Pokud by se nainstalovaly solární panely na 1 % povrchu pouští na Zemi, dokázaly by vyrobit dostatek elektrické energie pro celý svět. Co kdyby se ale na získávání energie ze solárních panelů ve větší míře využily běžné stavby – střechy a silnice? Zásluhou Tesly byla inovovaným střešním fotovoltaikám v posledních týdnech věnována velká pozornost. U silnic bezesporu platí, že s povrchem, který dokáže vyrábět čistou energii, by bylo možné dosáhnout obrovského pokroku. Pokud by se takto upravila desetina světové silniční sítě, naplno by se tím pokryly energetické potřeby lidstva. První pilotní projekty tohoto typu již vznikly – narážejí ale na zásadní problém: vysoké pořizovací náklady.
První „solární“ silnice byla otevřena teprve nedávno:
22. prosince 2016. Otevřený úsek měří zhruba 1 km a nachází se u vesnice Tourouvre-au-Perche v Normandii. Povrch této silnice je tvořen celkem
2 880 solárními panely, které by měly generovat energii dostatečnou pro veřejné osvětlení obce, ve které žije
3 400 obyvatel. Vyrobenou elektřinu bude odebírat francouzská distribuční společnost Enedis. Očekává se roční produkce 280 MWh, denní výroba bude samozřejmě kolísat v závislosti na počasí a ročním období. Průměrný denní výkon by měl být 767 kWh s letními vrcholy až 1 500 kWh. Přímo u silnice je nainstalována informační cedule, takže o výrobě mají přehled jak návštěvníci, tak projíždějící řidiči. Předpokládá se, že po takzvané „Wattway“ denně projede na 2 000 vozidel. 
V reálném provozu se solární panely použité na Wattway nejprve testovaly na čtyřech parkovištích. Tvoří je 15 cm široké polykrystalické křemíkové články přeměňující sluneční energii na elektřinu. Panely silné jen několik milimetrů se pokládají na původní povrch silnice a jejich horní strana je ošetřena tak, že přilnavost odpovídá konvenčním asfaltovým směsím. Díky průsvitné vrstvě z pryskyřice a polymerů jsou dostatečně odolné, aby vydržely veškerý provoz včetně těžkých nákladních vozidel. 
Pod projektem je podepsána společnost Colas, která je součástí skupiny Bouygues a jedním z celosvětových lídrů v oboru silničního stavitelství, projekt financoval francouzský stát. Provoz nyní poběží v dvouletém testovacím období. Už teď je ale jasné, že náklady na stavbu byly závratných 5 mil. eur, a tak kritici projektu namítají, že se nejedná o efektivní využití veřejných prostředků. Marc Jedliczka, viceprezident Sítě pro energetické transformace (CLER), pro deník Le Monde například uvedl: „Je to bezesporu technický pokrok, ale v zájmu rozvoje obnovitelných zdrojů existují i jiné priority než ‚vychytávky‘, u kterých se můžeme spolehnout více na to, že jsou drahé, než že budou fungovat.“ Francouzská ministryně ekologie, udržitelného rozvoje a energie Segolene Royalová nicméně při otevření úseku uvedla, že by si přála, aby na každých 1 000 km francouzských silnic připadal 1 km solární silnice. Ve Francii je přitom přibližně 1 mil. kilometrů silnic.
Je zajímavé, že k testovacímu provozu byla vybrána právě Normandie. V Caen, historickém a politickém centru oblasti, je pouze 44 velmi slunečných dnů za rok, tedy asi 4x méně než například v Marseille. Tvůrci Wattway nicméně tvrdí, že pouhých
20 m2 silnice dokáže zabezpečit elektrickou spotřebu jedné domácnosti. Další zajímavá statistika uvádí, že 100 m2 solární silnice postačí k nabití elektromobilu na 100 000 km. Společnost Colas udává, že má v současnosti asi 100 dalších projektů na solární silnice – polovina z nich by se měla realizovat ve Francii, zbytek v zahraničí.
Nizozemské prvenství
Průkopníkem solárních cest je ovšem Nizozemsko – již na podzim roku 2014 byl na cyklostezce mezi amsterodamskými čtvrtěmi Krommenie a Wormerveer otevřen 70m úsek ze solárních panelů. Za prvních šest měsíců provozu panely přes řadu drobných problémů vygenerovaly 3 000 kWh a během roku 2015 dokonce 9 800 kWh, čímž se překonaly předběžné kalkulace počítající s výrobou nejprve 50 a později 70 kWh na m2. To ale nic nemění na skutečnosti, že by investice na vybudování cyklostezky stačila k získání 520 000 kWh elektřiny. I přes vysoké náklady byl solární úsek loni v říjnu prodloužen o dalších 20 metrů.
Solární články z krystalického křemíku jsou na cyklostezce položeny pod vrstvou tvrzeného skla o tloušťce
1 cm, kterou pokrývá smyku odolný transparentní nátěr. Skleněný povrch je dostatečně odolný na to, aby po něm mohlo přejet například 12tunové hasičské auto, a je navržen tak, aby v maximální možné míře odpuzoval nečistoty. Samotné panely leží na betonových dílech o rozměrech 2,5 na 3,5 m. Pokud dojde k poškození nějakého panelu nebo některý z článků kvůli znečištění či stínu dodává malý výkon, je ze sítě automaticky odpojen. Panely se nacházejí pouze v jednom jízdním pruhu, ten druhý se používá k testování různých povrchových nátěrů. Vyrobená elektřina je dodávána do elektrické sítě, v budoucnu by se přímo na místě měla využívat pro pouliční osvětlení, dobíjení elektrokol či provozování Wi-Fi.
Route 66
Jedna z nejznámějších amerických silnic, Route 66, se s velkou pravděpodobností také dočká solárního hávu. Stát Missouri, přes který část slavné cesty prochází, schválil projekt, během kterého se jeden její úsek pokryje modulárními hexagonálními solárními panely. Pod projektem je podepsána firma Solar Roadways, jejíž zakladatelé svou vizi modulárních panelů představili již v roce 2006. Panely jsou pokryty vrstvou tvrzeného skla, protože však povrch tvoří řada malých plošek, nekloužou. Uvnitř každého panelu se nacházejí mikroprocesory umožňující komunikaci s ostatními panely a dispečinkem. Součástí panelu je také LED osvětlení, díky kterému lze na silnici vytvářet dopravní značení. V neposlední řadě by panely měly mít schopnost rozmrazovat sníh a led a vzhledem k modularitě je možné rozbitý panel kdykoliv vyměnit za jiný. Začátkem letošního roku se má instalovat prvních 40 panelů na chodník u návštěvnického centra Route 66 ve městě Conway. Přestože bude mít zkušební úsek plochu jen necelých 23 m2, náklady na realizaci se vyšplhaly v přepočtu na 2,6 mil. korun.
/Jan Boucnik/