil, že přístroj bude mít díky miniaturizaci velké množství funkcí – třeba podsvícenou klávesnici a také možnost, aby vyzváněl více tóny. Je až neuvěřitelné, jak se mu povedlo předpovědět tyto současné technologické novinky.
CO DOKÁŽOU SMART DNES?
Je zřejmé, že jen klasickému odměřování času na našich zápěstích „zvoní hrana“. V současné době tyto časomíry svému majiteli čím dál tím víc poskytují i přidanou hodnotu, tedy něco navíc v podobě nejrůznějších údajů a výzev k sociální interakci. Tato jejich proměna naznačuje, jak se změnil svět a že nemalý význam v informační společnosti je přikládán právě pestré škále informací.
Kromě toho chytré hodinky také dokážou měnit to, jak nakládáme s časem samotným, což potvrzuje například i výkonný ředitel Applu Tim Cook výstižně takto: „V naší společnosti v současné době hodně lidí nosí Apple Watch. Ty vám po určitém čase připomenou, že jste se již dlouho nehýbali a že byste se měli protáhnout. Je kouzelné sledovat, jak spousta lidí, kteří celou hodinu seděli u počítače, začnou pak 10 minut před celou vstávat a cvičit.“
Modely chytrých hodinek kromě klasické funkce časomíry rovněž telefonují, umožňují psát SMS nebo přijímat elektronickou poštu. |
Oblíbenými se nyní stávají chytré fitness náramky či sportovní chytré hodinky. Obsahují třeba výškoměr (sledují aktuální nadmořskou výšku, údaje o celkovém výstupu a sestupu, rychlost stoupání a klesání, počet sestupů, teplotu a barometrický tlak), ukazatel spotřeby kalorií, ukazatel spalování tuků, pulsoměr (měření srdeční frekvence s přesností EKG), možnost nastavení individuální tréninkové zóny, různá další vyhodnocení, grafická znázornění pro sledování pokroku při tréninku a řadu dalších funkcí.
Modely chytrých hodinek kromě klasické funkce časomíry rovněž telefonují, umožňují psát SMS nebo přijímat elektronickou poštu. Ale také nahrávají hovory, mohou fungovat jako navigace, připomínají na co jejich uživatel pozapomněl a podobně. Jiné mají vlastní SIM kartu a zcela se obejdou bez telefonu.
SBĚRAČI DAT
Výhodou chytrých hodinek a nositelné elektroniky obecně je jejich neustálé propojení s uživatelem – a to i v případě, kdy u sebe právě nemá telefon. Díky bohaté senzorové výbavě dokážou sbírat velké množství dat o uživateli či prostředí, v němž se nachází, která lze následně – prostřednictvím internetového připojení mobilního telefonu – odesílat ke zpracování.
Z těchto hledisek se tedy nabízí jejich další praktické využití třeba ve zdravotnictví (pro dálkové sledování zdravotního stavu pacienta v reálném čase) či ve farmaceutickém průmyslu. Zájem ale už projevuje i automobilový průmysl (ovládání určitých funkcí vozů), reklamní byznys, maloobchod nebo firmy působící v cestovním ruchu.
PRO A PROTI
I takzvané chytré hodinky jsou samozřejmě jen tak „chytré“, jak jim to umožňují v nich používané aplikace. Ty však přibývají téměř každým dnem a s nimi též údaje o prodeji chytrých hodinek. Přestože se v tomto směru z různých zdrojů liší, nepochybně se jedná o tržní segment s vysokým potenciálem růstu.
Například v aktuální zprávě GfK analytici uvádějí, že se v roce 2014 po celém světě prodalo 13,5 milionu zařízení pro sledování fyzické aktivity a zdravotního stavu a 4,1 milionu chytrých hodinek. Pro letošní rok GfK predikuje bezmála trojnásobný růst trhu nositelné elektroniky, konkrétně na 51,2 milionu prodaných kusů. Podíl prodaných kusů obou typů zařízení se má během letošního roku vyrovnat, což může znamenat až šestinásobný růst prodejů chytrých hodinek.
Současným lídrem trhu chytrých hodinek je jihokorejský Samsung, který podle údajů Smartwatch Group v uplynulém roce prodal 1,2 milionu svých hodinek. Letos do prodejů těchto zařízení bezpochyby výrazně promluví i americký Apple, který na trh dodává své Apple Watch. Stanou se tudíž brzy běžným smysluplným doplňkem, jakým jsou nyní již smartphony, nebo budou spíše demonstrovat prestižní manažerskou pozici majitele?
Po pravdě řečeno, vzhledem k malým rozměrům nemají chytré hodinky pro některé funkce dostatečný komfort. Designem či základní filozofií jsou zajímavé třeba pro ty, kteří nechtějí být obtěžováni „velkým telefonem“. Mají také leckdy dětské nemoci u banálních věcí dávno zvládnutých jinými přístroji. Obdobné plusy a minusy bychom ovšem nalezli například i porovnáním kapesních chytrých mobilních telefonů s rozměrnějšími tablety a naopak.
Takže lze jen souhlasit s britským geografem sirem Nigelem Johnem Thriftem, který v závěru knihy Shaping the Day (Tvarování dne) jako její spoluautor k tomu výstižně dodává: „Myslím, že zatím nemůžeme o chytrých hodinkách vytvářet žádné rychlé soudy. Co ale už teď víme je, že tato technologie nějakým způsobem změní způsob, jakým žijeme a komunikujeme s okolím.“
Milan Bauman