„V této turbulentní době je třeba zaměřit se na pozitiva, která zemní plyn přináší," uvedl Gertjan Lankhorst, nově zvolený prezident Eurogasu a současně výkonný ředitel nizozemské společnosti GasTerra. „I když v současnosti zaznamenáváme v evropském prostoru jisté obavy o zemní plyn, ty by každopádně neměly mít negativní vliv na skutečnost, že zemní plyn zůstává i nadále bezpečným, konkurenčně silným a čistým palivem."
Gertjan Lankhorst vystoupil se svým projevem na plénu sdružení Eurogas v Benátkách, na němž byl současně zvolen za jeho nového prezidenta. Na této pozici vystřídal Jean-Francois Cirelliho. „Sektor plynárenství může nabídnout více než jen zemní plyn," uvedl nově zvolený prezident a výkonný ředitel firmy GasTerra, jenž pochází ze země, kde bylo dosaženo mnohé v oblasti efektivity energetických procesů a kde se rovněž podařilo výrazně snížit emise skleníkových plynů, a to především díky využívání technologií využívajících zemní plyn - např. v oblasti vytápění.
„Zemní plyn může nabídnout mnoho zajímavých řešení pro efektivní spolupráci s obnovitelnými zdroji energie. Také mnoho inovativních technologií využívá zemní plyn jako své základní palivo. Evropské plynárenství má rovněž k dispozici mnoho zkušených specialistů, odborníků, techniků atd.,"dodává Gertjan Lankhorst.
Lankhorst souhlasí s komisařem EU pro energetické otázky, Güntherem Öttingerem, který ve svém projevu adresovaném Eurogasu uvádí, že „bezpečnost energetických procesů v evropském prostoru nelze oddělovat od cílů stanovených do roku 2030 v oblasti klimatu a energetiky" („2030 framework").
Ve svém projevu na plénu Lankhorst mimo jiné uvedl: „Rád bych varoval před návrhy, jakým je např. poněkud unáhlená představa o náhradě zemního plynu obnovitelnými zdroji energie. Přitom
však současně zaznamenáváme vzestup uhlí, což je nepochybně smutný fakt." I tato fakta jsou součástí aktuálně zveřejněného materiálu EK o strategickém postupu v oblasti bezpečnosti energetických procesů v rámci evropského prostoru („European Energy Security Strategy").
Ohledně energetické bezpečnosti komisař Öttinger také zdůraznil potřebu (převážně) východoevropských zemí diverzifikovat zdroje dodávek energetických surovin. Potvrdil také závazek EU vytvořit plně funkční vnitřní energetický trh coby páteřní mechanismus pro naplnění cílů obsažených ve výše uvedeném materiálu („European Energy Security Strategy"). Základní bodem je akcelerace prioritních infrastrukturních projektů a diverzifikace energetických zdrojů, a to jak z hlediska dodavatelských zemí, tak i z hlediska přepravních tras.
Odcházející prezident Jean-Francois Cirelli ve svém projevu zdůraznil nutnost dalšího rozvoje tržního prostředí v oblasti evropské energetiky. „Rozvinutější tržní prostředí znamená také vyšší bezpečnost. Stále je však třeba v této souvislosti mnohé učinit, abychom dosáhli stanovených cílů," uvedl dále. Marco Alvera z vedení italského energetického koncernu Eni a současně viceprezident Eurogasu, který se zasedání, na němž tuto italskou společnost zastupoval, rovněž účastnil, naléhal ve svém projevu na čelní představitele EU, do jejichž kompetence spadá rozhodování ohledně integrace evropského plynárenského trhu, aby přijali taková opatření, jež by pomohla nastartovat či urychlit nezbytné procesy. „Potřebujeme silný, jednotný a integrovaný evropský plynárenský trh, nikoliv 28 samostatných nespolupracujících trhů. Je proto třeba podporovat aktivity zaměřené na propojení a integraci evropského trhu, ale také např. zajistit, aby byla ve všech členských zemích EU aplikována a realizována pravidla týkající se uskladňování zemního plynu," uvedl dále.
Zástupci plynárenských společností, mezinárodní energetické agentury IEA, akademické obce či sektoru obnovitelných zdrojů se setkali v Benátkách s cílem nastolit diskusi o otázkách spojených s tématem energetické bezpečnosti i rámcových úkolech do roku 2030 v oblasti energetiky a klimatu. Existuje mnoho různých názorů na emise skleníkových plynů, obnovitelné zdroje či efektivitu energetických procesů. Eurogas však trvá na tom, že cíl snížit o min. 40% emise skleníkových plynů (ve srovnání s rokem 1990) přijatý Radou v říjnu, společně se včasnými a efektivními opatřeními zaměřenými na reformu systému obchodování s emisemi (ETS- Emissions Trading System) mohou být efektivním nástrojem, jak se dále přiblížit energetickým systémům s nižším obsahem uhlíku.