Kdo z vašich zaměstnanců je originální?

V knihách i časopisech se můžete dočíst, jaké má kdo předpoklady k inovacím. Hledají se charakteristiky typických kreativců a inovátorů. I zde na stránkách Technik managementu či
v Technickém týdeníku se tomuto tématu často věnujeme. Dnes si řekneme pár zajímavých věcí, které vám pomohou se orientovat mezi vašimi zaměstnanci.

Originální, či konformní?

Podle slovníku je originální ten, kdo se od ostatních odlišuje: způsobem myšlení, chování, zvídavostí, schopností kombinovat apod. Jde o zajímavou kombinaci konformity - snahy udržovat status quo - a kreativity - hledat nové, nevyšlapané cestičky, jít proti proudu. Je pravda, že téměř nic na světě není absolutně originálního. Všechny naše nápady byly někdy někým - něčím - ovlivněny. Naše myšlenky jsou kombinací
a rekombinací všeho, s čím jsme se kdy setkali. Neustále si půjčujeme cizí myšlenky - záměrně či nezáměrně. Podle Adama Granta kreativita znamená prosazovat neobvyklé nápady v určité oblasti, které mají potenciál něco výrazně zlepšit. Kreativní lidé převezmou iniciativu, aby ze snu udělali skutečnost a nápad dotáhli do konce.

Firefox, či Explorer?

Před časem vedl ekonom Michael Housman projekt, který měl odhalit, proč někteří pracovníci zákaznického servisu vydrží v zaměstnání déle než jiní. Sebral data o třiceti tisících zaměstnancích, kteří vyřizovali hovory pro banky, aerolinie, hotely či mobilní operátory. Domníval se, že lidé, kteří často mění zaměstnání, vydrží v zaměstnání kratší dobu. Neprokázalo se
to - ani v nejmenším. Hnal se za dalšími a dalšími vodítky a nic relevantního neobjevil. Pak si náhodou všiml jedné věci: zaměstnanci, kteří při své práci používali prohlížeč Firefox či Chrom, vydrželi v zaměstnání o 15 % déle než zaměstnanci, kteří používali Explorer či Safari. Bylo mu to divné. Pustil se do analýzy, která sledovala míru absencí. Opakoval se stejný vzorec: Uživatelé Firefoxu a Chromu měli o 19 % menší absence než uživatelé Exploreru a Safari. Pak Houseman zkoumal jejich výkonnost. Sebral tři miliony záznamů
o výkonech. Uživatelé Firefoxu a Chromu měli významně vyšší prodeje a jejich zákazníci byli spokojenější. Nováčci s nainstalovaným Firefoxem či Chromem se naučili novou práci za 90 dní, ostatní za 120 dní.

Jiný vzorec myšlení a chování

To však neznamená, že zítra zaměstnancům přeinstalujete prohlížeče v naději na vyšší produktivitu. Tajemství totiž není v prohlížečích, ale v uživatelích. Abyste získali Firefox či Chrom, musíte vyvinout určitou aktivitu, hledat něco lepšího a nespokojit se s přednastaveným prohlížečem Explorer (Windows) či Safari (Mac).

Kreativní zaměstnanci potřebují: větší prostor k seberealizaci, potřebují úspěch, pochvalu, výzvy vyžaduje se od nich: zvídavost, hravost, nespoutanost, tolerance k víceznačnosti, odvaha prosazovat nápady, vůle a vytrvalost dotahovat věci do konce, originalita a četnost nápadů, prezentační dovednosti a schopnost vyjít s ostatními.

A právě tento přístup ukazuje na to, jak si člověk počíná v práci. Zaměstnanci zákaznického servisu, kteří přijali přednastavený prohlížeč, přistupovali ke své práci stejným způsobem. Při telefonních hovorech se striktně drželi předpisů a stížnosti vyřizovali pomocí běžných postupů. Pracovní předpisy byly pro ně dané a nenapadlo je (neměli odvahu) je zpochybnit či obejít. Když se v práci cítili nespokojeni, zvýšila se jim absence, až přestali do práce docházet.
Zaměstnanci, kteří prokázali iniciativu a podnikavost a změnili si přednastavený prohlížeč, přistupovali k práci jinak. Hledali nové cesty, jak prodávat zákazníkům zboží a jak se vypořádat s jejich starostmi i obavami. Když se dostali do situace, která se jim nelíbila, prostě ji vyřešili. Neměli důvod z práce odejít. Vždy si dokázali udělat v zaměstnání situaci takovou, aby se jim líbila.
Stejně jako dvě třetiny pracovníků zákaznického servisu používají ve svém PC přednastavený vyhledávač, většina z nás i ve svém životě používá přednastavené způsoby jednání. Někdy tomu říkáme myšlení v krabici nebo konzervativní přístup.

Chudé myšlení

Podobný vzorec myšlení a chování najdeme u nižších sociálních vrstev. Psycholog John Jost zkoumal, jak lidí reagují na nepřijatelné podmínky. Například na rozdíl od Američanů evropského původu byli Američané afrického původu méně spokojeni se svými ekonomickými okolnostmi, ale ve větší míře považovali ekonomickou nerovnost za legitimní a spravedlivou.

„Lidé, kteří nejvíce strádají vlivem daného stavu věcí, jsou paradoxně nejméně náchylní tento stav zpochybnit, odmítnout či změnit.“ John Jost psycholog

Co se týká zachování ekonomického statu quo, lidé s nejnižšími příjmy byli o 17 % náchylnější věřit tomu, že ekonomická nerovnost je nutná. Když pak byli dotázáni, zdali by podporovali zákon, který by omezil svobodu občanů a tisku kritizovat vládu, pokud by takový zákon vyřešil národní problémy, dvakrát více lidí s nejnižšími příjmy bylo pro takový zákon - na rozdíl od lidí s nejvyššími příjmy. Výsledkem bádání Jostova týmu bylo: „Lidé, kteří nejvíce strádají vlivem daného stavu věcí, jsou paradoxně nejméně náchylní tento stav zpochybnit, odmítnout či změnit." Podle Adama Granta, profesora na prestižní Whartonské obchodní škole, „ospravedlnění systému má tlumicí funkci. Je to emociální tlumič bolesti: pokud to takhle na světě má být, nemá smysl, abychom s tím byli nespokojeni. Jenže souhlas nás zároveň okrádá o morální rozhořčení, které je nutné k tomu, abychom se postavili nespravedlnosti a měli vůli uvažovat o jiných způsobech fungování světa".

Koho si ponechat či hledat na trhu práce?

Jsou činnosti, které nepotřebují kreativitu. Například materiálová účetní, finanční či mzdová účetní. Zrovna tak skladníci nebo lidé, kteří opravdu nesmějí nic zlepšovat-měnit a musí jen striktně dodržovat procesy. Ostatní lidé by měli být tvořiví. Charakteristickou známkou kreativity je odmítání zavedeného systému a hledání lepších možností. Podle Granta je výchozím bodem zvědavost, která vede k úvaze: proč existuje ten a ten problém a zda to tak musí být.

„Morální rozhořčení je nutné k tomu, abychom se postavili nespravedlnosti a měli vůli uvažovat o jiných způsobech fungování světa.“ Adam Grant profesor, na Whartonské obchodní škole

Většinou zažíváme vuja de, což je opačný zážitek déjà vu. Déjà vu máme, když se setkáváme s něčím novým, ale připadá nám, že jsme to už kdysi zažili. Vuja de je opakem: setkáváme se s něčím známým, ale vidíme to z nové perspektivy, díky níž získáme nový náhled na staré problémy. To je podstata exaptace - použití určitého principu v jiné oblasti. Kreativci jsou tudíž pro budoucnost firmy určitě lepší než nekreativní lidé. Vyžadují však jiné vedení než lidé málo kreativní. Potřebují větší prostor k seberealizaci, potřebují úspěch, pochvalu, výzvy. Potřebují také „dokopávat" ke splnění rozdělaných úkolů, které se z nějakého důvodu vlečou. Jsou více nezávislí a potřebují vlídné zacházení. Zatímco ostatní leccos od nadřízeného skousnou, kreativci klidně odejdou, protože snadno získají jinou práci.
U kreativců potřebujete: zvídavost, hravost, nespoutanost, toleranci k víceznačnosti, odvahu prosazovat nápady, vůli a vytrvalost dotahovat věci do konce, originalitu a četnost nápadů, prezentační dovednosti a schopnost vyjít s ostatními. To není málo. Jak to zjistit? Nejlépe některými testy kreativity (standardizované nebo testy Talent Innovation), kterými měříme konceptuální či inovační tvořivost, vztahovou či organizační tvořivost, originalitu apod. Výhodné je i použití Assessment centra. Lidí, kteří mohou tvořit budoucnost firmy, je málo. Zaměřte se nejen na jejich získání, ale především na jejich udržení.

/PhDr. Karel Červený, MSc., MBA/