Brněnský CEITEC vlastní unikátní magnetickou rezonanci
„Květnem letošního roku skončilo vybavování laboratoří projektu,“ prohlásil ředitel výzkumného centra prof. RNDr. Jaroslav Koča u příležitosti otevření velké laboratoře projektu RP6, vybavené dvěma unikátními přístroji nukleární magnetické rezonance společnosti Siemens v ceně 100 mil. Kč, „a začíná období výzkumu a obhajoby vědeckých závěrů. A to bude nejméně tak těžké, ne-li těžší než fáze první, i když ani ta nebyla vůbec lehká.“
I podle doc. MUDr. Mikuláše Beka, rektora Masarykovy univerzity, hlavní instituce z šestice zakladatelů Středoevropského technologického institutu (CEITEC), jsou investice ve výši 208 mil. eur uzavřeny. Ale jedním dechem dodává, že na projekt CEITEC nemůžeme pohlížet českými měřítky, neboť vědecké programy zde realizované jsou programy mezinárodní, takže jde o tzv. sdílené laboratoře, kdy je unikátní zařízení, např. nukleární magnetické rezonance, jež bylo nyní zprovozněno, využíváno výzkumnými institucemi v celoevropském prostoru.
Magnetom Prisma
Brněnští vědci si vybrali k výzkumu mozku špičkový přístroj Magnetom Prisma, tedy magnetický skener se silou magnetického pole 3 Tesla (3T). Unikátní kombinace parametrů gradientního systému s 64kanálovou hlavokrční cívkou poskytuje zcela unikátní neurozobrazování, které se uplatní při výzkumu funkcí mozku, tedy i neurodegenerativních onemocnění, jakými jsou Alzheimerova či Parkinsonova choroba. Přístroj magnetické rezonance Magnetom Prisma má excelentní homogenitu, nový gradientní systém, dva plnohodnotné vysílací kanály a velké množství přijímacích kanálů. To má za následek výrazné zlepšení poměru signál/šum a urychlení měření. 
Přístroj umožňuje simultánní excitace více než jedné mozkové vrstvy, což při neurofunkčních vyšetřeních přináší velké výhody. Co to v praxi znamená, jsme se zeptali Ing. Vratislava Švorčíka, odpovědného zástupce společnosti Siemens. „Oba přístroje mají takový výkon, že nemají pro klinickou praxi využití, to je skutečně pouze ve výzkumu. Z toho důvodu nenabízí například větší prostor ve skenovacím tunelu, vše je podřízeno výkonu. Mimochodem, stačí se přiblížit k přístrojové části s mobilem nebo počítačem či digitálním fotoaparátem a silové pole vám je spolehlivě ‚vyčistí‘. Podobných přístrojů jsme zatím nedodali mnoho, na světovém trhu je asi 50 kusů. S uživateli máme zpravidla dohodu a smlouvu o hledání nových možností ve využívání softwaru magnetické rezonance, a jsme proto zvědavi na výzkumné programy, které se zde budou realizovat. Pokud budou nosné a zajímavé a budou se lišit od běžné klinické praxe, pak budeme opravdu zvědavi na zpětnou vazbu.“
Programy využití
Prof. MUDr. Ivan Rektor, vedoucí programu Neurovědy, uvádí na prvním místě především výzkum Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby, kde bude CEITEC spolupracovat s norským projektem a sledovat skupinu 50 pacientů trpících Alzheimerovou chorobou, 50 s Parkinsonovou chorobou a další 50členný vzorek seniorů bez příznaků těchto chorob, již dříve vybraných. Mozek všech osob bude detailně skenován v průběhu času a popsané a definované příznaky pak budu sloužit v klinické praxi k včasnému rozpoznání symptomů těchto chorob u běžných pacientů, jež se stávají při prodlužování věku dožití naší populace stále aktuálnějšími.
Další možnosti, co se výzkumu těchto chorob týče, se nabízejí, jak naznačila prof. MUDr. Irena Rektorová, ve velkém společném evropském programu EU Joint Programme – Neurodegenerative Disease Research, do něhož jsou brněnští vědci v rámci CEITEC již zapojeni. 
Potlačení epileptické aktivity tzv. Mozartovým efektem, další z připravovaných projektů, je zajímavá metoda, při níž mají pacienti na přechodnou dobu voperovány snímací elektrody na přesně stanovená místa, odkud vycházejí epileptické záchvaty. Po jejich lokalizaci je tato část mozku chirurgicky odstraněna. Ale ještě před zákrokem se lékaři snaží přímo v mozku zjistit, zdali Mozartova hudba skutečně potlačuje epileptické výboje – odtud název metody, což naznačují měření za pomocí standardního, tedy povrchového EEG vyšetření mozku.
Celkem je nachystáno k výzkumu s využitím magnetické rezonance na 16 vědeckých programů, jež zahrnují například i studium procesů v mozku agresivních řidičů, souvislost mozkové činnosti při svobodných a nesvobodných rozhodnutích, studium podkorových struktur a jejich vztahu k mozkové kůře či optimalizace a použití pokročilých magneticko-rezonančních technik k zobrazení míchy. Vědci a lékaři je využijí k charakteristice strukturálních, neurochemických a funkčních změn v oblasti krční míchy utlačované při degenerativní spondrogenní cervikální stenóze, což, přeloženo do laického jazyka, je útlak míchy výhřezem ploténky, choroby důvěrně známé z pracovního zatížení.
CEITEC je mezinárodně otevřený program
Od prvních úvah o vhodnosti či nutnosti vybudovat v Brně Středoevropské technologické centrum uběhlo bezmála 20 let a velkolepý projet spojující brněnské vysoké školy přírodovědných a technických oborů s jedním ústavem AV ČR je završen a jeho nadnárodní pojetí může otevřít české vysoké školství mezinárodní vědě. Realizace nebyla jednoduchá i proto, že výběrová řízení na dodavatele přístrojového vybavení byla od běžných, investorských projektů obvyklých v projektech financovaných z dotací programů EU poněkud odlišná a vyžadovala velký diplomatický a argumentační um. Ale zvítězilo hledisko mezinárodnosti. „Toto pojetí,“ jak řekl doc. RNDr. Mikuláš Bek, rektor Masarykovy univerzity, „již naplňujeme a v současnosti zaměstnáváme v 57 výzkumných skupinách významné zahraniční odborníky.“ Na okraji Brna vyrostl architektonicky zdařilý a jednotně pojatý areál s plochou 25 000 m2 nových laboratoří s vybavením za více než jednu miliardu korun. Dva přístroje Magnetom Prisma společnosti Siemens, které byly na počátku května v Brně oficiálně uvedeny do provozu, otevírají výzkumným a lékařským pracovištím v celé střední Evropě nové a špičkové možnosti výzkumu mozku, jehož struktura a výkonnost patří k největším mysteriím lidského bytí a života na Zemi.
Jan Baltus