Než se zaměstnanec – ale i novinářská návštěva – dostane dovnitř, musí se nasoukat do ochranného oblečení, látkové obuvi, na hlavu, kterou už stejně kryl lehký bílý čepeček, si ještě natahuje kapuci, ruce vsunuje do rukavic a na obličej váže roušku. Provoz za několika těsnicími dveřmi totiž vyžaduje superčisté prostředí. Vyrábějí se tu léky. Konkrétně chemické léky proti nádorům (cytostatika).
Útok na nebezpečnou buňku
Jsme v brněnském závodě společnosti VUAB Pharma. Ta má hlavní sídlo v Roztokách u Prahy a jinak je součástí skupiny Safichem Group. Tady v Brně vlastní VUAB Pharma dvoupodlažní budovu v areálu bývalé Lachemy. Po deseti letech vývoje a schvalovacích řízení zde může začít výrobu cytostatik. 
Jsou dvě a oboje patří do kategorie generických léčiv neboli léků, jimž už skončila patentová ochrana,
a mohou je tedy vyrábět i jiní producenti než ti, kteří je původně vyvinuli. Takové léky sice nejsou zbrusu nové, ale zase jsou levnější a osvědčené, protože jejich účinky jsou už dobře známé.
Jeden ze zdejších preparátů se nazývá oxaliplatin. Používá se nitrožilně proti nádorům tlustého střeva nebo žaludku. Je založen na platině – obsahuje jí
49 procent. Lék se pevně váže na DNA v nádorové buňce a buňku díky tomu zničí. Toto cytostatikum (stejně jako jiná chemoterapeutika) zasáhne i zdravé buňky, ty však mají vyšší úroveň opravných mechanismů, takže mají větší šanci se samy opravit.
Druhé zdejší cytostatikum, dacarbazin, neobsahuje platinu, ale derivát chemikálie imidazol. „Samo o sobě proti nádorům neúčinkuje, ale rozkládá se v játrech. V nich se mění na látku, která působí proti nádorovým buňkám v kůži nebo v Hodgkinově lymfomu v mízních uzlinách,“ vysvětluje Vladimír Kysilka, ředitel zodpovědný za vývoj.
Evropský původ výhodou
Výroba cytostatik je vysoce toxická. Proto také musel zdejší provoz prokázat, že je dostatečně bezpečný.
„Ačkoli v závodě už v minulosti probíhala výroba léčivých látek, museli jsme znovu získat všechna povolení, vyvinout vlastní, patentově chráněné výrobní postupy, zajistit všechny podmínky správné výrobní praxe, potvrzené Státním ústavem pro kontrolu léčiv, a projít zahraničními zákaznickými audity. To vše se povedlo,“ hodnotí generální ředitel a předseda představenstva VUAB Pharma Jan Magler.
A to považuje za velkou výhodu. Konkurence na trhu léčiv je značná, i sem přicházejí levnější výrobci z Asie. Nicméně u léků přece jenom platí, že odběratelé dávají přednost osvědčeným výrobcům třeba z evropského regionu, kteří garantují stálou a neměnnou kvalitu.
Recyklace jen někde
Zaměstnanců v Brně není mnoho, pouhá desítka. Na přípravu účinných látek pro léky by to mělo stačit. „Podle plánů by výroba měla v příštím roce dosáhnout asi čtyř kilogramů oxaliplatinu a padesáti kilogramů dacarbazinu,“ říká obchodní ředitel VUAB Pharma Jiří Mikulka s tím, že o tomto rozsahu jednají s potenciálními odběrateli, kteří si jejich látky testují. Tyto substance bude firma zpočátku dodávat výrobcům finálních léků. Předpokládá však, že časem začne vyrábět i vlastní medikamenty pro konečného uživatele.
Pro představu: z jednoho gramu oxaliplatinu se připraví deset až dvacet injekcí pro pacienta, záleží na jejich síle.
Platinu firma nakupuje na londýnské komoditní burze, ale také ji umí recyklovat třeba z výrobních odpadů a z nepoužitých léků. Zdejší odborníci vyvinuli i postup, který se však v praxi zatím neuplatnil: získávání platiny z moči a stolice pacientů, kteří léky užívají.
„Víte, pacient, který léky užívá, bojuje o život. Říkat mu tedy, že v tomto stavu ještě musí potřebu vykonávat do speciálně vyčleněných nádob, není úplně na místě,“ konstatuje generální ředitel Mengler. Pacienti někdy dostanou lék v infúzi a pak jdou domů. Tam nemají podmínky pro recyklaci...
Možná se v budoucnu, alespoň v nemocnicích, přece jen podaří najít nějaký přijatelnější postup získávání cenného kovu odcházejícího z těla pacienta. Asi by se vyplatil, vždyť platina se nakupuje na londýnské komoditní burze za cenu někdy až k milionu korun za kilogram.
Kromě cytostatik v Brně vyrábí VUAB Pharma v Roztokách zejména léčivou látku nystatin proti plísňovým
a kvasinkovým onemocněním a dále suché injekce (které se rozpouštějí do injekčního roztoku) – například posilující hormon hydrokortizon. Velká část produkce jde na export. Loňské tržby dosáhly 303 milionů korun, zisk 26 milionů korun. Název, k němuž se firma v roce 2005 vrátila, vychází z pojmenování Výzkumný ústav antibiotik a biotransformací. Založen byl v roce 1949 a byl v něm tehdy jako v prvním zařízení ve střední Evropě vyráběn penicilín.
Josef Tuček
foto: VUAB Pharma