Německé ministerstvo pro vzdělávání a výzkum (BMBF) chce prostřednictvím nového programu podpory výzkumu jaderné fúze položit základy pro vybudování prvního fúzního reaktoru pro výrobu energie v Německu. Cílem je takový reaktor zprovoznit do roku 2040.
Jedním z nejzajímavějších zařízení v německém fúzním výzkumu je stelarátor Wendelstein 7-X, což je zařízení s velmi unikátní a nezvyklou geometrií. Ale první prototypy fúzních elektráren budou s největší pravděpodobností založeny na principu jiných zařízení, tzv. tokamaků, jejichž výzkumu byla věnováno více pozornosti © Christopher Roux, EUROfusion
„Fúze nabízí obrovskou šanci vyřešit všechny naše energetické problémy,“ uvedla Bettina Stark-Watzingerová, německá ministryně pro vzdělávání a výzkum, a dodala: „Vynikající výzkumné prostředí a silný průmysl poskytují v Německu ideální podmínky pro výstavbu zařízení pro výrobu energie z jaderné fúze.“ Podle ní je „celosvětový závod“ o zvládnutí fúzního zdroje v plném proudu: „Chci, aby Německo bylo jednou z prvních zemí, která postaví fúzní elektrárnu. Tuto příležitost nesmíme propásnout,“ řekla Stark-Watzingerová.
Ministerstvo plánuje vytvořit „fúzní ekosystém“ propojující průmyslové podniky s výzkumníky a začínajícími podniky, aby se průmyslové využití této technologie „co nejrychleji stalo realitou“. Výši finančních prostředků BMBF neupřesnilo. Již delší dobu ovšem financuje výzkum fúze v Ústavu Maxe Plancka pro fyziku plazmatu (IPP) v Garchingu a Greifswaldu, v Technologickém institutu v Karlsruhe (KIT) a ve Výzkumném centru v Jülichu (FZJ).
Ministerstvo nyní plánuje vytvořit druhý pilíř podpory zaměřený na pokrok ve vývoji technologií, konstrukčních materiálů a komponent. To má umožnit v roce 2030 přejít k realizaci jaderné fúze prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru. V loňském roce se BMBF zavázalo investovat do této technologie do roku 2028 přibližně 1 miliardu eur.
Technologie výroby energie s využitím termojaderné fúze zatím nikde na světě nepokročila dále než do fáze výzkumu. Pokrok nicméně v posledních desetiletích probíhá zrychlujícím se tempem a podařilo se dosáhnout několika významných technologických milníků. Případné komerční elektrárny jsou ovšem stále vzdáleny několik desetiletí.
Ostatně i výzkumní pracovníci, které německé Science Media Centre požádalo o komentář k prohlášením ministryně, uvedli, že technologie jaderné fúze sice nabízí velmi slibné vyhlídky pro výrobu energie v budoucnosti, ale varovali, že vývoj této technologie bude trvat příliš dlouho na to, aby pomohl v současném úsilí v oblasti ochrany klimatu.
Úspěchy posledních let ovšem vyvolaly příliv investic do této technologie, a to i ze soukromých zdrojů, a také oživení zájmu. Podle Asociace fúzního průmyslu nyní v této oblasti dochází k „technologické explozi“. Loni zahájilo činnost 13 nových společností zabývajících se jadernou fúzí, čímž se jejich počet zvýšil na 43. V tomto ohledu prohlášení německých představitelů tedy zapadají do rámce celkově optimistického přístupu k této problematice.
Jan Hesch, výzkumník v oblasti jaderné fúze z Technologického institutu v Karlsruhe (KIT), uvedl, že v Německu panuje vědecký konsenzus, že výstavba „demonstrační elektrárny“ bude trvat nejméně 20 let a ještě déle potrvá, než se podaří technologii výroby energie pomocí jaderné fúze zprovoznit.
„Abychom zastavili změnu klimatu, musíme snížit emise hned,“ řekl klimatický fyzik Jan Wohland z Technické univerzity v Curychu (ETHZ) ve Švýcarsku. Jaderná fúze „zatím nefunguje“, a proto není zahrnuta do energetického plánování panelu klimatických expertů OSN IPCC.
Vzhledem k pomalému tempu pokroku ve výzkumu jaderné fúze, tato technologie pravděpodobně nebude hrát významnou roli v zásobování energií nejméně několik desetiletí, uvedl Wohland.