Česká republika je třetím nejdůležitějším obchodním partnerem Rakouska v Evropské unii. Zvláště na základě vysokého podílu průmyslu jsou české podniky důležitými obchodními partnery pro rakouské strojírenské firmy a průmyslové dodavatele. Také v budoucnu existuje velký potenciál pro posílenou spolupráci, například v dopravní infrastruktuře nebo v celém odvětví ekoinovací.
Vloni sice podle odborných periodik rakouská ekonomika stagnovala, ale letos by se do země měl vrátit růst. Renomované výzkumné ústavy IHS a Wifo předpověděly Rakousku pro tento i příští rok zvýšení HDP o 1,7 až 2 %. „Konjunktura letos získává na obrátkách, musí ale být cíleně podpořena na všech úrovních, neboť mezinárodní prostředí zůstává obtížné. Proto jsme také například sestavili balíček pro růst, zaměstnanost a konkurenceschopnost,“ vysvětluje Reinhold Mitterlehner, rakouský ministr pro vědu, výzkum a hospodářství, klíč k oživení rakouského hospodářství. Letos tak stát poskytne podnikům zhruba jednu miliardu eur na úvěrech s výhodným úročením, dotacích, podílech a garancích. Kromě toho bude snižovat vedlejší mzdové náklady, chce etablovat flexibilnější pracovní dobu a omezit byrokratickou zátěž pro hospodářství. Jednou z největších konjunkturních opor Rakouska je v současné době export, vloni dosáhlo již třetím rokem za sebou exportního rekordu.
Optimální kvalifikace, ekonomický potenciál
Rakousko má také jednu z nejnižších měr nezaměstnanosti v EU. Čerpá totiž z aktivní a flexibilní politiky trhu práce, která zejména pro mladé lidi obsahuje důležité programy a nabídky. Duální vzdělávání v podniku a v učňovské škole je světově uznávaným modelem. „Vyučením poskytujeme optimální spojení mezi zprostředkováním praktických dovedností, odborným teoretickým zázemím a důležitými klíčovými kvalifikacemi. Rok co rok se tak zhruba 40 % ročníku stane výborně vyškolenými experty. Rozsáhlé spektrum výuky od tradičních učebních oborů až po moderní high-tech obory přitom umožňuje další poptávkově orientované vzdělávání.“
Pro mladou generaci to neznamená jen dosáhnout kariéry, respektive osobní spokojenosti v pracovním životě, ale zajišťuje také dlouhodobý úspěch hospodářství a blahobyt země. V tomto směru je důležité, aby Rakousko udrželo průmysl doma a zabránilo jeho odchodu do Asie. Proto se na základě slabého růstu v Evropě a tvrdé celosvětové konkurence ministerstvo snaží průmyslovou politiku v této zóně více posunout do středu zájmu a propojit ji těsněji s energetickými a klimatickými cíli. „Silné koncerny zajišťují růst, zaměstnanost a inovaci a jsou v hodnotovém řetězci úzce provázány s malými a středními podniky, proto potřebují jasnou perspektivu do budoucna v rámci EU. Abychom zvýšili podíl průmyslu, je však také třeba mít dobře rozvinutou výzkumnou infrastrukturu s odpovídajícími podporami a kvalifikovanou pracovní sílu.“
Hospodářství a výzkum pod jednou střechou
Z českého uspořádání řídicích orgánů jsme zvyklí, že tradičně bývá výzkum podřízen spíše ministerstvu školství. Současný rakouský model je odlišný, neboť praktikuje ministerstvo pro vědu, výzkum a hospodářství. Co jižní sousedy vedlo k tomuto kroku?
„V novém spolkovém ministerstvu pro vědu, výzkum a hospodářství stavíme vědu cíleně do popředí a zaměřujeme se stejně jako Evropská unie na celý inovační cyklus, od základního výzkumu přes aplikovaný výzkum až k tržnímu využití. Právě pro hospodářství je známo, že znalosti vytvářejí budoucnost. V celosvětové konkurenci bodujeme především s inovací, kreativitou a kvalifikací. Společenské vědy, umění a právní vědy, abych jmenoval alespoň některé příklady, mají samozřejmě stejně tak svoji vysokou prioritu.“
Ze slov rakouského ministra je patrné, nakolik si uvědomuje, že pro budoucnost evropského hospodářství hrají inovace stále důležitější roli. Podstatné přitom je silněji rozpracovat množství průniků mezi vědou, výzkumem a hospodářstvím a využít nové šance. „Například s našimi centry znalostního transferu, které začaly fungovat na jaře. Když přeneseme inovativní nápady jako nové produkty nebo technologie rychleji na trh, vypracujeme si konkurenční výhodu, která přináší výhody univerzitám a podnikům.“
Jako modely best practice slouží například Laboratoře Christiana Dopplera a tzv. centra COMET, ve kterých se uskutečňuje mezinárodně konkurenceschopný špičkový výzkum. Tato kompetenční centra dbají, aby se inovativní nápady od univerzit a výzkumných center co nejrychleji dostaly k podnikům a přeměnily se na investice.
„Celkově se Rakousko v Evropě profiluje v oblasti výzkumu a inovací jako silný a propojený partner, což se ukazuje i v tom, že jsme v poslední době získali více prostředků z programů EU. Do roku 2020 chceme zvýšit čerpání z evropského programu Horizont o 50 % na alespoň 1,5 miliardy eur.“
Bohumír Kotora