Proč aplikovaný výzkum v České republice nepřináší dostatečný zisk ekonomice země, proč výzkumníci potřebují byznys plán a proč nyní nedostanou víc peněz ze státního rozpočtu na nové projekty? O tom hovoříme s profesorem Vladimírem Maříkem, který má zkušenosti jako vědec, jako manažer aplikovaného výzkumu i jako ředitel technologické firmy a je současně předsedou výzkumné rady Technologické agentury ČR.
Pane profesore, jste spokojen s aplikovaným výzkumem v České republice?
Moc ne. Musíme toho ještě hodně změnit, než se podaří jeho významný potenciál opravdu dobře využít. Ukázkou obrovského plýtvání možnostmi, které máme, je české zapojení do evropských výzkumných programů. V takzvaném 7. rámcovém programu pro výzkum a technologický rozvoj, jak se nazýval program podpory vědě v Evropské unii v letech 2007 až 2013, se účastnilo evropských výzkumných projektů 1 206 účastníků z Česka. Nemůžu říct, kolik to bylo firem nebo škol, protože někdo se účastnil jednoho projektu, jiný byl zapojen do více projektů, a je tedy započítán víckrát. Díky tomuto programu do České republiky přišlo 260 milionů eur neboli v dnešním kursu asi sedm a půl miliardy korun z evropských peněz.
To je přece docela pěkná suma...
Je. A teď to podstatné - co za ni máme? Jistě, zvýšila se tím zaměstnanost našich výzkumníků a jejich odborný růst, což je dobře. Pokud to jsou i učitelé na vysokých školách, předají tyhle vyšší znalosti studentům. Podle mých zkušeností
se také ukázalo, že asi v polovině projektů se české týmy projevily jako natolik schopné, že se dostaly mezi vůdčí síly celého projektu. Až sem je všechno v pořádku. Výsledkem těchto projektů je často nové know-how, které některá evropská firma s radostí využije ve výrobě. Ale u nás je obvykle nevyužije nikdo. To přece není pro naši zemi profitabilní.
Uvedl byste nějaký příklad pro představu?
Abych nechodil daleko do minulosti a nemluvil za jiné: v Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT, který vedu, zrovna dokončujeme účast na evropském projektu pro vytvoření kybernetického systému rozvrhování montáže letadel Airbus - každé letadlo totiž má trochu jiné vybavení, nejde o sériovou výrobu v běžném pojetí. Projekt bude celkově stát 12 milionů eur. Výsledkem bude plánovací systém, který umožní pružně organizovat nesmírně složitou montáž z tisíců, v konečné fázi milionů součástek. Uplatní se u tohoto výrobce letadel a zřejmě i u některých jiných velkých evropských společností. Ale u nás se nám zatím nedaří získat žádnou strojírenskou firmu, která by měla zájem o přizpůsobení vytvořeného systému svým potřebám a o využití významného know-how, které jsme vytvořili či získali. My to ale nevzdáme a budeme se snažit najít někde v Česku zájemce. Ostatně náš institut je koncipován tak, aby hledal pro nápady uplatnění v praxi doma i v zahraničí. Ale spousta jiných akademických ústavů se do hledání spolupracovníků z praxe nehrne. Stačí jim, že splní výzkumné cíle, a je jim celkem lhostejné, že z toho už pak nikdo v naší zemi žádný prospěch nemá.
Jak to udělat, aby se české nápady doma lépe využily?
Přinejmenším je nutné alespoň zavést celorepublikový informační systém, z něhož se zástupci českého průmyslu dozvědí, jaké nápady, know-how a technologie jsou k dispozici. Byla by to jakási výzva - podívejte se, co který český tým vymyslel, nebylo by to pro vás ekonomicky zajímavé? Další možností je systémově přidělovat určité prostředky týmům, které se podílely na úspěšných evropských projektech. Za přidělené peníze by členové týmu museli získané know-how upravit pro české podmínky, přímo s nějakou firmou, která by o výsledky měla zájem. Pokud by se na tohle nenašly samostatné peníze, mohli bychom takovému týmu přidělit určitou bonifikaci při žádosti o grant Technologické agentury. Tím by se zvýšila šance, že už existující evropské řešení se využije i v českém průmyslu. Protože by se výzkum nemusel dělat od nuly, efektivita projektu by měla být vyšší.
Josef Tuček
Celé znění článku naleznete v časopise Technik č. 1, 2015. Objednejte si toto číslo anebo rovnou předplatné na internetových stránkách: www.technickyportal.cz nebo na emailové adrese technik@predplatne.cz.