Úspěšnými exportéry nemusejí být jen velké národní a nadnárodní firmy s mnoha tisíci zaměstnanci. Pokud se narodí dobrý nápad, spojí se s velkou pílí a odvahou, stane se z malé rodinné firmy významný hráč v oboru laminovacích, lakovacích a polygrafických strojů. Jak této pozice dosáhnout a jakým způsobem si ji na mezinárodním poli udržet, jsme se zeptali paní Jany Slovákové, vedoucí marketingu společnosti KOMFI z Lanškrouna.
Můžete nás seznámit s představami, s nimiž jste před 23 lety začínali? Změnilo se za tu dobu vaše podnikání nějak výrazně, nebo pokračujete v intencích svých počátečních plánů? 
Firma Komfi vznikla v roce 1992 v Lanškrouně v třípokojovém panelákovém bytě, když si bývalý šéfkonstruktér Tesly Karel Matějček pořídil za naspořené peníze svůj první počítač a začal „kreslit výkresy“. Tehdy se majiteli a zakladateli firmy ani nesnilo o tom, že jednou bude zaměstnávat téměř 200 lidí, bude vyrábět stroje a prodávat je do celého světa, a k tomu všemu bude do podnikání zapojena celá jeho rodina. I dnes je Karel Matějček v duši stále konstruktér a to, co chtěl dělat v samém počátku podnikání, tj. vymýšlet a navrhovat stroje, vlastně dělá pořád. Jen ty stroje, které navrhujeme, také vyrábíme, montujeme a prodáváme všude po světě.
Kdy jste se začali prosazovat na zahraničních trzích a jak se vám to podařilo?
První kontakty v zahraničí jsme měli v Německu. Bylo to do jisté míry přirozené, protože Česká republika byla na tamním trhu dobře známá kvalitními strojírenskými firmami a vlastně už v dobách Komfi jako konstrukční kanceláře jsme spolupracovali s německými partnery. Od klasické strojařiny jsme se v rámci jednoho projektu, ve kterém byla mimo jiné firmy zapojena také významná americká korporace, dostali k vývoji laminátoru a krátce poté jsme začali laminovací stroje vyrábět sériově. Kromě dodávek do USA jsme hledali další trhy a přirozeně jsme začali s okolními státy. Našeho vůbec prvního dealera jsme našli v Polsku. Následovaly státy jako Maďarsko, Pobaltí a země západní Evropy. Velmi často jsme nové partnery nacházeli na oborových veletrzích.
Potýkali jste se s nějakými problémy nebo nezdary a díky čemu jste je překonávali?
Větší či menší problémy v podnikání musí překonávat každý. Myslím, že stejně jako my, i většina ostatních firem, které vznikly po roce 1989, se musela naučit podnikat, zdolávat překážky a učit se ze svých vlastních chyb. Když se něco nepodařilo, brali jsme to jako ponaučení a podstoupili jsme kroky, aby se ta situace neopakovala. Horší je, když vám v podnikání brání například špatná legislativa, která vám život ztěžuje, místo toho, aby podporovala růst českých firem. S tím se dá těžko bojovat.
Jakého vlastního úspěchu si ceníte nejvíc?
Toho, že jsme stále nezávislá česká rodinná firma bez cizího kapitálu a bez úvěrového zatížení. Veškeré své investice (ať jde o investice do technologií, budov nebo do vývoje nových výrobků) si financujeme z vlastních zdrojů.
Jak vnímáte svoji současnou situaci a produktovou nabídku vzhledem ke konkurenci (tuzemské i zahraniční)? 
Směle můžeme tvrdit, že patříme mezi světovou špičku. Ve světě máme zhruba za 20 let působení na polygrafickém trhu téměř 2 000 instalovaných laminovacích a lakovacích strojů. Reference zákazníků jsou velice pozitivní. Naše stroje jsou celosvětově známé jako vysoce kvalitní stroje pro profesionální použití. Není ojedinělé, že ještě dnes najdete v provozu některé laminátory z prvních výrobních sérií. Podnikáme v poměrně úzkém tržním segmentu, takže počet konkurentů bychom spočítali na prstech jedné ruky. Navíc ne vždy jde o přímé konkurenty. Někteří sice vyrábějí stejný typ stroje, ale jejich zacílení je na jinou skupinu zákazníků než naše. Určitý konkurenční boj samozřejmě probíhá a liší se v jednotlivých teritoriích. My se držíme hesla „být vždy o krok napřed“. Naše výrobky neustále inovujeme a přicházíme s novými aplikacemi. Máme silné technické zázemí a jsme schopni poměrně pružně reagovat na změnu tržní poptávky.
V současnosti žijeme v době velkých změn i z hlediska prudkého rozvoje technologií, zejména pak v oblasti IT a komunikace (viz 4. průmyslová revoluce). Dotýkají se vás tyto změny výrazněji a pracujete aktuálně na nových projektech, které by odpovídaly na tyto nové výzvy?
Reagovat na vývoj v IT oblasti a komunikace je nezbytné. Neustále vylepšujeme softwarové vybavení strojů a využití nových technologií aplikujeme především na úrovni komfortu obsluhy a rychlosti servisu. Čím dál více platí, že nejdražší je čas. Stroj musí co nejvíce myslet za vás, ušetřit co nejvíce času pracovníka nejen samotným zpracováním zakázky, ale také přípravou zakázky a seřízením stroje. Rychlost servisu je druhým klíčovým bodem. Inteligentní software s autodiagnostikou problémů a případné řešení problémů na dálku je dnes již samozřejmostí.
Jak byste zhodnotili současnou úroveň podpory státu pro české exportéry. Co považujete za největší nedostatek a jaká opatření/změny by vám nejvíce pomohly?
My v současné době žádnou podporu státu nevyužíváme. Věřím, že každý, kdo začal podnikat a exportovat, tak učinil proto, že měl světu co nabídnout a věděl, jak na to, ne proto, aby mu s tím někdo musel pomáhat. Nejdůležitější podporu státu vidím v tom, aby nezatěžoval firmy často nesmyslnými úkony a nařízeními, které jim brání dělat dobře to, co umějí.
Všichni tvrdí, že momentálně zažíváme v ČR prudký hospodářský rozvoj, že se naší ekonomice daří nadmíru dobře. Můžete tyto závěry potvrdit i z vlastní praxe?
Máte-li na mysli, jestli se naší firmě daří dobře, tak ano. Jak úzce to souvisí s hospodářskou situací v ČR, lze těžko vyjádřit. Všichni máme v čerstvé paměti krizi v roce 2009 a následné poměrně dlouhé oživení ekonomiky. My jsme tuto krizi překonali velice dobře, brzy jsme přijali taková opatření, která nám umožnila krizi přestát bez následků. Po skončení krize jsme tak byli v mnohem výhodnější „startovací pozici“ než mnoho ostatních firem. To nám pomohlo k rychlému oživení byznysu na původní úroveň.
Na závěr otázka z oblasti lidských zdrojů: Zažíváte již teď akutní nedostatek kvalifikovaných pracovníků a obáváte se v tomto směru budoucnosti? Máte nějakou aktivní spolupráci se školami?
Ano, sehnat kvalitní zaměstnance je stále problém. A to jak z hlediska odborné způsobilosti, tak z hlediska jazykového vybavení. Spolupráci se školami vidíme jako jediný možný způsob, jak stávající trend změnit, a aktivně jsme zapojeni hned v několika projektech.
Rozhovor poskytla Jana Slováková, marketingová manažerka společnosti KOMFI Lanškroun. Ve firmě pracuje od roku 2003. Začínala s koordinací exportních aktivit firmy, postupně řešila organizaci účasti na různých veletrzích, starala se o firemní propagaci a celkovou marketingovou strategii firmy. Po návratu z mateřské dovolené se věnuje už převážně marketingu.
/red/