Evropská komise představila tzv. „zimní balíček", který obsahuje 8 návrhů pro změny
v energetických legislativách a směrnicích.
Skupina ČEZ uvítala navrhovaná společná pravidla pro vnitřní trh s elektřinou, která ukládají, aby cena silové elektřiny pro konečného zákazníka byla stanovena na tržním principu a aby byla odstraněna jakákoliv regulace cen.
Netržní zásahy do ceny elektřiny jsou dlouhodobý problém v mnoha zemích EU. Intervence mají být nově možné pouze v obecném hospodářském zájmu, ověřitelné a zaručující rovný přístup všem energetickým společnostem v EU.
Balíček jde podle vyjádření ČEZ správným směrem i z hlediska posílení postavení zákazníka na trhu, přičemž mnohé povinnosti v balíčku jsou již v české legislativě implementovány. V segmentu distribuce je potvrzen trend reagovat na nové procesy a přizpůsobit způsob řízení a rozvoje další decentralizaci výroby, rozvoji elektromobility a skladování energie.
Pozitivně lze podle ČEZ hodnotit i přístup Komise ke kapacitním mechanismům. Ty budou moci být uplatněny až poté, co budou odstraněny všechny regulatorní distorze a i přesto bude ohrožena bezpečnost dodávek. Podmínkou jejich použití má být nedostatek zdrojů, potvrzený celoevropským hodnocením přiměřenosti výrobních kapacit.
Současné legislativní návrhy vydává Evropská komise v době, kdy stále není dokončena revize systému ETS. Návrh směrnice o nefosilních zdrojích postrádá analýzu vlivu cíle na fungování EU ETS a směrnice o energetické účinnosti nadále po roce 2020 požaduje každoroční dosahování nových úspor ve výši 1,5 %. Je tak dalším nástrojem s potenciálem stahování investic z ekonomiky a dopadem na fungování systému EU ETS. I nadále tak budou vedle sebe fungovat nástroje s rušícím se účinkem.
Navýšení cíle pro energetickou účinnost do roku 2030 o 3 procentní body a povinnost přihlédnout při stanovování národního cíle k evropskému cíli vyjádřenému v konečné a zároveň v primární spotřebě energie, bude výzvou jak pro energetiku, tak průmysl. Cíl 30 % by znamenal pro Česko až čtyřnásobný růst objemu dodatečných úspor. Dodatečné platby z veřejných zdrojů mohou činit až 32 mld. Kč ročně. Pro mnohé tradiční průmyslové obory mohou být investice do energetické účinnosti likvidační.
Negativně lze vnímat založení unijního fondu pro AZE, kam by ČR byla povinna přispívat, pokud by neplnila svůj cíl v oblasti nefosilních zdrojů. Domácí finanční zdroje by měly zůstat v rámci ČR.
(ms)