Táborská nemocnice dnes vytvořila pomocí počítačové tomografie prostorový snímek ostatků lebky Jana Žižky z Trocnova. Získaná digitální data by mohla vést k novému antropologickému výzkumu legendárního husitského bojovníka. Horní část lebky, takzvanou kalvu, dnes přivezli do nemocnice zástupci táborského husitského muzea, kterému ji zapůjčilo čáslavské muzeum.
Jde o pravděpodobný pozůstatek po Janu Žižkovi, ale s definitivní platností prý nikdo nemůže prohlásit, že jde skutečně o lebku slavné historické postavy. "Těžko bych si troufal říci nějakou procentuální pravděpodobnost. Antropolog Emanuel Vlček, který se Janem Žižkou velmi zabýval, to podkládal statistickým důkazem dvou zranění na lebce," řekl dnes novinářům ředitel husitského muzea Jakub Smrčka. Myslel tím zranění obou očí, kdy na jedno Žižka neviděl vůbec a na druhé pravděpodobně velmi špatně.
Horní část lebky v těchto dnech vystavuje husitské muzeum. Proto využilo možnosti vytvořit 3D snímky, které by mohly vést k dalším objevům. "Budeme se snažit apelovat na antropology, aby se výzkumu věnovali. I když jsme si vědomi toho, že mnoho nového se zjistit nedá. Nicméně uvidíme, co jim ta digitální data řeknou," uvedl.
Počítačová tomografie se prioritně využívá v medicíně, kde slouží k diagnostice širokého spektra poranění a chorob. Lékaři tak vidí inkriminované místo z několika úhlů. "Je to nejmodernější zobrazení, které dnešní přístroje zvládnou," uvedl primář radiodiagnostického oddělení táborské nemocnice Gábor Gyüre.
Dodal, že mezi pořízením snímků člověka a Žižkovy lebky nevidí žádný velký rozdíl. "Je to úplně stejný proces, jako kdyby zde ležel pacient," uvedl Gyüre u speciálního tomografického tunelu.
Letos uplyne 590 let od Žižkova úmrtí při obléhání hradu v Přibyslavi. Ostatky, mezi něž kromě kalvy patří také úlomky stehenních kostí a části žeber, byly nalezeny v kostela svatého Petra a Pavla v Čáslavi v roce 1910.