U činorodých milionářů obdivuji jejich aktivitu i snahu přispět k tomu, aby se hranice lidského poznání posunuly. Mají k tomu ostatně předpoklady – dostatek peněz i dostatek sebevědomí. Někteří z této plejády zajímavých osobností jsou také mistry v sebeprezentaci, aroganci nebo sebestřednosti. Možná, že by bez těchto vlastností nedosáhli takových podnikatelských úspěchů
a bohatství. Tolik nesplněných slibů, tolik nenaplněných očekávání má na svém kontě málokterý podnikatel. Někteří jejich kritici tvrdí, že ve „velkohubosti“ (s prominutím) vede Richard Branson. Sledujeme-li jeho veřejné výroky, musíme dát jeho nepřátelům za pravdu.
Šlechtic dítětem štěstěny „Kouřím trávu, a kdyby to bylo legální, prodával bych ji ve svých obchodech.“ Nebo: „Nikdy jsem nepodnikal jen proto, abych vydělal peníze,“ svěřil se časopisu Fortune. „Všechno se to vrací potřebným lidem.“
Takovými a podobnými výroky nešetří. Může si to dovolit. Za podnikatelské a manažerské úspěchy jej v roce 1999 britská královna povýšila do šlechtického stavu. Pasovala ho na rytíře. Vlastní značku Virgin, pod kterou patří více než 400 společností s obratem přes 5 mld. dolarů. Spíš než cílevědomého investora připomíná rockovou hvězdu. Rád se nechává fotografovat s hřívou vlajících vlasů a na ženy má prý magický vliv. Richard Branson se narodil
18. července 1950. V dětství trpěl dyslexií a krátkozrakostí, ale už od chlapeckých let prokazoval obchodního ducha.
V šestnácti začal úspěšně vydávat školní časopis. Nepsal v něm jen o škole, ale i o dalších věcech a lidech. Tak získal větší počet čtenářů a tím i inzerentů. Ředitel střední školy mu prý po vydání prvního čísla řekl: „Gratuluji, Bransone. Je jasné, že jednou skončíte buď ve vězení, nebo se z vás stane milionář.“
Měl pravdu. Richard už o rok později se školní docházkou skoncoval. A do vězení se opravdu dostal.
I milionářem se stal. Ale to předbíháme.
Zdá se, že neměl od mládí nouzi ani o nápady, ani o ženskou společnost.
Britská pop-music kralovala světu mladých, ti však neměli dost peněz. A tak otevřel obchod s deskami, které už opustily přední příčky hitparád, ale byly kvalitní a cenově přístupné. To byl výtečný podnikatelský nápad. Navíc to byl první „virtuální“ obchod. Prodej inzeroval ve svém časopisu a desky rozvážel autem zákazníkům až do bytu. Zájem natolik vzrostl, že z redakčního týmu učinil obchodní, vydávání časopisu ukončil a otevřel si kamenný obchůdek v Londýně na prestižní Oxford Street.
Bylo mu dvacet, když založil značku Virgin. Tento název mu údajně poradila jedna jeho přítelkyně. Název měl naznačovat, že jsou všichni businessem nedotčeni a tím pádem obchodní panny (a panicové).
O rok později přišel na nápad, že když bude desky exportovat do Belgie a hned zase zpět, ušetří na daních. Pokus o podvod rychle praskl a Richard se skutečně dostal do vězení. Strávil v něm sice jen jednu noc, ale musel zaplatit pokutu. To byla velká životní zkušenost.
Tak si řekl, proč prodávat cizí desky, proč ne své vlastní. Založil nahrávací společnost a vydal první desku svému bývalému spolužákovi, kterého renomovaná studia odmítala. Jmenoval se Mike Oldfield a jeho první desky „Tubular Bells“ se v roce 1973 prodalo 5 mil. kusů! Stala se z něj světová hvězda. Postupně přibývaly další hvězdy – Sex Pistols, Phil Collins či Rolling Stones.
V roce 1992 dostal výhodnou nabídku a Virgin Music prodal společnosti EMI za miliardu dolarů. Později založil novou produkční firmu V2 Music, avšak tak slavná jména už nezískal. Mezi jeho úspěchy patřila rocková stanice Virgin Radio, ale po několika letech ji také prodal. Zaznamenal i jeden bolestivý neúspěch. Dvakrát se pokoušel získat britskou národní loterii. Marně, i když sliboval zvýšení odvodů pro charitu.
Značka Virgin má dnes zvuk. Auta prodává Virgin Cars, vína Virgin Wines, knihy Virgin Books. Nakupuje se v supermarketech Virgin Megastores, hrají se hry od Virgin Interactive a cestuje se vlaky Virgin Trains. A od roku 2008 Branson slibuje, že se brzy bude cestovat s Virgin Galactic i do vesmíru.
Přitahován letadly
Hudební business opouštěl zřejmě beze smutku, protože jej stále víc přitahovala letadla a výpravy do vesmíru. Založil Virgin Atlantic Airways, jež se časem stala druhou největší leteckou společností v Británii.
Samozřejmě jako prozíravý podnikatel nechtěl nechat stranou USA, a proto v roce 2007 založil Virgin America. Firma se sídlem v Kalifornii vstoupila v listopadu 2014 na burzu a její tržní hodnota tehdy činila
1,24 mld. dolarů. Nyní se Branson rozhodl svůj čtvrtinový podíl prodat. Jak bylo minulý měsíc oznámeno, spojení Alaska Air a Virgin America bude první fúzí amerických leteckých společností od roku 2013. Americká letecká společnost Alaska Air koupí v transakci o celkové hodnotě kolem 4 mld. dolarů (asi 95 mld. korun) aerolinky Virgin America. Alaska Air se tím stane předním leteckým přepravcem na západním pobřeží USA a pátým největším v celých Spojených státech. Transakce oceňuje tržní hodnotu Virgin America na
2,6 mld. dolarů a Alaska Air převezme rovněž její dluh. Spojení rozšíří síť Alaska Air na 1 200 odletů denně. Spojená společnost bude mít sídlo v Seattlu a transakci už schválily správní rady obou firem, uvedla agentura Reuters.
Od letadel byl jen krůček ke kosmickým letům. S myšlenkou postavit v Americe první soukromý kosmodrom přišel v roce 1990 dr. Burton Lee, který přednášel letecké inženýrství na Stanford University v Kalifornii. Ten také sehnal první milion dolarů a svůj koncept začal rozpracovávat s New Mexico State University. Spolu s dalšími nadšenci přesvědčil politiky tohoto státu o výhodnosti založení střediska kosmického průmyslu právě zde. Poměrně brzy našli vhodný pozemek o rozloze 70 km2 asi 72 km severně od města Las Cruces.
Sir Richard Branson zavětřil a nabídl Novému Mexiku, že zde nová pobočka Virgin Galactic postaví svou světovou centrálu a kosmické nádraží, jež dostalo jméno Spaceport America. Výstavba začala 4. dubna 2006 za mohutné mediální kampaně. V tom je Branson přeborník, takže se novináři mohli strhat, jen aby směli podporovat fantastický projekt soukromých výletů do kosmu. Branson inkasoval od vlády značnou finanční podporu ve výši desítek milionů dolarů. Virgin Galactic podepsala nájemní smlouvu na 20 let. První start byl naplánován na rok 2009.
Spaceport America
Za architekta nebyl vybrán nikdo menší než světově proslulý architekt Norman Foster. Jeho architektonická kancelář společně s americkou konstruktérskou společností URS Corporation se prosadila v tvrdé mezinárodní konkurenci odvážným a nápaditým řešením. Od státu zastoupeného úřadem New Mexico Spaceport Authority (NMSA) a od privátní společnosti Virgin Galactic obdržela objednávku na architektonické a konstrukční řešení odbavovací haly, řídicí a kontrolní centrum, prostory pro cestující a návštěvníky, tréninkové středisko a hangáry částečně uložené pod zemí. V nich budou umístěny dva nosné letouny typu White Knight 2 a celkem pět kosmických lodí SpaceShipTwo z produkce společnosti Scaled Composites. Stavba si vyžádá asi 30 mil. dolarů.
Turisté z celého světa, kteří si za 200 tisíc dolarů koupí letenku, se na výlet do kosmu budou tři dny připravovat v tréninkovém centru kosmodromu Spaceport America, připomínajícím tak trochu létající talíř, který právě přistál. Po krátké přípravě by nastoupili do kosmické lodi Space- ShipTwo, kterou vynese letadlo White‑Knight 2 do výšky asi 16 km. Vedoucí kosmické mise zapne raketový pohon a kosmická loď se od letadla odpoutá a bude vypuštěna do kosmu. Do jaké vzdálenosti od rodné planety se dostane, není dosud zcela jasné. Podle všeobecné definice začíná kosmický prostor ve výši 100 kilometrů nad Zemí. Po několika minutách ve stavu beztíže začne loď „plachtit“ zpět a přistane opět na základně Spaceport America.
Když autor tohoto textu cestoval na podzim roku 2014 po Novém Mexiku, nemohl si nechat ujít příležitost se na tento atraktivní projekt podívat. Ale krátce před tím došlo při zkušebním letu raketoplánu SpaceShipTwo v Kalifornii ke smrtelné nehodě. Jeden pilot se katapultoval, druhý zemřel. Bohužel, byla to další tragická událost ve vývojovém programu společnosti Virgin Galactic. Už při dřívějších testech lodě SpaceShipTwo zemřeli tři lidé a další tři byli těžce zraněni. Je tedy jasné, proč vedoucí pracovníci Virgin Galactic nechtěli s českým novinářem mluvit. Branson v tisku oznámil, že do půl roku, na jaře roku 2015, do vesmíru poletí s novým dopravním prostředkem. To samozřejmě přehnal, vývoj nového letadla trval mnohem déle.
Reportér, který se nevzdal a navštívil kosmodrom jako turista, podal o svém zážitku svědectví: „Žádná brána, natož slavobrána. Hlídač měl stanoviště v dřevěné kůlničce. Projeli jsme v jeho doprovodu na vysněný kosmodrom. Nejprve jsme navštívili docela hezkou halu se střechou připomínající hlavičku hříbečka hnědáčka. Uvnitř byly toalety. Čisté a zdarma. Na to si Američané potrpí. A hala se dvěma velkými hasičskými auty a dvěma hasiči. Ale žádné letadlo, žádní piloti, žádný letištní ruch. Potom jsme se projeli po startovací a přistávací dráze. Její osamělost měla v sobě něco tragického. Nakonec jsme přijeli k jediné dokončené budově, která má být hangárem, řídicím centrem, diváckým střediskem i odbavovací halou pro cestující. Nesměli jsme se k ní sice přiblížit, ale i z dálky bylo vidět, že uvnitř zeje prázdnotou. A pak jsme opět nasedli a jeli zpět. Kladl jsem si otázku: jaké bude mít pravda následky, až vyjde najevo? Kdo to všechno zaplatí? Odpověď je smutná – daňoví poplatníci, protože Branson je jen nájemcem a letiště je majetkem státu.“
Rozestavěný kosmodrom nepřináší žádný užitek. Situací se začali zabývat nejen novináři, ale i politici. Někteří uvažují, zda by se areál neměl prodat. Jiní chtějí dát projektu ještě jednu šanci a chtějí jej oživit novými investicemi.
Trochu jiný projekt
Richard Branson se nenechal neúspěchem zlomit a zachoval se podle starého pravidla vizionářů. Jen nepřiznat barvu a odvrátit pozornost na něco jiného. Tak oživil svůj starší, taky atraktivní projekt. Jmenuje se LouncherOne. Tento kosmický dopravní prostředek by prý mohl pracovat na podobném principu jako výletní loď pro kosmické turisty. Po odpojení od mateřské lodi by LouncherOne měl vypustit na oběžnou dráhu malé satelity. V roce 2017 by to mělo být 648 satelitů! V konečné fázi projektu by jich umístil na běžnou dráhu celkem 2 400 a vytvořily by síť pro přenos internetu. Celkové náklady odhaduje na 2 mld. dolarů.
Přece jen?
Richard Branson se svých snů jen tak lehce nevzdává. A také má strach, aby snad nemusel něco vracet vládě Nového Mexika. Pokračoval ve vývoji nového kosmického dopravního prostředku, a sice s ročním zpožděním, ale přece jen jej mohl letos na jaře představit veřejnosti. Nikoliv na Spaceport America, ale na letišti v kalifornské poušti.
Pod názvem VSS Unity se skrývá druhý kosmoplán firmy Virgin Galactic a třídy SpaceShipTwo. Původní název byl VSS Voyager. Zkratka VSS znamená „Virgin Space Ship“. Výrobcem je firma The Spaceship Company, původně společný podnik Virgin Group a Scaled Composites, od roku 2012 stoprocentní dceřiné firmy Virgin Galactic. Po pádu první lodi VSS Enterprise, k němuž došlo 31. října 2014, byly provedeny různé konstrukční změny. Mateřská loď White Knight Two dostala čestný přívlastek VMS Spirit of Steve Fossett, na počest Bransonova přítele, miliardáře, leteckého průkopníka a spoluzakladatele firmy Scaled Composites. Dne 3. září 2007 odletěl Fossett na misi, jejíž cíl nebyl znám. A nikdy se nevrátil. Vloni v únoru byl oficiálně prohlášen za mrtvého. Teprve po více než roce byly nalezeny trosky jeho letadla a jeho ostatky byly identifikovány díky analýze DNA.
Branson při této příležitosti oznámil, že první start je plánován na příští rok. Možná že ukvapeně, kdo ví.
Nedívej se dolů
Také Branson je dobrodruh a už několikrát mohl přijít o život. Účastní se podivuhodných adrenalinových a životu nebezpečných akcí. Například při závodu o nejrychlejší překonání Atlantiku ve člunu. Ten jeho se ale daleko od pobřeží potopil a následovala rychlá záchranná akce. Tragédií málem skončil i pokus přeletět Atlantik balonem. Podniká divoké kousky jednak pro reklamu své značky a jednak pro své potěšení.
Nicméně také podporuje charitativní a nevýdělečné organizace. Třeba The Healthcare Foundation, která organizuje úspěšnou kampaň s názvem Rodiče proti kouření. Podporuje také prevenci AIDS.
Jeho nejnovějším koníčkem je obnovitelná energie. Už v roce 2006 oznámil, že do ní chce postupně investovat 3 mld. dolarů. Před šesti lety založil neziskovou organizaci Carbon War Room, jež se zaměřuje na snižování skleníkových plynů v ovzduší. Do srpna 2014 do ní investoval 300 mil. dolarů, což je pouze
10 % původního slibu.
Angažuje se ale i v jiných oborech. Podílel se na vývoji ponorky Virgin Oceanic zaměřené na průzkum Mariánského příkopu, což je nejhlubší místo v Indickém oceánu. Podporuje také plán Kostariky na ochranu před žraloky a za to byl v roce 2013 vyznamenán oceněním SHARK GUARDIAN of the Year.
Jeho televizní reality show konkuruje obdobnému pořadu Donalda Trumpa a sám hrál také v několika filmech – většinou sám sebe. Nejnověji byl o něm natočen dokumentární film s výstižným názvem: „Don‘t Look Down!“ (Nedívej se dolů).
Karel Sedláček