Začátkem ledna oslavil 52. narozeniny Jeffrey „Jeff“ Bezos, který patří se svým 25miliardovým majetkem do jedenáctky nejbohatších a nejznámějších amerických podnikatelů. Stal se jím proto, že vytvořil skutečně doslova celosvětovou samoobsluhu nazvanou Amazon, v níž si díky internetu můžete kdekoliv na světě vybrat z přepestré nabídky a odkud vám obratem patřičné zboží doručí. Nejen poštou či kurýrem, ale nyní už také bezpilotním letadlem.
Bezos vysvětluje, že se jeho příjmení má vyslovovat [bej-zos] a nikoliv
[bí-zos], jak se často děje. Je totiž zhusta citován, a právem. Jeho života běh totiž jednak dokazuje, že i na začátku 21. století existuje něco jako splněný americký sen obdobný těm z dob před sto lety, a jednak ukazuje druhou, méně hezkou stranu mince zvané úspěch. Spíš než podrobný a zajímavý sled jednotlivých podnikatelských úspěchů a stupňů k bohatství je pro nás přitažlivější souhrn Bezosových názorů, způsobů myšlení a rozhodování.
Správně se rozhodnout
Bezos už od mládí pracoval usilovně a cílevědomě. Připomeňme, že se narodil jako Jeffrey Preston Jorgensen ve městě Albuquerque, největším ve státě Nové Mexiko na jihozápadě USA. Má 449 236 obyvatel
(v aglomeraci 797 940).
Rodiče se po ročním manželství rozvedli a matka se po třech letech vdala za Miguela Bezose, který chlapce adoptoval. Novináři po letech vyhledali Bezosova biologického otce, který svého syna více než 40 let neviděl a jeho nové příjmení zapomněl. Když se dozvěděl, čím se jeho syn stal, zažil skutečný šok.
Jeff Bezos se netají tím, že finančně podporuje Republikánskou stranu. Tomu odpovídají i jeho názory. Dokládají to ostatně i jeho slova z projevu k absolventům Princetonské univerzity, kterou sám vystudoval:
„Až vám bude osmdesát a v duchu si budete rekapitulovat svůj dosavadní život, budete vycházet především ze série rozhodnutí, která jsme učinili. Konec konců, naše rozhodnutí určují, kdo jsme.“
Tento názor je pro Bezosovo chování určující. Sami jsme svého štěstí strůjci. Jen se musíme umět správně rozhodnout. Na jedné straně strhující příklad pracovitosti a elánu pro ostatní, na druhé bezohledný šéf vzbuzující strach.
Začínal – jak to v amerických pohádkách bývá – balením knih v garáži, a dnes vlastní nejen největší internetový obchod na světě, ale také další společnosti.
Amazon jako impuls
Na univerzitě sice studoval fyziku, ale brzy sběhl k počítačům, jež se staly jeho celoživotní láskou.
Po absolvování Princetonské univerzity začal v roce 1986 pracovat jako „ajťák“ na Wall Street.
Rozhlížel se a hledal přátele naladěné na stejnou vlnovou délku. Brzy je našel. V roce 1993 se Bezos oženil
a s manželkou Mackenzie má čtyři děti.
Přestěhoval se z New Yorku do Seattlu, kde měl lepší technické zázemí. V roce 1994 založil ve své garáži společnost Amazon.com, zabývající se zpočátku pouze prodejem knih. Jeho životopisec popisuje nejen nezměrné nadšení a houževnatost, s nimiž se mu podařilo pokořit konkurenční zasilatelské domy, ale také bezohlednost vůči spoluzaměstnancům a konečně i vůči sobě. Výsledky se ovšem dostavily. „Nevyděláme peníze, když neprodáme. Vyděláváme peníze, když pomůžeme zákazníkovi při rozhodování, co koupit,“ řekl Bezos v jednom projevu.
Právě cílevědomá orientace na zákazníka je jedním z nosných pilířů Bezosova úspěšného podnikání. Jeho tým vyvinul program, který dokázal seskupit zákazníky s podobnými dřívějšími nákupy a následně jim nabídnout knihy, jež se zamlouvaly lidem v dané skupině. Tak nasměroval zákazníky ke knihám, kterých by si jinak ani nevšimli. „Velcí obchodníci nikdy neměli šanci skutečně porozumět jednotlivým zákazníkům, elektronické obchodování to umožňuje,“ nechal se jednou slyšet.
A právě propojení nových nápadů s novou technologií je charakteristickým rysem marketingové strategie. „Každé ráno byste se měli budit v obavách,“ řekl jednou svým zaměstnancům. „Ale ne v obavách z našich konkurentů, protože od nich stejně nedostaneme ani dolar. Trápit nás musí naši zákazníci a jenom na ně se musíme soustředit.“
Zákazníci hrají v plánech Amazonu hlavní roli. Zdá se, že zaměstnanci už nikoliv. Mnozí si stěžují na špatné pracovní podmínky a nízké mzdy a stávkují. V Evropě dokonce spojují své síly a ordinují své postupy. Amazon – a tedy Bezos jako zaměstnavatel – nemá dobrou pověst.
Před dvěma lety, kdy němečtí zaměstnanci nejvíc zlobili vedení firmy kvůli špatným pracovním podmínkám a nízkým platů, rozhodli se manažeři společnosti investovat v České republice. Vybrali si Brno, ale narazili na odpor některých zastupitelů. Není známo, kdo rozpoutal ošklivou mediální kampaň, v níž byli brněnští zastupitelé obviňováni, že snižují image České republiky u zahraničních investorů. Záminkou takových útoků se stalo oznámení firmy Amazon, že ztrácí zájem postavit v moravské metropoli obří sklad.
Pravda byla ovšem taková, že odchod Amazonu z Brna byl výsledkem diletantsky zpracovaného projektu, který byl více než rok připravován bez vědomí zastupitelů města. Urputně trval na umístění skladu u Černovické terasy, ignoroval zásadní nesoulad s územním plánem a směřoval zřejmě pouze k uspokojení zájmu soukromého developera na úkor obyvatel Slatiny, Černovic a Tuřan.
Jisté je, že by obří sklad ucpal jihovýchod Brna kamiony a tisícům lidí Slatiny a okolí by udělal ze života peklo. Brno a celý region tak přišly údajně o 1 500 nových pracovních míst, která by po vybudování obřího překladiště vznikla. Kdyby se jednalo o Most či Ostravu, jež trpí vysokou nezaměstnaností, pak by mohl mít tento argument určitou váhu. Ale Brno by možná těžce shánělo 1 500 lidí ochotných dělat náročnou manuální práci ve dne i v noci a za malý plat. Takže by se na práci museli nakonec najímat dělníci ze zahraničí. Město se jistě dokáže docela dobře obejít bez pracovních míst ve skladu a bez výrazně zhoršeného životního prostředí. Brno potřebuje získat solidního, perspektivního investora s přidanou hodnotou, ale takovým distribuční sklad není. Moravská metropole totiž může nabídnout kvalifikovanou pracovní sílu a zázemí vysokých škol.
Amazon tedy nakonec postavil sklad v Dobrovízi u Prahy. Nyní chce postavit další v Horních Počernicích, ale místní se statečně brání. Bezos ovšem není žádný troškař a konflikt v Horních Počernicích ho jistě nepoloží na lopatky. Nedávno přišel s nápadem pořídit si vlastní leteckou eskadru složenou z 20 nákladních letadel Boeing 767, aby zákazníci dostávali objednané zboží včas.
Nápady nevysychají
Bezosovo vřídlo nápadů nepřestává tryskat. Loni 1. dubna oznámil báječný marketingový trik, který by si zasloužil označení „obchodní tah roku“. Někteří jej považovali za aprílový žert, ale v minulých dnech Amazon oznámil, že se nápad stal skutečností.
Na pračky a tiskárny stačí nalepit miniaturní čidlo a přístroje samy ve vhodný čas objednají prostřednictvím zákazníkova mobilního telefonu dodávku pracího prášku nebo cartridge.
Společnosti zabývající se průzkumy amerického trhu odhadují, že z každého dolaru, který Američané minulý rok utratili v on-line obchodech, skončilo 51 centů na účtu kolosu mezi e-shopy – Amazonu. Ve Spojených státech loni vzrostly maloobchodní tržby o 94 mld. USD, přičemž Amazon si z pomyslného koláče ukousl přibližně 22 mld. USD. Tedy více než 23 %. Předplatitelé služby Amazon Prime nemusejí platit poštovné pro vybrané produkty, mají nelimitovaný přístup k streamovaným filmům a seriálům a do Kindle knihovny. Není proto divu, že se cena akcie Amazonu za posledních 12 měsíců více než zdvojnásobila.
Daně, média a kosmos 
Z něčeho má Amazon přece jen strach – a to jsou američtí výběrčí daní. Před několika týdny se Bezos přece jen trochu lekl, když kontroverzní kandidát na amerického prezidenta Donald Trump prohlásil, že kdyby Amazon platil „férově“ daně, splaskl by s takovým rachotem, jako když prasknete nafouknutý papírový pytlík. Podle něho zachránil Bezos svůj podnik jen tím, že si v roce 2013 koupil od společnosti Washington Post Company za čtvrt miliardy dolarů renomovaný deník The Washington Post. Nyní jej prý využívá ke kritice Donalda Trumpa a k propagování svých názorů a cílů. Obdobné chování ostatně známe i z českého prostředí.
Odpověď na sebe nenechala dlouho čekat. Bezos prohlásil, že by nejraději vystřelil Trumpa do vesmíru. To bylo docela vtipné, protože od roku 2000 vlastní firmu Blue Origin, která podniká v oblasti vesmírné turistiky.
Tak si splnil jeden ze svých mladických snů. Ostatně už v roce 2012 financoval expedici, která ze dna Atlantského oceánu vyzdvihla část rakety Saturn V, která byla použita při misi Apollo 11.
Přednost odvážného investora spočívá ve schopnosti obklopit se správnými lidmi ve správný čas. A to je bezesporu i vlastnost multimiliardáře Bezose. Sehnal správné lidi, kteří postavili znovupoužitelnou raketu New Shepard. Pojmenoval ji po prvním americkém člověku ve vesmíru Alanu Shepardovi. Chce s ní podnikat turistické výlety do kosmu.
Z technického hlediska je raketa zajímavá, protože startuje i přistává vertikálně. První testovací starty se uskutečnily před čtyřmi lety. Loni koncem listopadu dosáhla kosmická loď rychlosti Mach 3,72 a vystoupala do výšky 100,5 km. O 500 m tak překonala tzv. Kármanovu hranici, která je oficiálně považována za začátek kosmického prostoru.
Při cestě zpět na zemský povrch se raketa rozdělila na dvě části. Kabina pro pasažéry přistála pomocí padáků, jež se rozevřely ve výšce 6 km, a modul s pohonem znovu zažehl motor ve vzdálenosti 1 500 m nad zemí. Raketa hladce přistála rychlostí 7 km/h.
Jeffu Bezosovi blahopřál ke krásnému technickému úspěchu i jeho „konkurent“ Elon Musk z firmy SpaceX
(o něm viz TECHNIK 10/2015).
Zde se můžete podívat na zatím poslední let rakety od Blue Origin, který se uskutečnil 2. dubna 2016.
Pro energii budoucnosti
V záplavě kritických referátů, patetických výzev i pragmatických konstatování vynikly na loňském světovém summitu o klimatu dvě události.
Především je to vznik tzv. Průlomové energetické koalice, kterou v Paříži ustavila globální skupina soukromých investorů, kteří chtějí urychlit novým technologiím cestu z laboratoří na trh. Bude prý investovat, ale jen do společností, které mají tu nejlepší šanci poskytnout spolehlivou bezuhlíkovou energii každému za přijatelnou cenu.
Průlomovou energetickou koalici tvoří více než 25 investorů z 10 zemí. V jejím čele jsou nejznámější světoví miliardáři. Mezi nimi Jeff Bezos. Známá jména jsou silnou stránkou projektu, protože jejich nositelé něco v životě dokázali. Zároveň jsou i jeho slabinou, protože jsou známí svými ostrými lokty. 
Máme tedy vyhlášeným podnikatelským dravcům věřit, že skutečně myslí na dobro lidstva, nebo jim jde jen o získání státních zakázek či o státní dotace?
Otázky jsou na místě, protože energetická koalice vznikla ve spojení s Mission Innovation, což je mezinárodní snaha více než 15 vlád zdvojnásobit své závazky vůči primárnímu energetickému výzkumu a vývoji za účelem vynalézt technologie, které mohou tito investoři rozvíjet do obchodovatelných řešení pro budoucí globální energetický mix.
Chtějí se prý zaměřit na tři perspektivní technologie. První využívá sluneční záření k vyvolání chemických reakcí, konkrétně k vytvoření vodíku, který je poté možné nasadit ke komerčním účelům. Druhou jsou samonabíjecí baterie, jež by měly přinést zásadní změny ve skladování energie. A třetí inovací je tzv. solární barva, která by měla nahradit solární panely.
A to nejlepší nakonec
Jeff Bezos se začal angažovat také v Hollywoodu. Jeho Amazon produkoval kromě jiného již dvě řady úspěšného televizního seriálu „Mozart v džungli“, který získal letos vynikající ocenění – Zlatý globus v kategorii Nejlepší televizní seriál (komedie nebo muzikál).
Karel Sedláček