Zatímco se experti předhánějí v líčení báječného světa, který nastane, až nás digitalizace zcela prostoupí, hovoří její kritici o úskalích, jež se mohou projevit především ve zdravotnictví.
V čem spočívá težiště?
Základem procesu, jemuž říkáme digitalizace nebo také nová průmyslová revoluce, je politika. Jejím úkolem je vytvořit rámcové podmínky pro digitalizaci nejen průmyslu a dopravy, ale i zdravotnictví. Cílem je dosáhnout situace, kdy se digitální pokroky budou příznivě dotýkat všech lidí, čili budou znamenat rozhodný přínos ke zlepšení kvality života. V tomto úhlu pohledu spočívá těžiště digitalizace ve třech oblastech: v prosíťování, v telemedicíně a ve vývoji nových terapií.
Téměř všichni praktičtí lékaři, ale také nemocnice již využívají digitálních dat. Ale mnohde chybí účinná výměna informací čili efektivní transfer dat. Máme na mysli především elektronické zpracování pacientových údajů. Jejich základem musí být elektronická zdravotní knížka, jež obsahuje kromě anamnézy a diagnózy také rozpis medikamentů. Takový standardizovaný medikamentní plán musí obsahovat povolené kombinace léků, což by mělo přispět jednak k účinnější a bezpečnější léčbě a jednak odstraněním duplicity ke snížení spotřeby léčiv.
V České republice jsme sice nastoupili principiálně správnou cestu, ale miliardové investice přinesly jen skromné výsledky.
Další oblastí je telemedicína. Pod tímto pojmem se skrývají nejen nové medicínské technologie, ale také zcela běžná, elementární zdravotní péče. Například by lidé, bez rozdílu místa pobytu, mohli být vybaveni měřicími přístroji a denně prostřednictvím chytrých telefonů přenášet data ze svého měření krevního tlaku a EKG i další údaje do telemedicínského centra v určitém zdravotnickém zařízení. Tak by se například u některých rizikových pacientů dalo zabránit infarktům atd.
Třetí prospěšnou možností, již nabízí digitalizace, je nová terapie pomocí tzv. internetové medicíny. To neznamená, že si pacient sám bude na síti vyhledávat rady lékaře. Při používání tohoto způsobu získávání informací hrozí pacientovi naopak velké nebezpečí způsobené nedůvěryhodností anonymity internetu, kdy se za erudovaného lékaře může vydávat laik, nebo dokonce zločinec.
Naopak, pod pojmem internetová medicína se rozumí průběžná kontrola pacienta, a tím i zlepšení terapie například při onemocnění cukrovkou. Údaje o zdravotním stavu pacienta by se v budoucnu měly zpracovávat ve velkopočítačích schopných analyzovat obrovská množství dat. Technologie Big Data zažívá nyní všeobecně velký rozmach. Tudy asi povede cesta k „personifikaci“ medicíny, ke stanovení léčebných postupů podle přesného a velice podrobného zjištění stavu pacienta v kombinaci multidisciplinárních vyšetření. (Zatím se to děje empiricky podle názorů a zkušeností různých odborných lékařů a konsilií, což trvá dlouho a vyžaduje velké náklady.) Od těchto počítačových analýz si hodně slibují především lékaři zabývající se zhoubnými nádory, i když je jim jasné, že stroj bude vždy jen pomocník a rozhodující slovo musí mít lékař.
V této souvislosti se samozřejmě nabízí otázka rovnováhy mezi ochranou osobních dat a jejich vytěžením pro lékařské účely. Tady je už dnes riziko poměrně velké. Existuje ještě jedna přednost digitalizace – a ta spočívá v lidech samotných. Mnoho nových možností totiž nabízejí aplikace v smartphonech nebo fitnessových náramcích, které lidem kontrolují zdravotní stav a doporučují pohybové aktivity – od kondičního běhu přes nejrůznější rozcvičky až po systematické posilování. „Nositelná elektronika“ tak doslova rozdmýchala novou vlnu zájmu o zdravý životní styl, zvyšuje preventivní péči a zdravotní uvědomění uživatelů nejnovější elektroniky.
Současně také posiluje odpovědnost každého jednotlivce za jeho zdraví.
Nové možnosti
Například v Německu se začíná uplatňovat digitální metoda, jež pomáhá diabetikům. Firma Emperra uvedla na trh injekční stříkačku s funkcí Bluetooth, jež umožňuje plně automatizovat datovou dokumentaci o hladině cukru v krvi a stanovit inzulinovou dávku. Tak je možné se vyhnout chybě jak při určení aktuální hodnoty, tak při samotném dávkování, a tak zabránit možným zdravotním následkům. Digitální vyhodnocení a komunikace mezi pacientem a ošetřujícím lékařem tak optimalizuje zdravotní péči.
Velmi pozitivní roli hraje digitalizace v péči o pacienty se srdečními onemocněními.
Je zřejmé, že digitalizace zjednodušuje komunikační procesy mezi jednotlivými účastníky řetězce pacient-lékař, nemocnice-pojišťovna.
Významné v postavení tématu digitalizace patří také laboratořím. Už dnes je možné analyzovat zdravotní stav pacien ta z pouhé kapky krve. Stačí zařízení velké jako kreditní karta vybavená čipem s odpovídajícím softwarem, které některá vyhodnocení dokáže provést okamžitě. Nebo může získaná data přenést pomocí chytrého telefonu do vzdálené laboratoře vybavené potřebnými analytickými přístroji a výsledek poslat zpět a zobrazit je na stínítku smartphonu.
Nejde jen o diagnostiku a terapii, ale i o prevenci. Pomocí digitálních přístrojů se tak dá analyzovat hygienické prostředí v domě nebo kvalita vodních zdrojů.
A to už nemluvíme o využívání tzv. rozšířené reality v nemocnicích, kdy si lékař nasadí lehké nenápadné brýle, na něž se mu promítá zdravotní dokumentace nemocného.
Žádné minusy?
O nevýhodách se mluví mnohem méně, než by mělo. Snad proto, že v lidech je hluboce zakořeněna obava ze všeho nového, neznámého, a tedy i z digitalizace ve zdravotnictví. Většina odborníků se proto ani nemusí snažit upozorňovat na možná rizika a úskalí, protože ta pociťuje každý, byť možná podvědomě, intuitivně.
Mnoho expertů se také bojí psát o číhajících nebezpečích jednoduše proto, aby nebyli svými kolegy označováni za staromily bránící pokroku, který se stejně nedá zastavit.
Asi se nemáme pokoušet zastavit celosvětový trend, ale měli bychom se snažit zmírnit rizika. Především je to nespolehlivost přenosových sítí, uložišť a chyby lidského faktoru. Jak často se stává, že přijdete na úřad, do pojišťovny, do banky, ale i do nemocnice – a nejdou počítače. Jednou proto, že vypadl proud, jindy kvůli něčemu, co vám jako klientovi raději ani neřeknou. A bez spojení není velení. To platí jak v armádě, tak v civilu. Jinými slovy – co má dělat operatér, který čeká na důležitou informaci od jiného specialisty vzdáleného třeba desítky ba stovky kilometrů, ale marně. Expert se mu neozve. Nemůže, protože se mu třeba vybil mobil a nemá možnost jeho činnost obnovit.
Druhým nebezpečným aspektem je možnost zneužití informací. To je zvláště nebezpečné v dnešní době doslova přeplněné hackery, kteří napadnou třeba počítač nemocnice. Než se útok odvrátí, může stát mnoho lidských životů.
Z dosavadní zkušenosti ze zemí s rozvinutou digitální kulturou však jednoznačně vyplývá, že digitalizace jako revoluční proces neprostupuje pouze průmyslem či dopravou, ale stále výrazněji se prosazuje i ve zdravotnictví. Je sice zatížena značnými pořizovacími investicemi, ale snižuje provozní náklady, zvyšuje komfort pacienta i lékaře a především umožňuje rychlejší a přesnější výsledky.
/ks/