Systém zobecňující inženýrské znalosti jde za hranice naší mentality
Motto: Myslíš-li si, že jsi inženýr, mysli… V následujících řádcích budete číst o metodice TRIZ, kterou založil ruský technik Genrich S. Altšuller. Metodiku rozvinuli jeho následovníci a dnes je využívána po celém světě. Českému prostředí tuto netriviální metodiku představuje a objasňuje doc. Ing. Bohuslav Bušov, CSc., z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT Brno
(viz www.triz.cz). Jím založená asociace TRIZing je členem mezinárodní asociace TRIZ.
Upozorňujeme čtenáře, že tento seriál je pokusem o to, představit tuto metodiku systémového přístupu k inovacím, ale toliko pouhým popisem, asi tak efektivním, jakým by byl obecný popis libovolného cad softwaru nebo programu Windows jen slovy, tedy bez obrazovky. Plnou hloubku a šířku záběru této metodiky může člověk pochopit až po výkladu s ukázkami četných příkladů a také po zhlédnutí rozsáhlé softwarové podpory této metodiky. Přesvědčivý výklad, četné příklady použití a ukázky práce se softwarovou podporou, to je efektivní způsob, jak zaujmout a přesvědčit kriticky myslícího technika o užitečnosti TRIZu. Přitom nejčastěji používaná Altšullerova tabulka invenčních principů k překonávání rozporů v technických problémech, stejně jako málo známé „Zákonitosti rozvoje techniky“, obojí vypracováno na základě studia kvanta patentů, jsou jen malou výsečí z komplexní mozaiky analytickořešitelských „nástrojů“, kterou dnešní TRIZ nabízí. Systém tvořený metodikou TRIZ a mohutnou softwarovou podporou v podobě Goldfire Innovator© od firmy IhS© (původně Invention Machine) využívají stovky světových firem na všech kontinentech, včetně leteckých firem v USa nebo elektronických firem z Jižní Koreje. Jejich vyjmenování by zabralo zbytek tiskové strany. Stojí určitě za to, abychom tento podivuhodný systém představili i našim čtenářům. více informací lze nalézt na webových stránkách sdružení TRIZing. K porozumění TRIZu nyní otiskujeme širší výklad B. Bušova:
Pane docente, pokusme se tedy metodiku TRIZ představit i bez obrazovky.
Nuže, metodika je určena k podpoře technické tvůrčí práce. vznikala na základě studia patentovaných řešení v technice dlouho a postupně. Kdesi bylo napsáno, že metodika obsahuje a zpřístupňuje výsledky cca 700 člověkoroků vysoce kvalifikovaného studia techniky. Patent je strukturovaným popisem technického řešení. Mimo jiné povinné údaje popisuje shrnutí současného stavu techniky v daném problému, a hlavně musí být v textu explicitně popsáno, co je na předloženém technickém řešení nového. Takže z každého patentového spisu může kvalifikovaný technik „vylovit“, jakým nápaditým postupem vynálezce překonal stav techniky a tím dospěl k novému řešení. autor metodiky TRIZ G. S. Altšuller, mimochodem velmi zajímavá osobnost z více hledisek, si vzal do hlavy, že studiem patentových spisů je možno takové nápadité postupy rozpoznat, zobecnit a nabídnout současným technikům jako dědictví svého druhu, řekněme „invenční“ dědictví, jako jistý extrakt znalostí, dovedností a invencí několika generací vynálezců, kteří tu byli před námi. 
Základy metodiky TRIZ formuloval G. S. Altšuller již po roce 1946. Založil v bývalém Sovětském svazu početnou a částečně neoficiální školu vynálezců, tzv. „TRIZovců“. velká část jeho žáků s perestrojkou vycestovala do zahraničí. Tam se nakonec metodika nejen ujala, ale byla a je dále rozvíjena stejně jako podpůrný software, původně s názvem Techoptimizer, nyní Goldfire Innovator. dnes využívají TRIZ a software firmy v USa, Japonsku, Jižní Koreji a jinde. Je tomu tak proto, že jde o velmi účinnou metodickou pomůcku, neboť je založena na kvalifikované a neuvěřitelně detailní a odborné analýze techniky, která poskytuje sice zobecněná znalostní doporučení, ale o to je šířeji použitelná v různých konkrétních oblastech techniky. velmi užitečné je, že ona zobecněná řešitelská doporučení z metodiky jsou doprovázena ukázkami příkladů z patentovaného stavu techniky. Tím se dostává řešiteli nejen relevantní doporučení, ale také kvalitní a relevantní informace, kde a jak bylo ono doporučení použito v praxi. Zda se podaří řešiteli spojit doporučení s praktickou informací a zda se tak dokáže znalostně posílit pro řešení svého problému, to zůstává na mozku uživatele. nicméně, má-li myslící řešitel dobrou nápovědu s příslušnou informací, jeho řešitelský potenciál může vzrůst, a o to jde. Metodika, mozek řešitele a nápověda s informacemi, to jsou tři prvky v systému TRIZ, mozek a software.
SOFTWAROVÁ PODPORA METODIKY VZNIKALA V MINSKÉ LABORATOŘI
|
Softwarová podpora metodiky vznikala v minské laboratoři IMlab od r. 1990. od té doby lze mluvit o expertním systému TRIZ. dnes, když hovoříme o softwarové podpoře metodiky, tak máme na mysli nejen četné dílčí metodiky a řešitelské techniky obsažené v softwaru, ale také velmi efektivní přístup k obrovskému množství technických poznatků „utopených“ v elektronicky dostupných databázích patentů a jiných technických textů. Sémantický procesor zpracovává elektronicky dosažitelné texty, včetně týdenních přírůstků v patentových databázích, a na základě významových vazeb mezi popsanými řešenými problémy a popsanými způsoby řešení v textech předkládá vyhledávač uživateli velmi přesné odpovědi (řešení) na zadané dotazy (řešené problémy).
V této souvislosti je vhodné připomenout jednu z dobrých definic pojmu znalost, zejména v naší době tzv. „znalostní společnosti“. Máme jistě svoje interní technické znalosti o námi řešených technických problémech. ale stále více dohledáváme také externí znalosti. Takže ona dobrá definice znalosti pro „znalostní společnost“ dneška: Znalost je také dohledaná informace, která již byla použita nebo je použitelná pro řešení našeho aktuálního problému.
TRIZ metodika plus software je znalostní a instrumentální základ a ten, když je k dispozici myslícímu člověku, může silně napomoci řešení technických problémů. Podstatnými etapami práce v rámci metodiky je nejprve funkčně nákladová analýza (analýza funkcí a nákladů na jejich realizaci) objektu zájmu; ta vede řešitele k upřesnění a definování jednotlivých problémů. Kde je problém, tam lze formulovat zadání. Na základě analýzy samozřejmě vzniká soupis četných a různých zadání, ta nelze řešit všechna, ale je třeba vybrat ta klíčová, chcete-li, kořenová, jejichž řešení povede ke splnění cíle inovačních projektu. Přičemž cíl inovace musí být samozřejmě definován už na začátku. což se v praxi neděje vždy. Impulzy vycházejí často z marketingových studií nebo osobního názoru manažera, ale nejsou to mnohdy jasně definovaná inovační zadání. často se „správná“ inovační zadání (problémy k řešení), která vedou ke splnění vytyčeného cíle, vyjevují až v průběhu práce inovačního týmu.
Pravda je, že týmy se někdy spokojí s optimalizací, s rychlým řešením charakteru kompromisu nebo dílčího zlepšení. Metodika TRIZ pobízí řešitelský tým k systémovému přístupu k inovaci, k silným řešením, která překračují kompromis, která směřují k překonání rozporu v řešeném problému. avšak překonání rozporu předpokládá, že rozpor k řešení je nejprve „správně“ formulován. a správně formulovaný rozpor, který vystihuje řešený problém a jeho podstatu, to je nejlepší možné východisko na cestě k silnému řešení, k inovativnímu řešení problému. Potíž je v tom, že škola nás nenaučila v problémech formulovat rozpory, protože nedocenila heuristickou hodnotu rozporu pro vývoj obecně, a proto ani pro řešení inovačních změn v technice. asi je nad rámec tohoto rozhovoru připomínat hegelem formulovanou první zákonitost dialektiky, že „příčinou vývoje všeho je rozpor“. není-li rozpor, nemáme důvod cokoli měnit. Platí to v politice, v ekonomice, v technice. Přitom rozpory lze formulovat všude.
JAN BALTUS
www.triz.cz, www.matriz.org
(Pokračování příště)