Prezident Barack Obama chce v posledním roce v úřadě omezit v USA prodej střelných zbraní. Nachází však malou politickou podporu. Řešení slibuje moderní technika čili tzv. chytré zbraně.
Včera se ve státě Washington na západě Spojených států zastřelil 43letý muž, když si pořizoval selfíčko
s pistolí u hlavy. K tragédii došlo zřejmě nešťastnou náhodou. A také včera, tentokrát ve státě Tennessee, vystřelil 16letý chlapec několikrát na babičku, sestru a svého synovce jen proto, že ho matka vzbudila, aby šel do školy. Potom utekl a policie musela evakuovat šest škol v okolí. Mladistvý střelec byl brzy dopaden
a hrozí mu obvinění z pokusu o vraždu.
V San Franciscu před několika dny přepadla skupina dvaceti mužů obchod se zbraněmi a doslova jej vyplenila.
Téměř denně přinášejí americká média zprávy o podobných mimořádných událostech. Tuscon, Fort Hood, Binghamton, Aurora, Oak Creek, Newtown, The Navy Yard, Santa Barbara, Charleston, San Bernardino – jen během jednoho týdne úřadování Baracka Obamy v Bílém domě došlo v USA několikrát ke střelbě se smrtelnými důsledky. Každoročně umírá v USA 30 tisíc lidí na následky poranění střelnou zbraní. Jedná se
o sebevraždy, o kriminalitu, o nešťastné náhody, ale i o teroristické činy.
Prezidentova snaha s malou politickou podporou
Poměrně snadný přístup ke zbraním se v USA nyní dostal do popředí zájmu veřejnosti v souvislosti s novými návrhy prezidenta zpřísnit dosavadní pravidla. Šéf Bílého domu si je vědom toho, že jeho opatření nevyřeší všechny násilné činy a nezabrání ani všem střeleckým masakrům, ale věří, že pomůže zachránit některé životy.
Administrativa amerického prezidenta bude napříště požadovat licence u všech osob, které prodávají střelné zbraně. Ať už se jedná o kamenné obchody, internet, nebo bleší trhy. Úřady budou častěji a důkladněji provádět kontroly původu zbraní, Federální úřad pro vyšetřování (FBI) o 50 % posílí počet pracovníků pověřených kontrolami a najme více než 230 nových vyšetřovatelů a dalšího personálu. Šéf Bílého domu požádá Kongres, aby na tyto účely uvolnil 500 mil. dolarů (téměř 12,5 mld. korun). Rozsah opatření je však omezený a pohybuje se v rámci stávajících zákonů.
Obamovo nařízení vychází z legislativních možností, které mu ústava umožňuje a které nevyžadují souhlas zákonodárců. Prezident tak obchází Kongres, který změny zákonů o zbraních odmítá. Znalci amerických poměrů totiž pochybují o účinnosti těchto návrhů, které republikáni tvrdě odmítají. Všichni republikánští kandidáti na úřad amerického prezidenta omezení prodeje zbraní odmítají a někteří se naopak domnívají, že kdyby oběti měly zbraň, mohly tak odradit pachatele.
Americká tradice nošení zbraní se datuje od 17. století, kdy si osadníci původních kolonií často museli zajišťovat vlastní ochranu. Takže druhý dodatek americké ústavy deklaruje právo vlastnit zbraň. To je však různým způsobem v různých státech regulováno. V důsledku federalizace existuje totiž asi 20 tisíc zákonů týkajících se zbraní.
Podle organizace amerických majitelů zbraní nejsou argumenty prezidenta Obamy dostačující. V posledních 25 letech se prý zvýšil počet zbraní v USA o 150 mil., a přesto počet vražd poklesl za toto čtvrtstoletí o polovinu. Omezení prodeje tedy nemá smysl. Podle některých názorů naopak nošení zbraní zločinnosti zabraňuje. Kriminálníci se nebojí, že budou dopadeni, ale že budou zastřeleni.
Minulý měsíc proto na univerzitě v Austinu, hlavním městě státu Texas, vstoupilo v okamžitou platnost povolení nosit zbraň i do poslucháren. Studuje zde 51 tisíc studentů. Tato vysoká škola, jedna z největších státních institucí, se v roce 1966 stala dějištěm tragické střelby přímo v univerzitním areálu. Tehdy bývalý voják Charles Whitman zavraždil z vyhlídkové plošiny na zvonici 14 lidí a 30 dalších zranil.
Statistika naznačuje, že mnoha zločinů způsobených střelnou zbraní se nedopustili jejich samotní vlastníci.
V řadě případů střelci zbraň ukradli nebo koupili na černém trhu.
Nástup chytrých zbraní
Chytré zbraně jsou vlastně zbraně se signaturou, čili s omezeným přístupem, povětšině elektronickým.
To znamená, že zbraň je tzv. autorizována například biometrickými údaji nebo kódem čili PINem.
První takové pistole se objevily už v roce 1989 ve filmu o Jamesi Bondovi a od této fantazie vedla poměrně dlouhá cesta k realitě. Německá společnost Armatix sídlící v Mnichově je v tomto oboru velice aktivní a chlubí se využíváním 17 patentů umožňujících aktivizaci pistole prostřednictvím PINu. Se zbraní dodávají speciální náramkové hodinky, jež kontrolují připravenost zbraně ke střelbě s využitím systému RFID. Pistole je schopna vystřelit pouze v případě, že před tím byl do hodinek vložen PIN a zbraň se nachází v radiofrekvenčním identifikačním poli (RFID), čili ve vzdálenosti maximálně asi 25 cm. Baterie snese 5 000 výstřelů nebo v pohotovostním stavu vydrží 1 rok.
V této souvislosti se těšilo značné pozornosti minulý měsíc v San Franciscu symposium o tzv. chytrých zbraních. Obchodníci v USA nejsou německým produktům příliš nakloněni. Vyčítají jim nízkou spolehlivost. Nezaujatý novinář může jen stěží rozpoznat, zda jsou výtky oprávněné, nebo zda se jedná o konkurenční boj. Jisté je, že se na zmíněném setkání v Kalifornii sešli nejen odborníci, ale především investoři a organizátoři kampaně za větší bezpečnost střelných zbraní.
Dnes 18letý Kai Kloepfer na setkání prezentoval výsledek svého vynálezu. Už loni totiž vyvinul elektronický systém, který zabraňuje, aby ze zbraně vystřelil někdo nepovolaný. Ta se totiž musí nejprve autorizovat pomocí otisků prstů a nikdo jiný ji nesmí použít. Mladý vynálezce již získal dotace na rozjezd své firmy, které investoři předpovídají velkou budoucnost. Vždyť 1,7 mil. dětí v USA žije v domácnostech, kde se nacházejí sice legálně držené, ale nezajištěné zbraně.
Ty představují obrovské riziko.
/KS/