Rok 1964 byl zvláštní nejen tím, že byl zavražděn nositel Nobelovy ceny míru Martin Luther King a IBM uvedla na trh elektrický psací stroj, ale tím, že se v Mnichově poprvé konala Electronica. Od té doby uplynulo půl století a z lokální výstavy se stal respektovaný veletrh světového věhlasu. Ani letos nezůstal nic dlužen své pověsti.
Padesáté narozeniny oslavi l vskutku velkolepě. Více než 73 tisíc odborníků se přišlo podívat na nabídku 2737 vystavovatelů z 50 zemí, kteří připravili svými produkty a řešeními pěkný obrázek budoucnosti. A to nikterak vzdálené.
Mikroelektronika je klíčovou technologií současné informační a komunikační techniky. Ukazuje se, že stále platí teze, kterou chemik Gordon Moore, jeden ze zakladatelů společnosti Intel, formuloval v roce 1965, a sice že se výkonnost integrovaných obvodů a počet součástek na jednom čipu – při zachování konstantní ceny – každých 18 až 24 měsíců zdvojnásobí.
Co můžeme očekávat
Veletrh a doprovodné konference ukázaly, že možnosti elektronického výzkumu, vývoje a výroby jsou stále širší a mají vzrůstající tendenci, jak co do významu, tak objemu. Vše nasvědčuje tomu, že v příštím roce vzroste světový trh s elektronickými součástkami nejméně o čtyři procenta na 527 miliard dolarů. Elektronika ovládá všechny sféry průmyslu i běžného života. Konkrétními exponáty to potvrzovaly i zvýrazněné obory: elektronika v automobilech, embedded systémy, osvětlení, zdravotnická technika, bezpečnost a energetická výhodnost.
Statistika uvádí, že dvě třetiny energetické spotřeby v průmyslu připadají na stroje a zařízení. Odborníci odhadují, že jen díky nasazení automatizačních systémů se může energetická náročnost výroby snížit o deset až 15 procent. V Německu to představuje úsporu čtyř miliard eur. A tak není divu, že se značné pozornosti těšily vystavované nové senzory a další komponenty tvořící základ inteligentních sítí, tzv. Smart Grids. Řada vystavovatelů představila také nové displeje, jež dokážou ušetřit až třetinu energie proti stávajícím modelům.
Průmyslové roboty 
V roce 2013 se na světě prodalo 179 tisíc průmyslových robotů, což je nový rekord a o dvanáct procent převýšil úspěch roku 2012. Statistikové dále uvádějí, že počet nových objednávek – důležitý ukazatel predikce dalšího ekonomického vývoje – za první čtyři měsíce letošního roku také výrazně stoupl. Z toho lze vyvodit, že letošní rok bude stejně úspěšný jako ten předchozí.
V roce 2013 instalovali v Asii a v Austrálii téměř sto tisíc nových robotických jednotek, což znamená přírůstek 18 procent v porovnání s rokem předchozím. Také evropský trh si vedl dobře a zaznamenal pětiprocentní zvýšení, což znamená asi 43 tisíc robotů. V Americe se počty robotů zvyšují obtížně, protože nasycenost touto technikou je v americkém průmyslu tradičně vysoká, ale i tady lze zaznamenat pokroky ve výši osmi procent. Nejvýraznější přírůstky ovšem hlásí Afrika, kde se prodalo průmyslových robotů o 87 % více! Kdo sleduje trendy v tomto odvětví, jistě bude potěšen konstatováním, že v letech 2010 až 2013 stoupaly investice do odvětví dopravní techniky každoročně průměrně o hrdých 22 procent. Největší podíl na tom mají Čína, Německo a USA. A v celosvětovém měřítku vzrostl podíl robotů v automobilovém průmyslu o 5 procent.
Elektronika v pohybu
Velký zájem byl rovněž o vystavená elektroauta, ale i motocykly a jízdní kola. Vývoj elektroniky totiž velmi výrazně ovlivňuje automobilový průmysl. Počet elektronických součástek se v konvenčních autech každoročně průběžně zvyšuje. Trend elektromobility je patrný dlouhodobě a patří k základním segmentům výroby elektronických součástek. A to nemluvíme o elektromobilech nebo hybridních vozech. Inovace v autech jdou dnes z 80 procent na konto elektroniky. Palubní počítače nebo zábavná a komunikační elektronika se staly běžnou výbavou i levnějších vozů. Automobilový průmysl tedy jako předvoj celého strojírenství hraje dominantní úlohu v oblasti vývoje softwaru. 
Inteligentní součástka je základ Exkurze po jednotlivých expozicích pozorného návštěvníka utvrzovala v přesvědčení, že vytváření sítí z jednotlivých automatizačních ostrůvků už patří minulosti. Současnost ovládly chytré komponenty, komunikující mezi sebou. To je základ internetu věcí. Tento postup je vynucen vysokým tlakem na snižování výrobních i provozních nákladů, včetně zkracování dodacích lhůt. Trh tedy dnes požaduje vysokou flexibilitu výroby. Vykazuje také spíš zvýšenou potřebu výroby menšího počtu produktů podle specifických požadavků zákazníka než masovou produkci jediného výrobku.
Základem těchto nových výrobních postupů jsou inteligentní mechatronické součástky na mikroprocesorové bázi integrované do jednotlivých nástrojů a zařízení. Ty nejen řídi, ale i kontrolují a diagnostikují celé výrobní linky a podávají průběžné informace o potenciálních problémech. Lze tedy říci, že se jedná zvýšení produktivity a kvality výroby.
Jak plánovat zastarávání
Velkým problém současné výroby je tzv. obsolescence, čili plánované zastarávání součástek i celých systémů. Mnohdy k nim nejsou už brzy po jejich uvedení na trh k dostání náhradní díly nebo nejsou kompaktní se stávajícím zařízením. Tomuto tématu věnoval veletrh odpovídající pozornost, protože se jedná o obrovské finanční částky. Situace má několik důvodů. Pomineme-li názor, že tento stav vytvářejí výrobci úmyslně, aby si zákazník musel stále znovu a znovu kupovat celé zařízení nové, pak rozhodující vliv má inovační pokrok. Nové vědeckovýzkumné poznatky vedou k tomu, že každý rok je k dispozici nová součástka, výkonnější, úspornější, efektivnější. Životní cyklus jednotlivých strojů a zařízení se zkracuje, což vyžaduje nové investice.
V hale číslo 2 například nabízela pomoc firma Bebro Electronic se svým programem, který zahrnuje 15 tisíc hlavních elektronických součástek, jež trh momentálně nabízí. Program je implementován do podnikového řídicího systému a monitoruje komponenty i celé stroje a hlásí v pravidelných intervalech podle zadaných kritérií, kdy které součástce končí životnost, zda je k dispozici ve skladu nebo zda se dá dokoupit nebo nahradit podobnou či novou.
Nová nebezpečí
Elektronické odvětví přiznává velká očekávání, jež vzbuzuje internet věcí. Například Cicso, významná IT společnost, odhaduje, že už v roce 2017, tedy za pouhé tři roky, budou na světě v provozu víc než čtyři miliardy chytrých telefonů a tabletů a do roku 2020 bude propojeno sítěmi okolo 50 miliard přístrojů. Výzkumníci trhu ze společnosti Machina Research vypočítali, že jen v sektoru řízení budov stoupne počet přístrojů používaných pro různé aplikace z 900 milionů v letošním roce na šest miliard v roce 2020. V odvětví výstavby infrastruktury a odpadového hospodářství se objem inteligentních senzorů zvýší o 90 procent. Všechno komunikuje se vším a takové globální „prosíťování“ ovšem před nás staví i nové otázky. Jednou z nich je bezpečnost. Například v domácnostech může propojení jednotlivých spotřebičů přinášet komfort i úsporu času, ale i zvyšovat riziko krádeží, odposlechů či pronikání do osobních počítačů.
Ovšem ještě závažnější následky má kybernetický zločin ve veřejném a ekonomickém životě. Průmyslová špionáž nabírá ve světě tvrdého konkurenčního boje na obrátkách a jsou jí dobré všechny prostředky. Především ty technické.
Z vystavených exponátů vyplývá, že se stále víc bude hovořit nejen o internetu věcí, ale také o „průmyslovém internetu“. Důležitá role v tomto ohledu připadá inteligentním senzorům a uzlům, jež mají schopnost reagovat v reálném čase, a to nejen na lokální události, ale i na podněty z celé sítě.
Karel Sedláček, Mnichov; Fota: autor