Před lety jsem četl skvělou knihu Edwarda de Bona „Pravdu mám já, určitě ne ty“. De Bono v ní navrhuje změnit způsob myšlení a upravit jazyk, abychom byli schopni konstruktivně řešit náročné problémy. Tehdy jsem považoval Bonův názor za velmi zajímavý, ale ne tolik naléhavý. Avšak události posledních tří až pěti let ukazují, že všechno se vyvíjí jinak, než bychom chtěli.
Ve světě je kvůli lokálním válkám v pohybu asi 60 mil. běženců. Doznívají důsledky tzv. arabského jara, které bylo zapříčiněno americkým vývozem demokracie do arabského světa, a odstranění stabilních diktátorů – Saddáma Husajna, plukovníka Kaddáfího, pokus o svržení Asada, revoluce v Tunisu (jediná dopadla dobře), revoluce v Jemenu, v Egyptě a dalších zemích. Oceány jsou bez ryb – asi za pět let už většina ryb bude vylovena. Lidstvu zbydou jen rybí farmy. Mění se klima, počasí bude místy (500 až 1 000 km2) tak hrozné, že zemědělcům se nic neurodí. Budou se střídat záplavy, sucha, krupobití, škůdci a plísně. Pojišťovny a zajišťovny přestanou pojišťovat úrodu. Ubývá včel; kdo bude opylovat zemědělské plodiny? Hrozí globální oteplení i malá doba ledová. Nevíme, kam se to zvrtne. Hrozí pandemie starých i nových nemocí.
Doba klidu a míru možná končí. Rusko se bude snažit vyprovokovat nějakou válku. Zavedlo nový typ myšlení o nepříteli a způsobu boje. Zavedlo tzv. hybridní válku. Vojenští stratégové i politici jsou z toho vedle, i když článků na to téma vycházelo před ruskou intervencí do Gruzie a na Ukrajinu docela dost. Ale generálové byli dosud zvyklí na jasně definovaného nepřítele, jasné kontury všeho. Nový způsob propagandy a boje kreativně využívá Islámský stát. A my se divíme. Nedá mi to, abych si nevzpomněl na velmi zajímavý příklad z doby před I. světovou válkou.
Bankéř radí generálům
Jde o typickou ukázku toho, jak má konvenční myšlení za následek miliony mrtvých. Tehdy si generálové mysleli, že jen vojenské vzdělání a válečná praxe dává člověku schopnost předvídat, jak se může vyvíjet způsob boje. Pak přišel ruský bankéř Jan Bloch a 17 let před začátkem I. světové války předpověděl konec kavalerie a vleklou zákopovou válku. I to, že tato válka způsobí revoluce. Armády udělaly chybu, protože ho považovaly za hloupého laika a nevěřily mu. Kdyby generálové Blocha, který nad válčením na rozdíl od nich přemýšlel, poslechli, možná by vyhráli válku dřív než v roce 1918 a nebylo by tolik mrtvých. Když Jan Bloch přednášel britské generalitě, sklidil jen povýšený posměch. Generální štáby si I. světovou válku představovaly jako sled moderních, rychlých a mohutných manévrů. Bloch řekl, že armády stráví válku v zákopech. Že místo bodáků by vojáci měli dostat lopatky. Z výpočtů mu vyšlo, že jeden bránící voják v zákopu se vyrovná čtyřem útočníkům postupujícím nekrytým územím nikoho.
Bloch předpověděl i konec kavalerie. Nevěřil, že jízda má ještě šanci proti palebné síle pěchoty, která navíc byla posílena kulomety. A protože vojáci v poli mají obrovskou palebnou sílu, nebude možné provádět rozsáhlé manévry na křídlech. Kromě jiného generálům také poradil, jaké by měli vojáci kopat zákopy. Všiml si toho při studiu búrské války. Búrové je měli klikaté, takže když se do nich strefil granát, zabil tak dva až tři muže. Britové měli zákopy rovné, protože generální štáb měl pocit, že důstojníci tak budou lépe řídit palbu a mít mužstvo pod dohledem. Když do jejich linie dopadl búrský granát, padali vojáci po desítkách. Ale to ještě není všechno. Bloch si s tužkou v ruce také porovnal větší čísla: náklady na vedení války a možnosti států je zaplatit. Státy budou muset vytvořit milionové armády. Vznikne obrovská frontová linie a válka tohoto typu nebude mít rychlý konec. Protože boje se budou protahovat, válka se stane měřením průmyslové síly protivníků. Nakonec státy zbankrotují, protože je konflikt vyčerpá, a někde budou následovat revoluce. Vyšlo mu to dokonale.
Krátkozraké myšlení úředníků
Jak dopadá myšlení těch, kdo obvykle moc nemyslí? Tedy politiků a úředníků? Jednoduše: Pokud města trpí dopravními zácpami, jejich reakcí bývá rozšiřování ulic, budování obchvatů a velkokapacitních garáží. Budují se tunely, autostrády, nadjezdy, mimoúrovňová křížení, obrovská parkoviště apod. Přitom by stačilo uzavřít města automobilové dopravě, jako se to chystají učinit v Oslu, posílit všechny formy veřejné dopravy a vybudovat další cyklistické stezky a půjčovny kol.
Roste zločinnost? Posviťme si na pachatele a více jich zavřeme. Stavějme nové kriminály. Smog? Regulovat emise. Analfabetismus? Přitvrdit výukové standardy a integrovat k sobě geniální i průměrné děti, i když se ví, že ti géniové za dva až tři roky pobytu mezi průměrnými také zprůměrní. A už nikdy své IQ nezvednou. Těch průměrných se vliv geniálních ani netkne. Je smetí v ulicích? Zvýšit pokuty a přidat metařské vozy. Bezdomovci? Vystavět útulny, a kdo se nedostaví, šup s ním do vězení. Nedostatečný rozpočet pro všechny tyto priority? Zvýšit daně. Znechucení voliči? Svést všechno na politické nepřátele.
Učebnicové příklady zdánlivě racionálního myšlení
Někdy optimalizace jednoho prvku rozvrátí celý systém a vyvolá sekundární vážné problémy. Kdyby politici a úředníci znali Paretovo pravidlo, tak by nemohli vymyslet takové nesmysly jako např.:
V 50. letech nastal na Borneu zvýšený výskyt malárie. Světová zdravotnická organizace a vláda rozhodly vystříkat vesnice DDT. Pomohlo to. Moskyti vyhynuli, malárie zmizela. Pak se však začaly objevovat vedlejší účinky. Střechy obydlí vesničanů se začaly hroutit, protože kromě moskytů vymřely i drobné parazitní vosy, které dříve kontrolovaly populaci housenek živících se došky na střeše. Koloniální vláda dodala vesničanům plechové střechy. Avšak tropické deště proměnily tyto střechy v bubny a vesničané nemohli spát. Mezitím červy otrávené DDT sežrali gekoni, kterými se živily kočky. Kočky vymíraly a začaly se množit krysy. Vláda nechala letecky na ostrovech vysadit 14 tisíc živých koček. Atd.
Tedy mnoho kroků postavených na hlavu, kdy řešení jednoho problému se stává vstupem do dalšího problému. Rozšiřováním ulic se do měst vtáhne více dopravy. Regulováním řek se zvyšuje síla povodní a zhoršuje jejich tok. Bezdomovcům se postavily příbytky, v nichž se rychleji šíří tuberkulóza. Nová a nová vězení nikdy zločince nepřevychovají, ale umožňují jim naučit se novým trikům. Svržení diktátorů Husajna a Kaddáfího a násilná implementace demokracie do míst, která kulturně potřebují něco jiného, rozvrací režimy a přináší ještě horší diktaturu. Místo dobra vzniká zlo.
Přílišná demokracie zase vede k nenápadné privatizaci státních institucí a ovládnutí veřejného prostoru skupinami bohatých lidí. Demokracie typu Singapuru, kde se více hledí na dobro celku než absolutní svobodu jednotlivce, je asi lepším řešením. Toho však nedosáhnou klasické politické strany, ale spíše vláda nezávislých osobností či osvícený vládce, jako byl zakladatel singapurského státu premiér Li Kuang-jao.
Potud několik zářných příkladů. Kolik takových varování „laiků“ – lidí s jiným způsobem myšlení – je slyšet i dnes? Kolik ojedinělých hlasů říká něco jiného než mainstream? Vzpomínáte na dobu před hypoteční krizí v letech 2007–2008? Jak někteří ojedinělí experti varovali před celosvětovou krizí? Všichni je okřikovali. Kolik varovných hlasů dnes zaznívá a není vyslyšeno? Věnujme jim pozornost.
POTŘEBUJEME NOVÝ TYP MYŠLENÍ. KREATIVNÍ MYŠLENÍ. PODÍVAT SE NA PROBLÉM JINÝMA OČIMA NEŽ DOSUD. NEJVĚTŠÍ ZHOUBOU ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ JE TZV. POLITICKÁ KOREKTNOST. TA ZNAMENÁ, ŽE MÍSTO PŘESNÉHO POJMENOVÁNÍ PROBLÉMŮ SE POUŽÍVAJÍ EUFEMISMY, KTERÉ POD PLÁŠTÍKEM FALEŠNÉ TOLERANCE ZAKRÝVAJÍ PODSTATU VĚCI, A TÍM MIZÍ ŠANCE NA EFEKTIVNÍ ŘEŠENÍ. |
Politická korektnost – cesta do pekel
Einstein řekl: Problémy nelze řešit způsobem myšlení, který vedl k jejich vzniku. Potřebujeme nový typ myšlení. Kreativní myšlení. Podívat se na problém jinýma očima než dosud. Největší zhoubou řešení problémů je tzv. politická korektnost. Ta znamená, že místo přesného pojmenování problémů se používají eufemismy, které pod pláštíkem falešné tolerance zakrývají podstatu věci, a tím mizí šance na efektivní řešení.
Když například v Dánsku, Švédsku a Německu migranti večer osahávají kolemjdoucí ženy na ulicích a náměstích, tak někteří starostové radí, aby ženy nechodily večer po ulicích a chodily ven jen s mužským doprovodem. Proč? Musíme prý chápat, že migranti pocházejí z jiné kultury, kde si žena musí nechat líbit všechno. Když jeden migrant znásilnil osmiletého chlapce u bazénu, odůvodnil to tím, že už řadu týdnů neměl sex. Objevily se hlasy, že je musíme převychovat, že za to nemohou. Rodiče mají mít své děti neustále pod dohledem. Musíme být neustále ve střehu. Nedávno v Rakousku soud osvobodil 16letého mladíka, který se chtěl odpálit na nádraží, a prohlásili, že to byla klukovina a hoch by se měl převychovat.
Kvůli politické korektnosti se nesmí srovnávat přístup k práci u Romů a Vietnamců. Nesmí se říkat, že seveřané jsou pracovitější než jižané. Nesmí se říkat, že muži mají lepší výsledky v matematice než ženy. Nesmí se říkat, že leváci jsou tvořivější než praváci, že gayové jsou chytřejší než heterosexuálové. Nesmí se říkat, že Donald Trump je psychopat.
Každý, kdo v médiích popisuje věci pravými jmény, je v demokracii plurality názorů okřikován a prohlašován za pravičáka, fašistu, xenofoba atd. Tím nechci říci, že žádní nejsou. Jsou. A bude jich přibývat a budou získávat podporu části veřejnosti (která sama moc nemyslí), když politikové nebudou odvážně řešit aktuální i letité problémy. Jak postupovat? Nejprve se musí pochopit podstata věcí, rozlišovat příčina od následku. Pak bychom měli hledat jiná řešení než dosud.
Kreativní myšlení – exaptace
Tak například v Keni měli dlouho problémy s Masaji, kteří vybíjeli lvy. Jednak zabít lva byl iniciační obřad pro chlapce, aby se stali muži. Jednak jim lvi kradli dobytek. A jednak jim bohatí turisté dávali peníze za to, aby jim je k odstřelu vystopovali. Keňská vláda trestala Masaje za úbytky lvů. Peněžitě i vězením. Nic nepomáhalo. Až jednou někoho ve vládě napadlo, že z Masajů udělají placené ochránce lvů. A to zabralo a funguje dodnes. Nenajdete oddanější ochránce, než jsou Masajové. I kozel může být dobrým zahradníkem.
Další příklady: Využití principu lednice opačným způsobem. Když nepotřebujeme chladit, ale ohřívat, tak polovina principu lednice funguje jako ohřívač. A máme tepelné čerpadlo.
Jak najít nejvíce loajální občany velkoměsta, kteří by se pro své město rozdali a milují ho? Nic velkého. Stačí, když v čele města budou stát lidé oddaní službě veřejnosti, jako se to již třicet let děje v hlavním městě státu Paraná Curitibě, která má 2,5 mil. obyvatel. Vedou ho architekti. Tak, jako se podnikatelé mohou v Brazílii učit od Bati systému řízení a výstavbě tzv. znalostních měst, tak se mohou vlády států a radní všech měst na světě od Curitiby učit, jak se kreativně a efektivně buduje město pro občany. Víte, jak dokázali téměř vymýtit negramotnost a rekvalifikovat statisíce lidí a zaměstnat je? Jednoduše. Do ulic umístili vyřazené autobusy. Co deset až dvacet bloků jeden. Předělali je na školicí střediska, v nichž dvacet čtyři hodin denně probíhaly nejrůznější rekvalifikační kurzy. Kolik stálo kurzovné? Cenu jedné jízdenky. Pověst o tomto zázračném městě se rozšířila po celé Brazílii a sešlo se tam asi osm set tisíc bezdomovců i chudých lidí. Curitiba dokázala asimilovat všechny. Jak? Například na začátku mezi lidmi ve slumu vyhlásili program výkupu odpadků – za každý pytel poukázka na jídlo nebo jízdenka na autobus. Každé rodině přidělili kousíček pozemku a dali malý skládací domeček. Tito lidé mohli provozovat řemeslnou výrobu, pěstovat a prodávat v tržnici zeleninu, prostě dělat to, co umějí. Zbytek se naučili v kurzech v autobusech a mnozí našli práci. Curitiba má prý nejlépe propracovaný systém dopravy na světě, vynikající školství, kulturu i zdravotnictví. Občané města se angažují v desítkách programů a radní město nerozkrádají.
Abychom mohli pohnout s problémy lidstva, potřebujeme sbírat z celého světa dobré příklady, jak si někde s něčím poradili. Kreativita není jen o tom, vymýšlet nové převratné věci, ale hlavně o tzv. exaptacích, tedy o přenesení určitého principu z jedné oblasti do druhé a jeho modifikaci. Tak jako Guttenberg využil lisu na hroznové víno k tisku knih.
Nebo například kamera, které původně hledala chyby u součástek do aut, dovede po mírné úpravě vyšetřit i lidský zrak. V zemích jako např. Indie, kde chybějí oční lékaři, je může částečně nahradit. Řada lidí v Indii trpí cukrovkou, a když je tato nemoc špatně léčená, vede k poškození zraku. Konstruktéři indické pobočky firmy Bosch přišli na zajímavou myšlenku. Napadlo je, že by se kamera určená původně pro hledání závad u dieselových pump dala po mírné úpravě využít ke kontrole očí, konkrétně k prohlídce sítnice. Práce s přístrojem je velmi jednoduchá. Nemusí ho používat lékař. Stačí ho dát do ruky proškolenému laikovi. Kameru, která stojí 3 000 eur, tak lze přinést do škol nebo komunitních center a tam s ní zkontrolovat zrak velkému počtu lidí.
Exaptacemi jsou hlavně přenosy principů z přírody do techniky – tzv. bionika. Jedná se např. o kopírování principu netopýřího radaru – ultrazvuku/sonaru; o konstrukci jeřábů podle trámků kostí, o širokoúhlý fotoaparát podle oka mouchy, o nezničitelné, pevné a pružné materiály na krovkách cvrčků; o ostnatý drát inspirovaný ostny rostlin, o konstrukci letadla podle netopýrů a ptáků nebo o vyrobení duté jehly na injekce podle principu komářích sosáčků.
Vynálezy jsou všude okolo nás. Například dva kalifornští vědci vyvinuli láhev na vodu, která se v poušti s vysokou vlhkostí vzduchu naplní. Za hodinu jeden litr. Další příklady: Uber už svezl miliardu lidí. Lidé jsou nespokojeni se službami mnohých bank a tak si půjčují peníze navzájem metodou P2P. Nebo si můžete pronajmout cokoliv na světě, co někdo může postrádat, pomocí služby Airbnb. Goodyear vymýšlí kulovité pneumatiky, které změní styl jízdy i parkování. Velkou výzvou pro kreativitu vědců bude velkovýroba „umělého“ masa z kmenových buněk, protože dvě třetiny zemědělské plochy slouží pro živočišnou výrobu – tedy ke krmení skotu. Tím se změní svět a usnadní nasycení další miliardy lidí. Pomoci mají i vertikální farmy pro pěstování ovoce, zeleniny a obilí.
Tolik příklady dokazující hrozby politické korektnosti a výhody kreativního myšlení. Znovu opakuji Einsteinova slova: Problémy nelze řešit způsobem myšlení, který vedl k jejich vzniku.
PhDr. Karel Červený, MSc., MBA